Jak se daní pasivní příjem?

Pasivní příjmy představují specifickou kategorii finančních prostředků, které poplatník získává bez aktivního zapojení své pracovní síly či času. Jedná se o příjmy, které k poplatníkovi plynou na základě dříve vytvořených hodnot, investic nebo majetku. Tyto příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob obdobně jako příjmy ze zaměstnání či podnikání, což znamená, že i v tomto případě musí poplatník odvést státu určitou část těchto prostředků formou daně. V současném daňovém systému České republiky se tyto příjmy zdaňují buď 15% sazbou daně, která se aplikuje na příjmy do určitého zákonem stanoveného limitu, nebo 23% sazbou daně, jež se vztahuje na příjmy přesahující tento limit.

Proces zdanění pasivních příjmů

Zdanění pasivních příjmů ve většině případů probíhá prostřednictvím standardního daňového přiznání, které musí poplatník podat příslušnému finančnímu úřadu. K tomuto daňovému přiznání je nezbytné přiložit veškeré relevantní doklady, které prokazují výši a charakter uvedeného pasivního příjmu. Může se jednat například o výpisy z bankovních účtů dokládající přijaté úroky, potvrzení o vyplacených dividendách od akciových společností, smlouvy o pronájmu nemovitostí včetně dokladů o přijatém nájemném, či jiné dokumenty specifikující povahu a výši pasivního příjmu.

Specifické případy pro zaměstnance

Pro zaměstnance existuje určité zjednodušení v případě, že kromě svého hlavního pracovního poměru disponují také drobnými pasivními příjmy. Pokud tyto vedlejší pasivní příjmy nepřekročí hranici 20 000 Kč za kalendářní rok, může zaměstnanec využít možnosti jejich zdanění prostřednictvím tzv. ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele. Tento postup výrazně zjednodušuje administrativní náročnost pro poplatníka, jelikož není povinen samostatně podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Stačí, když požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a poskytne mu veškeré potřebné podklady týkající se těchto pasivních příjmů.

Osvobození od daně při nižších příjmech

Daňový systém pamatuje i na situace, kdy pasivní příjem představuje jediný příjem poplatníka a současně nedosahuje významné výše. V takovém případě zavedl zákonodárce určitý limit, při jehož nepřekročení není poplatník povinen tento příjem danit vůbec. Toto ustanovení reflektuje princip daňové efektivity a administrativní úspornosti. Pro zdaňovací období roku 2024, tedy pro daňová přiznání podávaná v roce 2025, je tento limit stanoven na částku 50 000 Kč. Pokud tedy poplatník získá za celé zdaňovací období pasivní příjmy nepřesahující tuto hranici a zároveň nemá žádné jiné zdanitelné příjmy, není povinen tyto příjmy danit a ani podávat daňové přiznání.

Osvobození příjmů na základě časového testu

Zákon o daních z příjmů dále zavádí institut tzv. časového testu, který při jeho splnění osvobozuje určité druhy pasivních příjmů od daně. Jedná se zejména o příjmy z prodeje cenných papírů, podílů v obchodních korporacích nebo jiných investičních nástrojů. Podle aktuální právní úpravy činí tento časový test tři roky, což znamená, že pokud poplatník drží dané aktivum po dobu delší než tři roky a následně ho zpeněží s kapitálovým ziskem, je tento zisk osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

Prakticky to funguje tak, že pokud například investor nakoupí akcie nebo podílové listy investičních fondů a ponechá si je ve svém portfoliu déle než tři roky od data jejich pořízení, případný zisk realizovaný při jejich prodeji nebude podléhat dani z příjmů. Poplatník tak není povinen tento příjem zahrnovat do svého daňového přiznání, ani z něj odvádět jakoukoliv daň. Tento mechanismus motivuje investory k dlouhodobějšímu investování a přispívá k větší stabilitě na kapitálových trzích.

Čtěte také Co jsou pasivní příjmy a Proč si při pasivních příjmech platit důchodové pojištění