Problematika zdanění příjmů z pronájmu nemovitostí představuje složitou daňovou oblast, ve které se mnoho pronajímatelů často ztrácí. Klíčovou otázkou v tomto kontextu je, co přesně lze považovat za daňově uznatelné výdaje při pronájmu nemovitosti, které mohou výrazně snížit daňový základ poplatníka.
Skutečné výdaje při pronájmu nemovitosti zahrnují:
1. Odpisy nemovitosti – umožňují postupně zahrnout pořizovací cenu nemovitosti do daňových výdajů 2. Opravy a údržbu – veškeré náklady na udržování nemovitosti v provozuschopném stavu 3. Vybavení pronajímané nemovitosti – nábytek, spotřebiče a další zařízení 4. Pojištění nemovitosti – ochrana proti různým rizikům 5. Daň z nemovitých věcí – každoroční povinná platba vlastníka nemovitosti 6. Úroky z úvěrů – pokud byl úvěr použit na pořízení či rekonstrukci pronajímané nemovitosti 7. Náklady na zprostředkování pronájmu – poplatky realitním kancelářím, inzerce, právní služby.
Uplatnění skutečných výdajů je sice administrativně náročnější než využití paušálních výdajů, ale ve většině případů, zejména pokud pronajímatel aktivně investuje do údržby a zvelebování nemovitosti, představuje z daňového hlediska výhodnější variantu. Klíčové je pečlivé vedení evidence všech výdajů, uchovávání dokladů a schopnost prokázat souvislost vynaložených nákladů s pronájmem nemovitosti.
V konečném důsledku je volba mezi uplatněním skutečných výdajů a paušálním odpočtem individuální záležitostí, která by měla vycházet z pečlivé analýzy konkrétní situace poplatníka, struktury jeho výdajů a administrativních možností
Přečtěte si také: Jak uvést příjmy z pronájmu v daňovém přiznání v roce 2025? Jak uplatnit paušální výdaje v daňovém přiznání?