Výpočet průměrného výdělku, který je základem pro stanovení náhrady mzdy nemocnému zaměstnanci, je proces složitý a vyžaduje pečlivou analýzu několika klíčových faktorů. Zásadní je pochopit, že tento výdělek se počítá na základě hrubé mzdy zaměstnance zúčtované k výplatě v určitých specifických obdobích.
Hlavním krokem je tedy shromáždit data o hrubé mzdě zaměstnance za rozhodné období. Toto období je definováno jako kalendářní čtvrtletí, které předchází vzniku nároku na náhradu mzdy.
Například, pokud zaměstnanec onemocní a je mu přiznána náhrada mzdy za měsíc únor, je nezbytné podívat se na období od října do prosince předchozího kalendářního roku. V tomto čtvrtletí se zúčtuje hrubá mzda a analyzuje se celkový výdělek zaměstnance. Tento krok zahrnuje nejen zahrnutí základní mzdy, ale i jakékoli možné prémie, bonusy nebo další složky mzdy, které byly zaměstnanci v tomto období poskytnuty.
Dalším klíčovým faktorem při výpočtu průměrného výdělku je zohlednění odpracované doby zaměstnance během rozhodného období. Je nezbytné přesně zaznamenat všechny hodiny, které zaměstnanec skutečně odpracoval, bez ohledu na to, zda byly vykonány ve dnech pracovního volna nebo například během přesčasů. Toto zahrnuje také jakékoliv doby neplaceného volna nebo neomluvené absence, které by mohly ovlivnit celkový počet odpracovaných hodin.
Jakmile máme k dispozici údaje o celkové hrubé mzdě a celkovém počtu odpracovaných hodin za rozhodné období, můžeme přistoupit k samotnému výpočtu průměrného hodinového výdělku. Tento krok zahrnuje prosté vydělení celkové částky hrubé mzdy celkovým počtem odpracovaných hodin. Výsledkem je hodnota, která reprezentuje průměrný hodinový výdělek zaměstnance za dané období.
Průměrný hodinový výdělek je poté použit pro výpočet celkové náhrady mzdy pro období nemoci. Je také důležité vzít v úvahu, že dle legislativy může být částka příslušné náhrady mzdy snížena či ovlivněna maximálními limity a specifickými pravidly stanovenými zákonem.