Změny nejen daňové, které si v roce 2026 žádají zvýšenou pozornost
Rok 2026 se opět ukazuje jako období plné významných legislativních změn, které zasahují do mnoha oblastí každodenního života jak podnikatelů, tak běžných občanů. Tyto změny se netýkají pouze daňové oblasti, ale dotýkají se také sociálního a zdravotního pojištění, pracovněprávních vztahů, dávkového systému i celé řady dalších oblastí, které mají přímý vliv na fungování podniků, zaměstnavatelů i životy běžných lidí. Je proto naprosto nezbytné, aby všichni dotčení věnovali těmto legislativním novinkám zvýšenou pozornost a včas se s nimi seznámili, aby předešli případným problémům, pokutám či komplikacím vyplývajícím z neznalosti nových pravidel a povinností.
ZMĚNY PRO PODNIKATELE – OSVČ
1. Zvýšení záloh na zdravotní i sociální pojištění pro OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné, které provozují svou podnikatelskou činnost jako hlavní zdroj příjmů, musí již od ledna 2026 počítat s navýšením minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Tato záloha se zvyšuje z předchozí částky na nových 3 306 Kč měsíčně. Toto zvýšení je důsledkem růstu průměrné mzdy v ekonomice a odpovídajícího přepočtu minimálních vyměřovacích základů pro zdravotní pojištění. Podnikatelé musí být obzvláště pozorní, aby tuto změnu promítli do svých měsíčních plateb již za leden 2026, jinak by mohli čelit penalizaci ze strany zdravotních pojišťoven. Jedná se o pravidelnou každoroční úpravu, která reflektuje ekonomický vývoj v zemi a zajišťuje udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění.
2. Složitější změna záloh na sociální pojištění OSVČ
Oblast sociálního pojištění přináší pro osoby samostatně výdělečně činné v roce 2026 poněkud komplikovanější situaci. Na začátku roku, tedy již za měsíc leden, musí podnikatelé odvádět minimální zálohu na sociální pojištění ve výši 5 720 Kč měsíčně. Tato částka však nebude platit po celý rok. V průběhu roku 2026, konkrétně od některého z následujících měsíců, by mělo dojít ke snížení této minimální zálohy na částku 5 005 Kč měsíčně. Tato neobvyklá situace je způsobena specifickými přechodnými ustanoveními v legislativě a podnikatelé by měli být velmi pozorní, aby včas zaregistrovali moment, kdy dojde k tomuto snížení, a odpovídajícím způsobem upravili své platební příkazy nebo trvalé příkazy zasílané České správě sociálního zabezpečení. Doporučuje se pravidelně sledovat oficiální komunikaci ČSSZ a případně konzultovat změny s odborníkem na daňové a účetní poradenství.
3. Změny v paušální dani – navýšení pouze v prvním pásmu
Pro podnikatele, kteří využívají zjednodušený režim paušální daně, přináší rok 2026 určitou diferenciaci mezi jednotlivými pásmy. Podnikatelé zařazení do základního, tedy prvního pásma paušální daně, které je určeno především pro ty nejmenší podnikatele s nejnižšími příjmy, musí od ledna 2026 počítat se zvýšením své měsíční paušální platby na částku 9 162 Kč měsíčně. Tato částka zahrnuje v sobě nejen daň z příjmů, ale také zálohy na sociální a zdravotní pojištění, což z paušální daně činí velmi atraktivní a administrativně jednoduchou možnost pro drobné podnikatele. Na druhou stranu však podnikatelé zařazení do druhého nebo třetího pásma paušální daně mohou zůstat v klidu – jejich měsíční platby zůstávají ve stejné výši jako v roce 2025, tedy nedochází k žádnému navýšení. Tato stabilita může být pro některé podnikatele výhodná při plánování jejich finančních toků a rozpočtu na nadcházející rok.
