Kdo v roce 2026 nemusí podávat přiznání k dani z příjmů?

1. Poplatníci s nízkými příjmy nebo osvobozenými příjmy

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nemusí v roce 2026 za zdaňovací období roku 2025 podávat především takoví poplatníci, jejichž celkové zdanitelné příjmy v souhrnu za celý kalendářní rok 2025 nepřekročily zákonnou hranici stanovenou na 50 000 Kč. Tato kategória osob zahrnuje jednotlivce, kteří buď vůbec nepracovali, nebo měli pouze minimální příjmy z různých zdrojů, které v úhrnu nedosáhly této hraniční částky.

Dále se povinnost podávat daňové přiznání nevztahuje na osoby, které po celý kalendářní rok 2025 pobíraly výhradně příjmy od daně osvobozené podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů. Do této skupiny patří například některé sociální dávky, stipendia do zákonem stanovené výše, nebo určité druhy náhrad a odškodnění.

Rovněž nemusí podávat přiznání ti poplatníci, kteří měli během celého roku 2025 pouze příjmy, z nichž byla daň vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně v souladu s § 36 zákona o daních z příjmů. Typickým příkladem takových příjmů jsou úroky z bankovních vkladů, dividendy z akcií a podílů na zisku společností, nebo výhry z loterií a sázek, kde je daň sražena již u zdroje příjmu a poplatník s ní již dále nemusí nic řešit.

2. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v paušálním režimu

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob nemusí v roce 2026 za zdaňovací období 2025 podávat ani osoby samostatně výdělečně činné, které po celý kalendářní rok 2025 podnikaly v rámci speciálního režimu paušální daně. Tento zjednodušený režim je určen pro menší podnikatele s ročním obratem nepřesahujícím zákonný limit 2 miliony korun českých.

Podmínkou pro využití této výjimky je, že daná OSVČ kromě podnikání v paušálním režimu neměla během roku 2025 žádné další příjmy, které by podléhaly běžnému zdanění podle zákona o daních z příjmů. Pokud tedy podnikatel v paušálním režimu měl například ještě příjmy ze zaměstnání, z pronájmu nemovitostí nebo jiné zdanitelné příjmy, již by nemohl využít této výjimky a musel by podat řádné daňové přiznání.

3. OSVČ s minimálními příjmy mimo paušální režim

Daňové přiznání nemusí v roce 2026 za rok 2025 podávat také ty osoby samostatně výdělečně činné, které sice nepodnikaly v režimu paušální daně a jejich podnikání probíhalo v běžném režimu se standardními pravidly pro uplatňování výdajů a výpočet základu daně, ale jejich celkové příjmy z tohoto podnikání za celý kalendářní rok 2025 nedosáhly zákonné hranice 50 000 Kč.

Zásadní podmínkou pro uplatnění této výjimky je skutečnost, že kromě těchto nízkých příjmů z podnikání neměly tyto osoby žádné další příjmy, které by podléhaly dani z příjmů fyzických osob. Pokud by totiž měly například ještě příjmy ze zaměstnání, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo jakékoliv jiné zdanitelné příjmy, povinnost podat daňové přiznání by již vznikla bez ohledu na výši příjmů z podnikání.

4. Zaměstnanci pracující pro jednoho zaměstnavatele

Řešit daňové přiznání k dani z příjmů nemusí v roce 2026 za zdaňovací období roku 2025 zaměstnanci, kteří po celý kalendářní rok 2025 pracovali buď pro jednoho jediného zaměstnavatele v rámci pracovněprávního vztahu, nebo postupně během roku 2025 pracovali pro více zaměstnavatelů, ale vždy pouze pro jednoho v daném časovém období, tedy nikdy současně pro více zaměstnavatelů najednou.

Tito zaměstnanci mohou místo podání daňového přiznání využít jednodušší postup, a to roční zúčtování daně u svého zaměstnavatele. Pro tento účel musí podepsat a předložit svému zaměstnavateli formulář s názvem prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Prostřednictvím tohoto prohlášení zaměstnanec žádá zaměstnavatele, aby za něj provedl roční zúčtování záloh na daň zaplacených během roku 2025 a vypočítal případný přeplatek nebo nedoplatek na dani.

Zaměstnavatel pak do konce února nebo března následujícího roku provede toto zúčtování a případný přeplatek na dani vrátí zaměstnanci formou vyšší výplaty, případně vyzve zaměstnance k doplatení nedoplatku na dani. Tento způsob je pro zaměstnance výrazně jednodušší než vyplňování a podávání standardního daňového přiznání na finanční úřad.

5. Zaměstnanci s drobnými vedlejšími příjmy do limitu 20 000 Kč

Obdobně nemusí daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávat v roce 2026 za rok 2025 ani zaměstnanci, kteří kromě svých standardních příjmů ze zaměstnání v závislém pracovněprávním vztahu měli během celého roku 2025 ještě nějaké drobné vedlejší zdanitelné příjmy z různých dalších zdrojů příjmů.

Klíčovou podmínkou pro uplatnění této výjimky je skutečnost, že tyto vedlejší příjmy, ať už pocházely například z příležitostného pronájmu nemovitosti, z drobné vedlejší činnosti, ze spolupráce na základě dohod mimo hlavní pracovní poměr nebo z jiných obdobných zdrojů, v úhrnu za celý kalendářní rok 2025 nepřesáhly zákonnou hranici stanovenou na částku 20 000 Kč.

Pokud tedy zaměstnanec měl například příjmy z pronájmu garážového stání, ze sporadického prodeje vlastních výrobků, z příležitostných služeb poskytovaných na základě dohody o provedení práce nebo z jiných podobných aktivit, a tyto všechny vedlejší příjmy dohromady za celý rok nedosáhly 20 000 Kč, může využít roční zúčtování u svého zaměstnavatele a nemusí podávat samostatné daňové přiznání na finanční úřad. Tato hranice 20 000 Kč je limitní částkou pro osvobození takových drobných vedlejších příjmů od povinnosti je zdaňovat.

Mohlo by vás také zajímat: Jak podat daňové přiznání po termínu? Kdy student může podepsat prohlášení poplatníka k dani?