Za nepodání přehledů může OSVČ dostat pokutu 50 000 Kč i s příjmy pod limitem pro zdanění?

OSVČ má v roce 2026 povinnost podávat přehledy zdravotní pojišťovně i České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) bez ohledu na výši svých příjmů.
Tato povinnost platí zcela nezávisle na tom, zda podnikatel podával či nepodával daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Nízké příjmy nebo jejich nedosažení zákonem stanoveného limitu pro zdanění nepředstavují žádnou výjimku z povinnosti přehledy odevzdat.
Přehledy slouží jako samostatný právní nástroj, jehož účelem je informovat příslušné instituce o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok.
Povinnost se vztahuje na všechny aktivně podnikající OSVČ, které nesplňují zákonem přesně stanovené podmínky pro výjimku.

Nejčastější omyl podnikatelů

Velmi rozšířeným a nebezpečně chybným přesvědčením je, že pokud OSVČ nepodala daňové přiznání, nemusí podávat ani přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ.
Tento omyl se týká zejména podnikatelů, jejichž zdanitelný příjem nepřekročil v roce 2025 hranici 50 000 Kč, a kteří z tohoto důvodu daňové přiznání nepodávali.
Daňové přiznání a přehledy jsou dva zcela samostatné a na sobě nezávislé dokumenty, řídící se odlišnými právními předpisy.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o důchodovém pojištění neobsahují žádnou vazbu na povinnost podávat daňové přiznání.
Podnikatel tedy může být zcela legálně osvobozen od podání daňového přiznání, ale přesto má plnou povinnost odevzdat oba přehledy v řádném termínu.

Za pozdní podání přehledu nebo jeho úplné neodevzdání hrozí OSVČ pokuta až 50 000 Kč – a to zvlášť od zdravotní pojišťovny a zvlášť od ČSSZ.
V krajním případě tak může nepodání obou přehledů vést k celkové sankci ve výši až 100 000 Kč.
Pokuta se přitom odvíjí od samotného nesplnění povinnosti, nikoliv od výše příjmů nebo vypočtených odvodů.
I podnikatel s příjmem blízkým nule tedy riskuje naprosto stejně vysokou pokutu jako podnikatel s příjmem v řádu milionů korun.
Příslušné instituce pokuty udělují standardně a opakovaně, přičemž jejich udělení lze považovat za téměř jisté.

Možnost, že by zdravotní pojišťovna nebo ČSSZ pokutu za nepodání přehledu neudělily nebo prominuly, je prakticky mizivá.
Rozhodnutí o neudělení či prominutí sankce je výhradně v kompetenci příslušné instituce a nelze na něj právně nárokovat.
K prominutí pokuty dochází pouze ve zcela výjimečných a řádně doložených případech.
Za akceptovatelný důvod pro prominutí se považuje výhradně situace, kdy ke zpoždění nebo nesplnění povinnosti došlo v důsledku vyšší moci – tedy okolností zcela mimo kontrolu OSVČ.
Příklady vyšší moci zahrnují například živelnou pohromu, závažnou hospitalizaci nebo jinou objektivně nepřekonatelnou překážku, vždy řádně doloženou příslušnými dokumenty.
Poukazování na neznalost zákona, nízké příjmy nebo nepodání daňového přiznání není považováno za relevantní důvod pro prominutí sankce.

Jedinou situací, kdy OSVČ nemá povinnost podávat přehledy, je aktivní využívání režimu paušální daně.
Tato výjimka se však vztahuje pouze na podnikatele, kteří do paušálního režimu vstoupili řádně a v daném roce splňují veškeré zákonem stanovené podmínky pro jeho využívání.
Pokud OSVČ podmínky paušálního režimu v průběhu roku poruší nebo z něj z jakéhokoliv důvodu vystoupí, povinnost podávat přehledy se jí okamžitě vrací.
Podnikatelé v paušálním režimu místo přehledů platí jednu souhrnnou měsíční zálohu, která v sobě zahrnuje daň z příjmů, zdravotní i sociální pojištění.
Je tedy naprosto zásadní, aby každá OSVČ pečlivě ověřila, zda skutečně splňuje podmínky paušálního režimu, a nenechávala nic na náhodě ani na domněnkách.

Přehledy zdravotní pojišťovně a ČSSZ je nutné podat vždy a včas, bez ohledu na výši příjmů.
Nepodání přehledů z důvodu nepodání daňového přiznání je závažný a velmi nákladný omyl.
Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až 50 000 Kč od každé instituce.
Prominutí pokuty je zcela výjimečné a nelze na něj spoléhat.
Výjimku tvoří pouze OSVČ v paušálním daňovém režimu, a to pouze tehdy, pokud splňují veškeré podmínky tohoto režimu po celý rok.
V případě jakýchkoliv pochybností je doporučeno konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo účetním co nejdříve, ideálně před uplynutím zákonných termínů.