4. Povinná elektronizace přehledů pro zdravotní pojišťovny
Jednou z významných změn, která reflektuje celkový trend digitalizace veřejné správy, je nová povinnost podávat přehledy o výši daňového základu zdravotním pojišťovnám výhradně v elektronické podobě. Zatímco v předchozích letech bylo možné tyto dokumenty podávat také v klasické papírové formě osobně na pobočkách zdravotních pojišťoven nebo prostřednictvím pošty, od roku 2026 je papírové podání již zcela vyloučeno. Tato změna je analogická k již dříve zavedené povinnosti elektronického podávání přehledů České správě sociálního zabezpečení. Podnikatelé by se měli ujistit, že mají funkční datovou schránku nebo jiný akceptovaný způsob elektronické komunikace se zdravotními pojišťovnami, případně že jejich účetní či daňový poradce disponuje příslušnými technickými prostředky pro elektronické podání těchto dokumentů. Tato změna má za cíl zrychlit zpracování dat, snížit administrativní náklady na obou stranách a minimalizovat chybovost při ručním přepisování údajů z papírových formulářů.
5. Zrušení možnosti platby zdravotního pojištění v hotovosti
Zcela zásadní změnou, která se dotkne nejen podnikatelů, ale i všech nepodnikajících osob, které si platí zdravotní pojištění samy (například jako osoby bez zdanitelných příjmů), je zákaz platby zdravotního pojištění v hotovosti. Od roku 2026 musí být všechny platby zdravotního pojištění prováděny výhradně bezhotovostně, tedy převodem z bankovního účtu, platební kartou nebo jinými elektronickými platebními prostředky. Toto opatření má několik důvodů – jednak zvyšuje transparentnost plateb, snižuje riziko chyb a nedorozumění ohledně toho, zda byla platba provedena, a také značně redukuje administrativní náklady spojené s manipulací s hotovostí na pobočkách zdravotních pojišťoven. Pro některé starší občany nebo osoby, které nejsou zvyklé pracovat s bankovními účty, může tato změna představovat určitou výzvu, a proto je vhodné se na tuto změnu včas připravit, případně požádat o pomoc rodinu, sociální pracovníky nebo zřizovatele bankovních účtů.
ZMĚNY V OBLASTI DPH A ÚČETNICTVÍ
6. Novely zákona o DPH – klíčové paragrafy
Oblast daně z přidané hodnoty prochází v roce 2026 několika důležitými úpravami, které se koncentrují zejména do paragrafů §54, §66, §80 a §83 zákona o DPH. Tyto změny se týkají několika oblastí, které jsou pro podnikatelské subjekty zásadní. Především jde o úpravy v osvobození finančních činností, což může mít významný dopad na banky, pojišťovny, investiční společnosti a další subjekty působící ve finančním sektoru. Dále dochází k precizaci pravidel pro vývoz zboží, což je klíčové pro exportéry, kteří musí dodržovat přísné formální náležitosti k tomu, aby mohli uplatnit osvobození od DPH při vývozu. Třetí významnou oblastí změn je úprava pravidel pro vracení daně, což může urychlit či naopak zkomplikovat proces získávání nadměrných odpočtů DPH. Podnikatelé, zejména ti, kteří mají významný podíl těchto činností ve své obchodní aktivitě, by měli tyto změny pečlivě prostudovat, případně konzultovat s daňovými poradci, aby se vyhnuli riziku nesprávného uplatnění DPH a následným pokutám či doměrkům ze strany finančních úřadů.
7. Úlevy v povinnosti auditu účetních závěrek
Významnou úlevou zejména pro menší a střední firmy jsou změny v pravidlech, která určují, které účetní jednotky musí povinně podstupovat audit svých účetních závěrek. V roce 2026 došlo k navýšení limitů jak pro roční obrat, tak pro celkovou výši aktiv, které jsou kritériem pro vznik povinnosti auditu. Díky tomuto zvýšení limitů se celá řada účetních jednotek, které dosud musely každoročně absolvovat nákladný a časově náročný proces auditu, dostane pod tyto limity a povinnost auditu pro ně zanikne. To představuje nejen významnou finanční úsporu, protože náklady na audit se mohou pohybovat v řádu desítek až stovek tisíc korun, ale také úsporu času managementu, který se místo přípravy podkladů pro auditory může věnovat řízení a rozvoji firmy. Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že i když zákonná povinnost auditu odpadá, audit může být stále vyžadován například společníky, bankami při poskytování úvěrů nebo obchodními partnery, a některé firmy se mohou rozhodnout pro dobrovolný audit kvůli zvýšení důvěryhodnosti svých účetních výkazů.
