Kdy by měla OSVČ zpozornět ohledně švarcsystému?

Základní charakteristikou švarcsystému je to, že OSVČ sice formálně vystupuje jako nezávislý podnikatel, vystavuje faktury za své služby a má živnostenský list, ale reálné podmínky výkonu její činnosti zcela odpovídají standardnímu zaměstnaneckému vztahu, kde existuje jasná nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance, pevně stanovená pracovní doba, místo výkonu práce, konkrétní pracovní náplň určená zaměstnavatelem a další znaky, které jsou typické pro závislou práci. Problém spočívá v tom, že zatímco by mělo jít o rovnocenné obchodní partnery, kde jeden subjekt objednává službu a druhý ji poskytuje dle vlastního uvážení a s využitím vlastních zdrojů, ve skutečnosti se OSVČ nachází v pozici faktického zaměstnance, který pouze nemá žádné výhody a ochranu, kterou poskytuje zákoník práce.

Konkrétní varovné signály, na které musí OSVČ dávat pozor

1. Dlouhodobá a výlučná spolupráce s jediným odběratelem

Jedním z nejzásadnějších varovných signálů, který by měl každou OSVČ okamžitě přimět k důkladnému přezkoumání svého smluvního vztahu, je situace, kdy pracuje dlouhodobě, často po dobu několika měsíců či dokonce let, výhradně nebo téměř výhradně pro jediného klienta a nemá prakticky žádné jiné příjmy z podnikání. Pokud zjistíte, že devadesát nebo dokonce sto procent vašich tržeb pochází od jedné společnosti, je to mimořádně rizikový faktor, který velmi silně nasvědčuje tomu, že se již nepohybujete v oblasti standardního obchodního vztahu mezi dvěma nezávislými subjekty. Skutečný samostatný podnikatel totiž typicky diverzifikuje své příjmy, má portfolio různých klientů a zakázek, nespoléhá se pouze na jediný zdroj příjmů a aktivně vyhledává nové obchodní příležitosti na trhu, což je zcela přirozené podnikatelské chování, které minimalizuje rizika a zajišťuje stabilitu podnikání.

2. Pevně stanovená a kontrolovaná pracovní doba

Dalším velmi výrazným znakem, který jednoznačně odlišuje pracovní poměr od skutečného podnikání, je existence pevně stanovené pracovní doby, kterou musí OSVČ dodržovat stejně jako běžný zaměstnanec. Pokud od vás klient vyžaduje, abyste docházeli do jeho provozovny každý den například od osmi hodin ráno do čtyř hodin odpoledne, evidovali svou přítomnost v docházkovém systému firmy, žádali o schválení případné nepřítomnosti nebo čerpání dovolené, hlásili své příchody a odchody nadřízenému a celkově se řídili stejným časovým režimem jako řádní zaměstnanci dané společnosti, jedná se o naprosto typický znak závislé práce. Skutečný podnikatel si totiž organizuje svůj čas zcela samostatně, rozhoduje se podle vlastního uvážení, kdy a kde bude pracovat, může si práci rozvrhnout do různých denních či nočních hodin podle toho, co mu vyhovuje a co je efektivní pro splnění zakázky, a není nijak omezen pevnými časovými rámci, které by mu určoval objednavatel služby.

3. Podřízené postavení a plnění úkolů dle přímých pokynů klienta

Velmi podstatným rozlišovacím kritériem je také způsob, jakým OSVČ vykonává svou činnost a jakou má míru autonomie při rozhodování o tom, jak bude konkrétní zakázka realizována. Pokud se ocitnete v situaci, kdy dennodenně přijímáte detailní pokyny od svého klienta nebo od osoby, která je u něj nadřízená, musíte se podrobně zodpovídat za každý svůj krok, nemáte prakticky žádný prostor pro vlastní rozhodování o způsobu provedení práce a vaše role spočívá v mechanickém plnění přesně zadaných úkolů, jste de facto v pozici podřízeného zaměstnance. Oprávněný obchodní vztah mezi podnikateli je naopak charakterizován tím, že objednavatel specifikuje požadovaný výsledek, případně obecné parametry zakázky, ale způsob, jakým bude tento výsledek dosažen, jaké metody a postupy budou použity, jaké zdroje budou nasazeny, to vše je plně v kompetenci OSVČ jako profesionála, který si sám organizuje svou práci a nese za ni plnou odpovědnost.

