Řádění povodní většinou nedopadá jen na lidi a přírodu ale také na firmy a z toho důvodu, je důležité vědět, co taková situace znamená pro zaměstnavatele i zaměstnance. Přírodní katastrofy, jako jsou povodně, mohou mít drtivé dopady nejen na fyzické umístění společnosti, ale také na její schopnost nadále fungovat a plnit své závazky vůči zaměstnancům. Je klíčové mít jasno, jaké nároky zaměstnanci v takových situacích mají, zejména co se týče náhrady mzdy.
První scénář, který si můžeme představit, je ten, že povodeň zasáhne firmu přímo. To může znamenat například zaplavení kancelářských prostor, výrobních hal či skladovacích míst. V takovém případě se fyzické pracoviště stává neobyvatelným či nepřístupným. Pokud zaměstnavatel v takové situaci nemůže zajistit zaměstnancům výkon práce z jiného místa, například z domova, kde by mohli pokračovat ve své pracovní činnosti, nebo pokud není schopen poskytnout alternativní práci, kterou by zaměstnanec mohl vykonávat, nastává takzvaná překážka v práci na straně zaměstnavatele.
Taková situace je v pracovním právu známá jako překážka na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže z objektivních důvodů umožnit zaměstnancům práci. V takovém případě české pracovní právo stanoví, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy. Tato náhrada musí činit nejméně 60 % z průměrného výdělku zaměstnance. Z pohledu zaměstnance je to určitým způsobem ochrana, jež zajišťuje, že i v situacích, kdy nemůže svou prací generovat příjem, nezůstane bez finančních prostředků.
Další možná situace může nastat, kdy povodeň firmu nezasáhne přímo fyzicky, ale nepřímo znemožní její fungování. Příkladem takové situace může být, že povodeň poškodí dopravu, přeruší dodávky klíčových surovin nebo materiálů, bez kterých firma nemůže pokračovat ve své výrobě či poskytování služeb. I v této situaci je zaměstnavatel povinen zkoumat možnosti, jak zaměstnancům zajistit alternativní práci. Pokud se mu to však nepodaří a zaměstnanci nemohou svou práci vykonávat, jedná se o prostoje, což je další typ překážky na straně zaměstnavatele.
Prostoje znamenají, že zaměstnavatel nemůže zaměstnancům zajistit práci kvůli překážkám, za které nenese vinu, ale které také nemůže ovlivnit. V takovém případě se pravidla opět obracejí na zajištění práv zaměstnanců na náhradu mzdy, která by měla být ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Tato pravidla mají zaměstnance chránit před nečekanou ztrátou příjmu a poskytují určitou ekonomickou stabilitu během výjimečných událostí, jako je povodňová katastrofa.
Z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele se jedná o situace, kdy je klíčová dobrá komunikace a spolupráce. Zaměstnavatel by měl včas informovat zaměstnance o stavu věcí a možnostech dalšího postupu, zatímco zaměstnanci by měli být připraveni na možné změny ve výkonu jejich práce nebo na dočasné přerušení pracovních činností. Systematičnost a připravenost na krizové situace mohou výrazně zmírnit dopady takovýchto přírodních katastrof na chod firmy i na živobytí zaměstnanců. Je důležité, aby obě strany plně rozuměly svým právům a povinnostem, aby překonávání těchto náročných situací probíhalo co možná nejhladčeji.