ZMĚNY PRO ZAMĚSTNAVATELE
8. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů – revoluce v administrativě
Bezpochyby největší novinkou roku 2026 v oblasti zaměstnávání je zavedení takzvaného Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které vstoupí v praktické používání od 1. dubna 2026. Tento nový systém představuje revoluci v administrativě spojené se zaměstnáváním a slibuje výrazné zjednodušení a úsporu času pro zaměstnavatele. Dosud museli zaměstnavatelé měsíčně vyplňovat a odesílat celou řadu různých formulářů a hlášení různým státním institucím – přehledy pro zdravotní pojišťovny, hlášení pro Českou správu sociálního zabezpečení, měsíční výkazy pro finanční úřady a další dokumenty. Každý z těchto formulářů měl svou specifickou strukturu, termíny a náležitosti. Jednotné měsíční hlášení má všechny tyto dokumenty sloučit do jednoho univerzálního formuláře, který zaměstnavatel vyplní pouze jednou a systém následně automaticky distribuuje potřebné informace všem příslušným institucím. To by mělo výrazně snížit administrativní zátěž, minimalizovat riziko chyb způsobených opakovaným přepisováním stejných údajů a zrychlit zpracování dat na straně státních orgánů. Zaměstnavatelé by se měli včas připravit na přechod na tento nový systém, proškolit své mzdové účetní a případně upravit své účetní a mzdové software, aby podporovaly generování tohoto nového jednotného hlášení.
9. Zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč hrubého
Každoroční valorizace minimální mzdy pokračuje i v roce 2026, kdy se minimální mzda zvyšuje na částku 22 400 Kč hrubého měsíčně při standardní týdenní pracovní době 40 hodin. Toto zvýšení představuje zákonnou povinnost pro všechny zaměstnavatele, kteří nesmí vyplácet svým zaměstnancům při plném pracovním úvazku nižší mzdu. Zvýšení minimální mzdy má několik dopadů – jednak ochraňuje zaměstnance s nejnižšími příjmy před chudobou a zajišťuje jim určitou kupní sílu, na druhou stranu však zvyšuje mzdové náklady zaměstnavatelů, zejména v odvětvích s vysokým podílem zaměstnanců pracujících za minimální mzdu, jako jsou úklidové služby, pohostinství, maloobchod či některé výrobní provozy. Zaměstnavatelé musí proto nejpozději od 1. ledna 2026 upravit mzdy všech dotčených zaměstnanců, případně celou mzdovou strukturu, pokud chtějí zachovat mzdové rozdíly mezi různými pozicemi. Kromě toho zvýšení minimální mzdy ovlivňuje i další odvozené veličiny, jako jsou například minimální zálohy na pojištění u OSVČ, které jsou odvozeny právě od minimální mzdy.
10. Progresivní zdanění příjmů nad limit průměrné mzdy
Systém progresivního zdanění, který byl zaveden v předchozích letech, pokračuje i v roce 2026. Poplatníci, jejichž hrubé roční příjmy za rok 2025 překročily zákonem stanovený limit, který činí 1 676 025 Kč hrubého ročně (což představuje čtyřnásobek průměrné roční mzdy), musí z části příjmů nad tento limit odvést vyšší daň ve výši 23 % místo standardních 15 %. Tento vyšší daňový režim se uplatní při vyúčtování daně z příjmů za rok 2025, které proběhne v roce 2026. Zároveň je však důležité upozornit, že pro příjmy dosažené v roce 2026 se tento limit mění, protože je vázán na aktuální výši průměrné mzdy. Průměrná hrubá mzda v roce 2026 činí 48 967 Kč měsíčně, což znamená, že nový limit pro uplatnění vyšší daňové sazby se posunuje na částku 1 762 812 Kč hrubého ročně. Poplatníci, kteří v roce 2026 dosáhnou příjmů nad tuto hranici, tedy budou v roce 2027 při vyúčtování daně z příjmů za rok 2026 odvádět ze své nadlimitní části příjmů opět 23procentní daň. Tento systém má zajistit vyšší daňovou progresivitu a větší solidaritu vysokopříjmových skupin, kritici však poukazují na to, že může snižovat motivaci k vyššímu pracovnímu výkonu nebo vést k optimalizaci daňového zatížení přesunem příjmů do jiných forem zdanění.
