Co když daňový poradce podá pozdě své přiznání k dani?

Daňoví poradci, ačkoliv jsou odborníky v oblasti daňového práva a poskytování služeb souvisejících s daňovými povinnostmi, nemají vůči zákonu o daních žádná zvláštní privilegia, pokud jde o podávání jejich vlastních daňových přiznání. Je tedy důležité upozornit, že na rozdíl od svých klientů, pro které mohou vyjednat prodloužení lhůt na podání přiznání například do začátku července, sami daňoví poradci musí splnit svou povinnost ve standardní lhůtě, která je stanovena běžně k začátku května následujícího po zdaňovacím období. Zákon zde nijak nezohledňuje jejich roli profesionálů v této oblasti.

Předepsané lhůty podání vlastního přiznání

Daňový poradce si tedy musí být plně vědom, že jeho vlastní daňové přiznání nemá žádné zvláštní výjimky nebo odkladné lhůty. Pokud si daňový poplatník nenajme poradce nebo nezajistí jinou zákonnou možnost, například podání elektronickou formou, lhůta pro všechny je pevně daná a je stejná jak pro běžné občany, tak i pro odborníky v oblasti daňového práva. Pokud si daňový poradce neohlídá svou vlastní povinnost, tak může čelit stejným důsledkům jako někdo, kdo nemá s tímto oborem nic společného.

V praxi to znamená, že pokud daňový poradce nepodá své přiznání nejpozději do uvedeného data, například do 2. května v případě, kdy 1. květen připadne na víkend nebo státní svátek, hrozí mu sankce stanovené zákonem o daních z příjmů.

Možné sankce za pozdní podání

Pokud daňový poradce nepodá své vlastní přiznání včas, zákon stanovuje konkrétní finanční postihy. Těmi jsou především pokuty za prodlení, které se počítají na denní bázi. Konkrétně se jedná o částku ve výši 0,05 % z celkové stanovené daně za každý den prodlení, avšak s maximálním limitem těchto sankcí, a to 5 % stanovené daně či 300 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je nižší. To znamená, že i když se daňový poradce zpozdí jen o několik dní, může ho to stát tisíce korun.

Dalším rizikem, kterému čelí daňový poradce, je ztráta důvěry mezi jeho klienty i širší veřejností. Pokud například pochybení vyjde najevo a bude medializováno, může dojít k vážnému poškození jeho profesionální pověsti. Klienti očekávají od svého daňového poradce preciznost, spolehlivost a schopnost orientovat se v zákonech tak, aby podobná pochybení byla vyloučena. Každé zaváhání může klienty přimět k otázce, jak je poradce schopen spravovat jejich daně, když nedokáže včas podat své vlastní daňové přiznání.

Shrnutí

1. Specifická pravidla pro daňové poradce neexistují: I daňoví poradci musí podávat svá vlastní daňová přiznání v základní lhůtě, která pro ně není nijak prodloužena nebo specificky upravena.

2. Konečný termín pro podání: Pokud poradce podává běžné přiznání bez žádosti o odklad, je závazná lhůta k začátku května následujícího po skončení zdaňovacího období.

3. Sankce za zpoždění: Pokuta činí 0,05 % z celkové stanovené daně za každý den prodlení, přičemž maximální výše pokuty je 5 % stanovené daně nebo 300 000 Kč.

4. Ztráta pověsti: Pochybení odborníka, pokud se dostane na veřejnost, může výrazně poškodit jeho profesní důvěryhodnost, což může mít dopad na jeho klientelu a kariéru.

5. Doporučení: Daňoví poradci by si měli bezpečně stanovit upomínky a věnovat stejně důslednou pozornost vlastnímu daňovému kalendáři jako kalendářům svých klientů, aby předešli nepříjemnostem.

Závěrem

Daňoví poradci by měli pečlivě dbát na plnění svých vlastních daňových povinností. I přesto, že se jedná o odborníky, zákon s nimi zachází stejně jako s každým jiným poplatníkem. Chyby a opomenutí v této oblasti mohou mít nejen finanční dopady, ale mohou vážně poškodit i jejich profesní pověst, což je pro výkon jejich profese obzvláště kritické. Je proto zásadní, aby si nastavili efektivní interní mechanismy, které jim pomohou předejít tomu, že by na své vlastní povinnosti zapomněli.

Mohlo by vás také zajímat: Kdo podepisuje přiznání právnických osob podávané s poradcem? Co hrozí za pozdní přiznání k dani z příjmů v roce 2025?