Jak je to s nemocenskou při pracovním poměru na dobu určitou?

• Zaměstnanci na dobu určitou mají naprosto stejná práva na nemocenské dávky jako zaměstnanci na dobu neurčitou. Česká právní úprava, konkrétně zákon o nemocenském pojištění a zákoník práce, nijak nerozlišuje mezi těmito dvěma typy pracovních poměrů, pokud jde o nárok na náhradu mzdy nebo nemocenskou dávku v době pracovní neschopnosti.
• Diskriminace na základě typu pracovní smlouvy je v oblasti nemocenského pojištění vyloučena. Každý zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění a splňuje zákonem stanovené podmínky, má plný nárok na všechny dávky nemocenského pojištění, a to bez jakéhokoliv rozlišování na základě toho, zda pracuje na dobu určitou nebo neurčitou.
• Podmínkou pro vznik nároku na nemocenské dávky je účast na nemocenském pojištění, která u zaměstnanců vzniká automaticky ze zákona od prvního dne výkonu zaměstnání, přičemž tato podmínka je splněna u naprosté většiny standardních pracovních poměrů, včetně těch uzavřených na dobu určitou.

Průběh pracovní neschopnosti – první fáze (1. až 14. den)

• V prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, kterou mu vyplácí přímo jeho zaměstnavatel. Tato povinnost zaměstnavatele platí stejně pro pracovní poměry na dobu určitou i neurčitou, bez jakýchkoliv výjimek nebo odlišností.
• Náhrada mzdy od zaměstnavatele se vyplácí za pracovní dny, nikoliv za dny kalendářní, přičemž za první tři dny pracovní neschopnosti zaměstnanec náhradu mzdy nedostává vůbec, neboť tyto dny jsou takzvanou karenční dobou, během níž zaměstnanec nenáleží žádná finanční kompenzace.
• Od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti začíná zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku zaměstnance. Tato výše náhrady mzdy je stanovena zákonem a platí jednotně pro všechny zaměstnance bez ohledu na typ jejich pracovní smlouvy.
• Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a zajistit, aby byla náhrada mzdy vyplácena řádně a včas. Tato povinnost se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají pracovníky výhradně na základě pracovních smluv uzavřených na dobu určitou.

Průběh pracovní neschopnosti – druhá fáze (od 15. dne)

• Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti přechází výplata dávek z rukou zaměstnavatele na stát, respektive na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), která prostřednictvím příslušných okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) vyplácí zaměstnanci nemocenskou dávku.
• Nemocenská dávka vyplácená státem od patnáctého dne nemoci činí rovněž 60 % denního vyměřovacího základu, přičemž tento vyměřovací základ se počítá z příjmů zaměstnance za rozhodné období, kterým je zpravidla dvanáct kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém pracovní neschopnost vznikla.
• Výplata nemocenské dávky státem probíhá po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, tedy až do okamžiku, kdy lékař pracovní neschopnost ukončí a zaměstnanec je opět schopen vykonávat svou práci. Maximální délka výplaty nemocenské je zákonem omezena na 380 kalendářních dní.
• Zaměstnanec na dobu určitou má v tomto ohledu naprosto stejné postavení jako zaměstnanec na dobu neurčitou, a to i v situaci, kdy jeho pracovní poměr v průběhu pobírání nemocenské vyprší nebo skončí.

Situace, kdy pracovní poměr na dobu určitou skončí v průběhu nemocenské

• Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejčastěji diskutovaných situací je případ, kdy pracovní poměr zaměstnance zaměstnaného na dobu určitou skončí uplynutím sjednané doby přímo v průběhu trvání pracovní neschopnosti. V takovém případě mnoho zaměstnanců nesprávně předpokládá, že jejich nárok na nemocenskou dávku automaticky zaniká spolu s koncem pracovního poměru.
• Tento předpoklad je však mylný – nemocenská v takovém případě plynule pokračuje i po skončení pracovního poměru. Zákon o nemocenském pojištění výslovně upravuje tuto situaci a zaručuje zaměstnanci, že bude nadále pobírat nemocenskou dávku až do doby, kdy bude jeho pracovní neschopnost ukončena ošetřujícím lékařem, tedy do doby jeho skutečného uzdravení.
• Nemocenská dávka tedy nezaniká automaticky ke dni skončení pracovního poměru na dobu určitou, ale pokračuje dál, a to i přesto, že zaměstnanec již fakticky není v žádném pracovněprávním vztahu. Toto ustanovení představuje velmi důležitou ochranu zaměstnanců, která jim zaručuje finanční zabezpečení v době nemoci bez ohledu na to, zda jejich pracovní poměr trvá nebo nikoliv.
• Výplatu nemocenské dávky v takovémto případě zajišťuje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, která pokračuje ve výplatě dávky na základě dokladů o trvání pracovní neschopnosti, které zaměstnanec pravidelně předkládá prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře.
• Zaměstnanec je povinen i po skončení pracovního poměru dodržovat všechna pravidla spojená s pobíráním nemocenské, zejména pak povinnost zdržovat se v místě pobytu uvedeném na rozhodnutí o pracovní neschopnosti a dodržovat dobu vycházek stanovenou lékařem. Porušení těchto povinností může mít za následek snížení nebo odebrání nemocenské dávky.

Praktické kroky zaměstnance v pracovní neschopnosti

• Zaměstnanec, který onemocní a je uznán práce neschopným, je povinen neprodleně informovat svého zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti, a to i v případě, že pracuje na dobu určitou. Způsob a forma tohoto oznámení mohou být upraveny ve vnitřních předpisech zaměstnavatele nebo přímo v pracovní smlouvě.
• Ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které je klíčovým dokumentem pro uplatnění nároku na náhradu mzdy od zaměstnavatele a následně na nemocenskou dávku od státu. Bez tohoto dokladu nemůže zaměstnanec svůj nárok uplatnit.
• Zaměstnanec je povinen pravidelně navštěvovat svého ošetřujícího lékaře a dokládat tak trvání pracovní neschopnosti. Lékař pravidelně prodlužuje rozhodnutí o pracovní neschopnosti, dokud zdravotní stav pacienta nevyžaduje jeho další trvání.
• Po uzdravení lékař pracovní neschopnost ukončí vystavením rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, načež zaměstnanci přestane být vyplácena nemocenská dávka. Pokud v té době jeho pracovní poměr stále trvá, je zaměstnanec povinen nastoupit zpět do práce.

Mohlo by vás také zajímat: Na co si dávat pozor při práci v pracovní neschopnosti? Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení