Kdy se jedná o srážkovou daň?

Srážková daň představuje specifický způsob zdanění určitých druhů příjmů, kdy daň odvádí přímo plátce příjmu, nikoliv jeho příjemce (poplatník). Jedná se o systém, kdy je daň sražena „u zdroje“ – tedy v momentě, kdy je příjem vyplácen. Tento mechanismus se uplatňuje především u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, stejně jako u specifických druhů příjmů, které podléhají zdanění zvláštní sazbou daně.

Konečnost srážkové daně a její důsledky

Zásadní charakteristikou srážkové daně je její konečnost v rámci zdaňovacího procesu. To znamená, že jakmile je daň sražena z příslušného příjmu a následně odvedena příslušnému finančnímu úřadu, považuje se daňová povinnost poplatníka za zcela splněnou. Poplatník tedy již nemá žádné další povinnosti ve vztahu k takto zdaněnému příjmu – nemusí jej zahrnovat do svého daňového přiznání, ani z něj odvádět další daň. Tento systém významně zjednodušuje administrativní zátěž na straně poplatníka.

Odpovědnost plátce při srážkové dani

V systému srážkové daně přechází plná odpovědnost za správný výpočet, sražení a odvedení daně na plátce příjmu. Plátce je tak povinen použít odpovídající software nebo jiné nástroje, které mu umožní přesně stanovit výši srážkové daně podle aktuálně platných právních předpisů. Tato odpovědnost je uplatňována všude tam, kde zákon nestanovuje povinnost odvodu daně jednoznačně poplatníkovi, ale naopak tuto povinnost přenáší na plátce příjmu.

Srážková daň u dohod a pracovních vztahů

Specifickou oblastí uplatnění srážkové daně jsou pracovněprávní vztahy založené na dohodách – typicky dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. V těchto případech se srážková daň aplikuje zejména tehdy, když poplatník (zaměstnanec) nemá u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka k dani, lidově označované jako „růžové prohlášení“. Nepodepsání tohoto prohlášení znamená, že zaměstnanec nemůže u daného zaměstnavatele uplatňovat slevy na dani a další daňové výhody, a jeho příjem tak podléhá srážkové dani.

Důležité shrnutí:

1. Podstata srážkové daně: Jedná se o daň, kterou sráží a odvádí plátce příjmu (např. zaměstnavatel), nikoli jeho příjemce.

2. Konečnost daně: Srážková daň je konečná – po jejím sražení a odvedení je daňová povinnost poplatníka považována za splněnou.

3. Oblast použití: Uplatňuje se zejména u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, funkčních požitků a u příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně.

4. Odpovědnost plátce: Za správný výpočet, sražení a odvedení daně odpovídá plátce příjmu.

5. Dohody bez prohlášení: Typicky se používá u pracovních dohod, pokud zaměstnanec nemá podepsané prohlášení poplatníka k dani.

Přečtěte si také: Z jakých příjmů se platí srážková daň z příjmů? Proč se má zrušit srážková daň?