Změny v nepřetržitém odpočinku po účinnosti Flexinovely

Pracovní legislativa České republiky prochází významnou transformací, jejímž nejnovějším projevem je takzvaná „Flexinovela“ zákoníku práce, která vstoupí v účinnost již 1. června 2025. Tato novela, která byla v odborných kruzích předmětem intenzivních diskusí po mnoho měsíců, přináší celou řadu podstatných změn v různých aspektech pracovněprávních vztahů. Jednou z klíčových oblastí, které Flexinovela upravuje, je režim nepřetržitého denního odpočinku zaměstnanců, přičemž tato změna se dotkne jak mladistvých, tak i dospělých pracovníků.

Zvláštní ochrana mladistvých zaměstnanců

Flexinovela věnuje zvýšenou pozornost ochraně mladistvých zaměstnanců, především těch nejmladších ve věku 14 až 15 let, kteří jsou často zaměstnáváni na letních brigádách či jiných krátkodobých pracovních poměrech. Pro tuto věkovou kategorii stanovuje zákon mimořádně přísná pravidla týkající se odpočinku. Zaměstnavatelé si musí být vědomi toho, že tito nejmladší pracovníci mají zákonný nárok na nepřetržitý denní odpočinek v délce minimálně 14 hodin v rámci každých po sobě jdoucích 24 hodin. Tato doba odpočinku představuje zásadní prvek ochrany zdraví a vývoje těchto mladých lidí, kteří teprve vstupují do pracovního procesu.

Ochranný režim se však netýká pouze nejmladších pracovníků. Flexinovela zachovává speciální ochranu pro všechny mladistvé zaměstnance až do dovršení 18 let věku. U těchto mladých pracovníků platí jednoznačné pravidlo, že jejich zákonný nárok na nepřetržitý denní i týdenní odpočinek nelze v žádném případě zkrátit. Tato zásada platí absolutně – zaměstnavatel nemůže uplatnit žádnou výjimku, a to ani z důvodu provozní nutnosti, ekonomických zájmů podniku či jiných okolností, které by u dospělých zaměstnanců mohly za určitých podmínek vést ke zkrácení doby odpočinku.

Nová pravidla pro nutné krácení dospělým zaměstnancům

Pro zaměstnance starší 18 let přináší Flexinovela významnou změnu v oblasti možného zkrácení nepřetržitého denního odpočinku. Zatímco dosavadní právní úprava stanovovala určité minimální limity, nová legislativa umožňuje v mimořádných případech zkrátit dobu nepřetržitého denního odpočinku až na pouhých 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Je však třeba zdůraznit, že toto radikální zkrácení je možné pouze ve zcela výjimečných situacích.

Flexinovela přesně vymezuje, že k takovému zkrácení může dojít výhradně v případech odvracení bezprostředního nebezpečí havárií nebo při řešení jejich následků. Obdobně lze postupovat i při řešení následků živelních pohrom, kdy je často zapotřebí nasazení velkého počtu pracovníků v nepřetržitém režimu. Jedná se tedy o mimořádné situace, kdy veřejný zájem na ochraně života, zdraví a majetku převažuje nad individuálním právem zaměstnance na standardní délku odpočinku.

Zákonodárce si je však vědom potenciálních zdravotních rizik spojených s takto radikálním zkrácením doby odpočinku, a proto stanovuje důležitou kompenzační podmínku: bezprostředně následující doba nepřetržitého odpočinku musí být prodloužena přesně o tu část, o kterou byl předchozí odpočinek zkrácen. Toto pravidlo zajišťuje, že zaměstnanec v součtu obdrží plnou zákonnou dobu odpočinku, pouze rozloženou jiným způsobem v čase. Zaměstnavatelé musí tuto kompenzaci důsledně evidovat a zajistit její realizaci.

Implikace pro zaměstnavatele a personalisty

Nová úprava nepřetržitého denního odpočinku klade na zaměstnavatele a personální oddělení zvýšené nároky, zejména pokud jde o evidenci pracovní doby a organizaci směn. Zaměstnavatelé musí pečlivě sledovat věkovou strukturu svých zaměstnanců a důsledně rozlišovat mezi režimem aplikovaným na mladistvé a dospělé pracovníky. Zejména v podnicích, které zaměstnávají brigádníky či pracovníky na částečný úvazek z řad studentů, bude nezbytné zavést spolehlivé systémy sledování věku zaměstnanců a odpovídající nastavení jejich pracovních rozvrhů.

V kontextu mimořádných situací, jako jsou havárie či živelní pohromy, bude pro zaměstnavatele klíčové mít připravené krizové plány rozvrhování pracovní doby, které budou v souladu s novou legislativou. Zároveň bude třeba zajistit transparentní a spolehlivý systém evidence zkrácení odpočinku a jeho následné kompenzace, aby bylo možné prokázat dodržení zákonných požadavků v případě kontroly ze strany inspektorátu práce.

Nemělo by vám uniknout :Co hrozí za neodeslání zaměstnance na povinnou prohlídku? Nepřetržitý odpočinek zaměstnance při více zaměstnáních nebo dohodách