Jak je to s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele za leden, únor, březen 2026?
Klíčové termíny a lhůty:
- 1. 1. 2026 – účinnost zákona o JMHZ, ale fakticky se ještě nepodává
- Leden, únor, březen 2026 – přechodné období, zachovávají se dosavadní způsoby hlášení jednotlivým institucím
- 1. 4. – 20. 5. 2026 – lhůta pro podání prvního JMHZ (za duben 2026)
- 1. 4. – 30. 6. 2026 – lhůta pro zpětné doplnění údajů za leden, únor a březen 2026 již v novém formátu
Povinnosti během přechodného období:
- Pokračování v tradičním způsobu hlášení ČSSZ, finančním úřadům, úřadům práce, zdravotním pojišťovnám
- Žádné úlevy ani odklad stávajících povinností
- Současně nutnost aktivní přípravy na nový systém
Co musí zaměstnavatelé v přechodném období udělat:
- Intenzivní vzdělávání a získávání informací o JMHZ
- Účast na školeních, webinářích, studium metodických materiálů
- Identifikace nově požadovaných údajů, které dosud nebyly systematicky sbírány
- Okamžité zahájení systematického shromažďování všech potřebných dat
- Analýza rozdílů mezi dosavadními a novými požadavky
Kritická důležitość softwarové přípravy:
- Audit současného mzdového softwaru – ověření kompatibility s JMHZ u dodavatele
- Zajištění kvalifikovaného IT odborníka – pro komplexní analýzu a implementaci změn
- Aktualizace nebo výměna softwaru – může trvat týdny až měsíce, nutno zahájit okamžitě
- Testování funkčnosti – před ostrým spuštěním ověřit schopnost vytváření hlášení
- Implementace validačních mechanismů – software musí kontrolovat správnost a úplnost dat
Funkční požadavky na software:
- Průběžné zaznamenávání všech relevantních údajů o zaměstnancích a mzdách
- Schopnost exportu nebo vytvoření JMHZ v předepsaném formátu
- Automatická validace dat a upozornění na chyby nebo chybějící údaje
- Efektivní archivace podaných hlášení pro případné kontroly
- Kompatibilita s elektronickým odesláním do systému ČSSZ
Rozšířený rozsah požadovaných údajů:
- JMHZ vyžaduje více údajů než dosavadní oddělená hlášení
- Komplexní informace pro všechny instituce současně
- Nutnost evidovat detailnější údaje o pracovněprávních vztazích, úvazcích, nepřítomnostech
- Vyšší nároky na strukturovanost a přesnost dat
Zvýšená sankční rizika:
- Jeden integrovaný systém = jedna chyba ovlivní více institucí současně
- Chyby v údajích mohou poškodit i samotné zaměstnance (nároky na dávky, důchod)
- Přísnější kontrolní mechanismy a vyšší sankce
- Větší důraz na přesnost, úplnost a včasnost podávání
Doporučení pro bezproblémový přechod:
- Nezahálet, jednat okamžitě – přechodné období rychle ubíhá
- Investovat do kvalitního IT řešení – úspora času a vyhnutí se sankcím to mnohonásobně vrátí
- Zajistit odbornou podporu – nespoléhat na improvizaci, využít služeb specialistů
- Testovat před ostrým spuštěním – ověřit funkcionalitu na testovacích datech
- Školit personál – mzdové a personální oddělení musí rozumět novým procesům
- Vytvořit rezervní časový plán – počítat s možnými komplikacemi a mít časovou rezervu
Závěrečné upozornění Podceňování přípravy na JMHZ může vést k vážným problémům – neschopnost podat včasně a správně první hlášení, vysoké sankce, komplikace s více státními institucemi současně, problémy zaměstnanců s nároky na dávky. Investice do důkladné přípravy, zejména do kvalitního a řádně nakonfigurovaného mzdového softwaru, je absolutní nutností a měla by být prioritou každého zaměstnavatele již od ledna 2026.
Mohlo by vás také zajímat: Co je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů? Kdy se nahlásit, odhlásit nebo změnit údaje v evidenci registru zaměstnavatelů?