Je pro daňový subjekt horší daňové nebo trestní řízení?

• Přestože jsou obě řízení nepříjemná a mohou mít dalekosáhlé negativní důsledky, z hlediska závažnosti přímých dopadů na daňový subjekt je vždy považováno za závažnější řízení trestní, a to i tehdy, když se trestní řízení přímo týká daňových záležitostí, tedy situací, kdy byl spáchán trestný čin v oblasti daní a poplatků.
• Zásadní rozdíl mezi oběma řízeními spočívá především v charakteru sankcí, které hrozí daňovému subjektu v případě nepříznivého výsledku řízení, přičemž trestní řízení přináší možnost uložení trestu odnětí svobody, což je kvalitativně zcela jiná a nesrovnatelně závažnější sankce než jakákoliv finanční povinnost vyplývající z daňového řízení.

Daňové řízení a jeho dopady

• Daňové řízení je v zásadě zaměřeno primárně na správné a úplné vybrání daně, přičemž jeho hlavním cílem je zjistit skutečnou daňovou povinnost subjektu a případně doměřit daň, která nebyla řádně přiznána nebo byla přiznána v nesprávné výši.
• Ve velké části případů daňového řízení dochází k situaci, kdy správce daně v průběhu daňové kontroly nebo jiného postupu zjistí, že daňový subjekt nesplnil nebo chybně splnil své daňové povinnosti, a výsledkem takového zjištění je vydání platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, jímž je subjektu doměřena příslušná daň.
• Finanční dopady daňového řízení mohou být pro subjekt velmi značné a citelné, neboť kromě samotné doměřené daně hrozí také povinnost uhradit úrok z prodlení, který se počítá za celou dobu, po kterou daň nebyla řádně uhrazena, a který může v případě delšího časového období nebo vyšší doměřené částky dosáhnout velmi vysokých hodnot.
• Daňový subjekt, který v daňovém řízení neuspěje a je mu doměřena daň spolu s příslušenstvím, se může dostat do vážných finančních problémů, které mohou vyústit v platební neschopnost, neschopnost splácet závazky vůči dalším věřitelům a v krajním případě také v zahájení exekučního řízení nebo insolvenčního řízení.
• I přes veškerou závažnost finančních dopadů daňového řízení platí, že v rámci tohoto řízení samotného daňovému subjektu v drtivé většině případů nehrozí trest odnětí svobody, což je zásadní skutečnost odlišující daňové řízení od řízení trestního.

Trestní řízení a jeho závažnější dopady

• Trestní řízení vedené v souvislosti s daňovými záležitostmi představuje pro daňový subjekt podstatně závažnější situaci než řízení daňové, a to zejména proto, že v jeho rámci hrozí uložení trestu odnětí svobody, který má přímý a nezaměnitelný dopad na osobní svobodu fyzické osoby.
• Jedním z nejčastěji stíhaných trestných činů v oblasti daní je trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, který je upraven v trestním zákoníku a který postihuje jednání, jímž pachatel zkrátí daň nebo jinou povinnou platbu, čímž způsobí škodu státnímu rozpočtu nebo jinému oprávněnému příjemci takové platby.
• V nejméně závažné základní skutkové podstatě tohoto trestného činu, tedy tam, kde pachatel způsobí škodu nikoliv velkého rozsahu, hrozí trest odnětí svobody v délce trvání šest měsíců až tři léta, přičemž soud může v závislosti na okolnostech případu, osobě pachatele a dalších relevantních faktorech uložit trest podmíněný nebo nepodmíněný.
• V nejzávažnější kvalifikované skutkové podstatě téhož trestného činu, tedy tam, kde pachatel způsobí škodu velkého rozsahu nebo kde je trestný čin spáchán jako člen organizované skupiny nebo za použití zvláštní lsti, hrozí trest odnětí svobody v délce trvání pět až deset let, což představuje velmi citelný zásah do osobní svobody a života pachatele.
• Trestní řízení má oproti daňovému řízení také výrazně širší spektrum vedlejších negativních dopadů, neboť odsouzení za úmyslný trestný čin může mít vážné důsledky pro výkon určitých povolání, pro možnost zastávat funkce statutárních orgánů obchodních společností, pro pověst podnikatele nebo firmy v obchodním prostředí a v neposlední řadě také pro osobní a rodinný život obviněné osoby.

Shrnutí klíčových rozdílů

• Daňové řízení ohrožuje subjekt především finančně prostřednictvím doměření daně, úroku z prodlení a případné exekuce, zatímco trestní řízení ohrožuje fyzickou osobu samotnou osobní svobodou a hrozbou trestu odnětí svobody, což je kvalitativně nesrovnatelně závažnější sankce.
• Trestní řízení má navíc výrazně silnější stigmatizační efekt, neboť odsouzení v trestním řízení zanechá v rejstříku trestů trvalý záznam, který může subjektu způsobit dlouhodobé problémy v profesním i osobním životě daleko přesahující samotný výkon trestu.
• Z tohoto důvodu je vždy považováno trestní řízení za závažnější a nebezpečnější formu řízení pro daňový subjekt, přičemž každý, kdo čelí jakémukoliv podezření z trestné činnosti v oblasti daní, by měl neprodleně vyhledat odbornou právní pomoc zkušeného advokáta specializujícího se na trestní právo.

Mohlo by vás také zajímat: Co znamená neplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení? Kdy je zahájeno daňové řízení?