11. Zjednodušení hlášení zaměstnanců zdravotním pojišťovnám
V návaznosti na zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů dochází také ke změnám v povinnostech zaměstnavatelů vůči zdravotním pojišťovnám. Díky elektronizaci a propojení informačních systémů státních institucí budou moci zaměstnavatelé od roku 2026 nahlašovat zdravotním pojišťovnám méně údajů, respektive mnoho údajů, které dosud museli oznamovat přímo zdravotním pojišťovnám, nyní uvedou pouze v novém Jednotném hlášení zaměstnavatelů a systém je automaticky předá příslušné zdravotní pojišťovně. Tím dochází k eliminaci duplicitního hlášení stejných informací různým institucím, což je jeden z hlavních cílů elektronizace veřejné správy. Zaměstnavatelé tak budou moci ušetřit čas a snížit riziko rozporů mezi údaji hlášenými různým institucím, které mohly v minulosti vést k administrativním komplikacím a pokutám.
12. Elektronické nahlašování pracovních úrazů
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost další významná změna v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – zaměstnavatelé musí ohlašovat pracovní úrazy výhradně elektronicky prostřednictvím specializovaného portálu, který provozuje Státní úřad inspekce práce. Tento nový systém umožňuje nahlásit pracovní úraz všem dotčeným institucím současně, tedy nejen inspekci práce, ale také příslušné zdravotní pojišťovně, České správě sociálního zabezpečení a případně dalším orgánům. Dosavadní papírové formuláře a různé postupy hlášení jednotlivým institucím zvlášť jsou tak nahrazeny jednotným elektronickým systémem, který je efektivnější, rychlejší a snižuje riziko chyb nebo opomenutí některého z povinných ohlášení. Zaměstnavatelé by se měli ujistit, že jejich odpovědní pracovníci (obvykle bezpečnostní technici, vedoucí pracovníci nebo personalisté) mají přístup k tomuto portálu a jsou vyškoleni v jeho používání, aby v případě pracovního úrazu mohli rychle a správně splnit všechny ohlašovací povinnosti.
13. Zvýšení zahraničního stravného pro některé země
Zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance na pracovní cesty do zahraničí, musí při výpočtu jejich cestovních náhrad vycházet ze zákonných sazeb zahraničního stravného, které jsou pro jednotlivé země stanoveny vyhláškou Ministerstva financí. Tyto sazby se pravidelně upravují podle změn cenové hladiny v jednotlivých zemích. Pro rok 2026 došlo k navýšení sazeb stravného pro některé země, včetně například Slovenska, které je jednou z nejčastějších destinací pracovních cest českých zaměstnanců. Zaměstnavatelé proto musí aktualizovat své vnitřní předpisy o cestovních náhradách a ujistit se, že při výpočtu stravného pro zahraniční cesty používají aktuální sazby platné pro rok 2026. Nižší stravné než je stanovená sazba lze vyplatit pouze v případě, že je strava zaměstnanci již poskytnuta jiným způsobem (například v rámci služební cesty je zajištěno stravování), nedodržení minimálních zákonných sazeb může vést k reklamacím ze strany zaměstnanců a k problémům při kontrole ze strany inspektorátů práce.
14. Speciální režim DPP pro zemědělce
Výrazné zlepšení podmínek pro sezónní zaměstnávání v zemědělství přináší nový speciální režim dohod o provedení práce, který mohou od jara 2026 využívat zemědělští podnikatelé, jejichž činnost se zaměřuje na produkci ovoce a zeleniny s vysokou pracností, tedy například na pěstování jahod, malin, třešní, rajčat, okurek, paprik a podobných plodin, jejichž sklizeň vyžaduje velké množství ruční práce v krátkém časovém období. Standardní dohoda o provedení práce je limitována maximálně 300 odpracovanými hodinami za kalendářní rok, což pro intenzivní sezónní práce nemusí být dostatečné. Nový speciální režim umožňuje výrazné navýšení tohoto limitu, čímž se otevírá možnost legálně zaměstnat sezónní pracovníky na delší dobu v rámci sklizňového období, aniž by bylo nutné zakládat běžné pracovní poměry nebo dohody o pracovní činnosti s přísnějšími podmínkami. Tato změna má pomoci českým zemědělcům lépe konkurovat dovozu ze zahraničí a zajistit dostatek pracovních sil pro sklizeň domácí produkce, která by jinak mohla zůstat nesklizena a zmařená.
