Co hrozí za nepodání oznámení o osvobozených příjmech?

Zákonodárce stanovil odstupňovaný systém sankcí, který má motivovat poplatníky k dobrovolnému plnění jejich oznamovacích povinností a zároveň zohledňuje, zda a jak rychle se snaží poplatník své pochybení napravit. Výše pokuty tedy není pevně stanovena jednou částkou, ale pohybuje se v širokém rozpětí, a to konkrétně od 0,1 procenta až po 15 procent z celkové částky neoznámeného příjmu. Tento přístup reflektuje různé stupně porušení oznamovací povinnosti.

Konkrétní situace a výše pokut:

1. Dobrovolné splnění povinnosti se zpožděním (pokuta 0,1 %)

V případě, kdy poplatník sice nesplní svou oznamovací povinnost v zákonné lhůtě, ale následně si své pochybení sám uvědomí a oznámení o osvobozených příjmech finančnímu úřadu podá z vlastní iniciativy, bez toho aniž by k tomuto kroku byl ze strany správce daně jakkoliv vyzván nebo upozorněn, bude mu uložena pokuta v nejnižší možné výši. Tato sankce činí pouhých 0,1 procenta z celkové částky příjmu, který nebyl včas oznámen. Jedná se o velmi mírnou pokutu, která má spíše symbolický charakter a odráží skutečnost, že poplatník projevil aktivní snahu o nápravu a dobrovolně se k svému pochybení přiznal, což správce daně hodnotí pozitivně.

2. Splnění povinnosti po výzvě v náhradní lhůtě (pokuta 10 %)

Pokud však poplatník svou oznamovací povinnost nesplní včas a ani následně ji dobrovolně nenapraví, může být ze strany finančního úřadu písemně vyzván k nápravě tohoto stavu. Správce daně mu v takové výzvě stanoví náhradní lhůtu, v jejímž průběhu má poplatník možnost své pochybení odstranit a chybějící oznámení o osvobozených příjmech dodatečně podat. Pokud poplatník této výzvě vyhoví a v poskytnuté náhradní lhůtě oznámení skutečně podá, bude mu uložena pokuta ve výši 10 procent z částky neoznámeného příjmu. Tato sankce je již podstatně vyšší než v případě dobrovolného plnění, což odráží skutečnost, že poplatník nesplnil svou povinnost ani dobrovolně a bylo nutné jej k tomu ze strany správce daně aktivně vyzývat.

3. Nesplnění povinnosti ani po výzvě (pokuta 15 %)

Nejpřísnější sankce v podobě pokuty ve výši 15 procent z celkové částky neoznámeného osvobozеného příjmu hrozí těm poplatníkům, kteří ani přes předchozí výzvu od finančního úřadu a navzdory poskytnuté náhradní lhůtě svou oznamovací povinnost nesplní. Jedná se o situaci, kdy poplatník opakovaně ignoruje své zákonné povinnosti a neprojeví ani minimální snahu o nápravu stavu, což je ze strany zákona hodnoceno jako nejzávažnější porušení oznamovací povinnosti, a proto je sankcionováno nejvyšší možnou pokutou v rámci tohoto systému sankcí.

Závěrečné shrnutí

Je zřejmé, že české daňové právo klade velký důraz na splnění oznamovací povinnosti v případě osvobozených příjmů přesahujících pět milionů korun a vytváří motivační systém, který vede poplatníky k tomu, aby své povinnosti plnili včas a řádně. Současně však zákon zohledňuje ochotu poplatníka k nápravě a poskytuje mu možnost vyhnout se nejvyšším sankcím, pokud projeví aktivní přístup a své pochybení dobrovolně napraví. Čím dříve a aktivněji poplatník jedná, tím nižší pokutu můžе očekávat.

Mohlo by vás také zajímat: Co musí být v oznámení osvobozeného příjmu? U pokuty za neoznámení osvobozených příjmů lze také žádat prominutí