4. Vystupování jménem firmy a používání jejích zdrojů

Pokud jako OSVČ pravidelně používáte firemní e-mailovou adresu vašeho klienta, máte k dispozici vizitky s logem a kontaktními údaji jeho společnosti, vystupujete navenek jako zaměstnanec této firmy, představujete se jejím jménem při kontaktu se zákazníky nebo obchodními partnery a obecně je vnější svět přesvědčen o tom, že jste součástí organizační struktury dané společnosti, jedná se o další velmi závažný indikátor švarcsystému. Skutečný samostatný podnikatel vždy vystupuje pod vlastní obchodní firmou nebo jménem, používá své vlastní kontaktní údaje, buduje si vlastní obchodní značku a pověst na trhu a je jasně identifikovatelný jako samostatný subjekt, který s klientem pouze obchodně spolupracuje, nikoliv jako někdo, kdo je součástí jeho organizace.

5. Pravidelné a fixní měsíční platby v konstantní výši

Z finančního hlediska je velmi podezřelá situace, kdy každý měsíc vystavujete fakturu na prakticky stejnou částku, která se nemění podle rozsahu či náročnosti skutečně odvedené práce, ale je pevně stanovena předem, podobně jako by tomu bylo u měsíčního platu zaměstnance. Pokud vaše odměna není odvozena od konkrétních dokončených projektů, od počtu odpracovaných hodin na různých zakázkách, od hodnoty dodaných výsledků nebo od jiných objektivních kritérií, která jsou běžná v podnikatelském prostředí, ale prostě každý měsíc fakturujete například přesně čtyřicet tisíc korun bez ohledu na to, co přesně jste ten měsíc dělali, jak náročné to bylo a kolik času to zabralo, pak vaše odměna mnohem více připomíná mzdu než podnikatelský zisk. Navíc pokud tato částka zhruba odpovídá tomu, co by za stejnou nebo podobnou práci dostával řádný zaměstnanec firmy na srovnatelné pozici, je to další silný důkaz o tom, že ve skutečnosti pracujete v režimu závislé práce.

6. Smluvní zákaz práce pro konkurenci

Velmi závažným varovným signálem je také situace, kdy máte ve smlouvě se svým klientem zakotvenu klauzuli, která vám zakazuje vykonávat činnost pro jeho konkurenty nebo která vám jinak omezuje možnost svobodně podnikat a přijímat zakázky od dalších subjektů na trhu. Skutečný podnikatel má totiž úplnou svobodu rozhodovat se o tom, pro koho bude pracovat, může současně mít zakázky od různých firem včetně těch, které spolu navzájem konkurují, a nemůže mu být vnuceno žádné výlučné postavení vůči jednomu klientovi, pokud to není oboustranně výhodné a komerčně odůvodněné. Tento typ exkluzivity je naopak typický pro pracovní poměr, kde zaměstnanec logicky nemůže pracovat pro konkurenční firmu a je loajální svému zaměstnavateli.

7. Omezená odpovědnost za škody namísto plného ručení majetkem

Podle obecných pravidel podnikání nese každý podnikatel plnou odpovědnost za škody, které způsobí při výkonu své činnosti, a ručí za své závazky celým svým majetkem, což je jeden ze základních principů, který odlišuje podnikání od zaměstnání. Pokud však zjistíte, že vaše smlouva s klientem obsahuje ustanovení, která tuto vaši odpovědnost výrazně omezují, například stanovoví horní limit náhrady škody, vylučují některé typy odpovědnosti nebo jinak upravují tento vztah podobně, jako by to bylo u zaměstnance, který zpravidla nese pouze omezenou odpovědnost vůči zaměstnavateli, pak je to další významný znak toho, že váš vztah s klientem není standardním obchodním vztahem, ale de facto zaměstnaneckým poměrem.

Jaké konkrétní sankce hrozí OSVČ za švarcsystém

Je naprosto zásadní, aby si každá OSVČ uvědomila, že švarcsystém není pouze problémem firmy, která tímto způsobem nelegálně zaměstnává, ale že velmi citelné sankce hrozí i jí samotné jako osobě, která se na tomto nezákonném jednání podílí. Inspektorát práce, který má kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů ve své kompetenci, může při zjištění švarcsystému udělit pokutu nejen společnosti, která takto nelegálně zaměstnává, ale také OSVČ, která v tomto režimu pracuje. Výše této pokuty může podle současné právní úpravy dosáhnout až sto tisíc korun, což je pro většinu drobných podnikatelů velmi citelná částka, která může ohrozit jejich ekonomickou stabilitu. Kromě samotné pokuty pak mohou nastat i další nepříjemné důsledky, jako jsou problémy s finančním úřadem ohledně nesprávně odvedených daní, komplikace se zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení ohledně nesprávně odvedených pojistných odvodů a celkově velmi nepříjemná a časově náročná situace, kdy je třeba řešit důsledky odhalení nelegální spolupráce.

Mohlo by vás také zajímat: Kdy je daňově výhodnější mít společnost s ručením omezeným než být OSVČ? Zaměstnance bude nutné úřadům nahlásit než nastoupí do práce