15. Zaměstnanecké akciové opční programy – nový motivační nástroj
Významnou novinkou v oblasti odměňování a motivace zaměstnanců je zavedení daňově zvýhodněného režimu zaměstnaneckých akciových opčních programů do českého právního řádu s účinností od 1. ledna 2026. Tyto programy, které jsou v zahraničí běžně využívány zejména v technologických firmách a dynamicky rostoucích společnostech, umožňují nabídnout zaměstnancům možnost stát se spoluvlastníky společnosti, pro kterou pracují. Princip spočívá v tom, že zaměstnanci získají opce nebo akcie společnosti za zvýhodněných daňových podmínek, čímž se jejich zájmy přímo propojí s prosperitou firmy – pokud se firmě daří a hodnota akcií roste, profitují z toho i zaměstnanci. Tento systém je považován za jeden z nejúčinnějších motivačních nástrojů, protože vytváří přímou vazbu mezi pracovním výkonem, úspěchem firmy a osobním finančním prospěchem zaměstnance. Daňové zvýhodnění má učinit tyto programy atraktivnější i v českém prostředí a pomoci českým firmám lépe konkurovat v boji o talenty, zejména v technologickém a inovativním sektoru, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a firmy musí nabízet stále lákavější benefity a odměny.
16. Navýšení limitů pro daňově osvobozené zaměstnanecké benefity
Protože je výše daňového osvobození některých zaměstnaneckých benefitů vázána na průměrnou mzdu, přináší rok 2026 v důsledku růstu průměrné mzdy také zvýšení limitů pro daňově osvobozené benefity. To se týká zejména benefitů zaměřených na sport, kulturu a především na podporu zdraví. V oblasti zdravotních benefitů mohou zaměstnanci od svého zaměstnavatele získat až 48 967 Kč ročně na různé zdravotní účely, což odpovídá výši jedné průměrné měsíční mzdy. Tyto prostředky mohou být využity například na očkování (proti chřipce, klíšťové encefalitidě, pneumokokům apod.), na nadstandardní zdravotní péči, která není hrazena ze zdravotního pojištění (jako je například ergoterapie, logo pedie, výživové poradenství, psychoterapie), na rehabilitace, masáže, lázeňské pobyty nebo nákup zdravotních pomůcek. Zaměstnavatelé, kteří chtějí motivovat své zaměstnance a pečovat o jejich zdraví, mohou díky tomuto navýšení poskytovat štědřejší benefitní programy, které jsou zároveň pro zaměstnance daňově výhodné, protože nepodléhají zdanění ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Podobně vzrostly i limity pro sportovní a kulturní benefity, což může podpořit aktivní životní styl zaměstnanců a jejich kulturní rozhled.
17. Vyšší příjmy na dohodu o provedení práce bez odvodů
Pro osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP) přináší rok 2026 drobné, ale příjemné zvýšení limitu, do kterého je možné vydělat bez povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění. Tento limit se zvyšuje o téměř 500 Kč měsíčně oproti roku 2025, což u celoročního výdělku na DPP může představovat několik tisíc korun navíc čistého. Toto zvýšení je opět vázáno na růst průměrné mzdy a zohledňuje inflaci a růst životních nákladů. Pro studenty, důchodce a další osoby, které si přivydělávají na dohody o provedení práce, může být tato změna zajímavá a motivující. Na druhou stranu je třeba upozornit, že u dohod o pracovní činnosti (DPČ) k žádné změně limitu nedochází, takže podmínky zůstávají stejné jako v roce 2025.
ZMĚNY PRO OBČANY A PŘÍJEMCE DÁVEK
18. Zrušení hrazení pojištění státem za některé pečující rodiče
Poměrně nepříjemná změna se od 1. ledna 2026 dotkla rodičů, kteří pečují doma o zdravé děti starší sedmi let. Dosud byl stát za tyto osoby ochoten hradit zdravotní pojištění v režimu takzvaných státních pojištěnců, což znamenalo, že tito rodiče nemuseli odvádět žádné platby a přesto byli pojištěni. Od roku 2026 se však tento státem hrazený režim ruší a dotčení rodiče se dostávají do situace, kdy si musí zdravotní pojištění hradit sami. Mají v zásadě tři možnosti: buď si najdou zaměstnání či brigádu a jejich zdravotní pojištění bude hradit zaměstnavatel z vyměřovacího základu (což je nejběžnější řešení), nebo zahájí nějakou formu podnikání a budou hradit pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), nebo pokud nebudou mít žádné zdanitelné příjmy, budou si muset platit minimální pojistné jako osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), což v roce 2026 představuje právě tu částku 3 306 Kč měsíčně. Tato změna má motivovat rodiče k návratu na trh práce po ukončení rodičovské dovolené a předškolního období dítěte, kritici však poukazují na to, že ne všichni rodiče mají reálnou možnost si práci najít, například kvůli péči o více dětí, o děti se zdravotním postižením nebo kvůli nedostatku míst ve školních družinách a nedostatečné nabídce flexibilních pracovních úvazků.
19. Valorizace všech důchodů o 240 Kč měsíčně
Příjemnou zprávou pro všechny důchodce je pravidelné každoroční zvýšení důchodů, které proběhlo k 1. lednu 2026. Všechny vyplácené důchody se zvýšily o pevnou částku 240 Kč měsíčně, což představuje několik tisíc korun navíc v ročním horizontu. Tato valorizace se vztahuje na všechny typy důchodů – starobní, invalidní, vdovské, vdovecké, sirotčí i úrazové důchody. Zvýšení má kompenzovat růst životních nákladů a zajistit, aby kupní síla důchodců nebyla příliš erodována inflací. Kromě tohoto pravidelného zvýšení existujícíh důchodů však rok 2026 přináší ještě jednu novinku – zavedení minimálních důchodů. To znamená, že zákon nově garantuje určitou minimální hranici pro všechny druhy vyplácených důchodů, pod kterou by se výše důchodu neměla dostat. Tato změna chrání důchodce, kteří z různých důvodů (například kvůli krátkým odvodovým obdobím, dlouhým dobám péče o děti nebo nezaměstnanosti) mají velmi nízké nároky na důchod vypočítaný podle standardních pravidel.
20. Start výplaty nové sociální Superdávky od května 2026
Nejrozsáhlejší změnou v systému sociální podpory v posledních desetiletích je zavedení takzvané Superdávky, jejíž první výplaty se uskuteční v květnu 2026. Přípravy na tuto zásadní reformu začaly již v říjnu 2025, kdy byly provedeny první kroky v přestavbě dávkového systému. Superdávka představuje sloučení několika dosud samostatných sociálních dávek do jedné komplexní dávky, která má být jednodušší na administraci, transparentnější pro příjemce a efektivnější z hlediska pomoci osobám v náročných životních situacích. Konkrétně se do Superdávky slučují tyto dávky: příspěvek na bydlení, dávky na živobytí (doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí) a přídavky na děti. Místo toho, aby občané museli žádat o každou z těchto dávek zvlášť, vyplňovat různé formuláře a prokazovat splnění podmínek několikrát, nově podají jednu žádost o Superdávku a systém automaticky vyhodnotí, na jakou výši podpory mají nárok v závislosti na své sociální situaci, výši příjmů, skladbě domácnosti, nákladech na bydlení a dalších kritériích. První výplaty této nové dávky proběhnou v květnu 2026, ale budou se vztahovat již na předchozí měsíce. Občané, kteří dosud pobírali některou z původních dávek, budou převedeni do nového systému automaticky, neměli by tedy přijít o nárok na podporu. Očekává se, že v počátečních měsících může docházet k určitým administrativním komplikacím při přechodu na nový systém, proto úřady práce posilují své kapacity a připravují informační kampaně, aby mohly občanům poskytnout potřebnou pomoc a vysvětlení.
Další informace k uvedeným změnám najdete v jednotlivých článcích na tomto portálu například: Zaměstnanecké akciové opční programy s daňovými výhodami od roku 2026
Plánované změny v osvobození zaměstnaneckých benefitů na rok 2026 Koho se bude týkat progresivní daň 23% v roce 2026? Jakým způsobem se bude žádat o Superdávku?