Podpora v nezaměstnanosti v roce 2027 zřejmě opět výrazně klesne

1. Základní plánované změny od roku 2027

• Podle současných plánů vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR má v roce 2027 dojít k výrazné změně systému podpory v nezaměstnanosti.
• Oproti roku 2026 by se měla podpora ve většině případů snížit, zejména v první části podpůrčí doby, kdy nezaměstnaní podporu pobírají nejdéle několik měsíců.
• Změny se mají týkat všech hlavních skupin uchazečů o zaměstnání:
  • osob, které mohou doložit svůj předchozí příjem,
  • osob, které předchozí příjem doložit nemohou,
  • lidí pobírajících podporu při rekvalifikaci.
• Hlavním důvodem plánovaných úprav má být snaha státu snížit výdaje na podporu v nezaměstnanosti.
• Ministerstvo však jako důvod uvádí také snahu více motivovat nezaměstnané k aktivnímu hledání zaměstnání.
• Podle tohoto záměru by měla podpora sloužit především jako dočasná pomoc v období mezi ztrátou zaměstnání a nalezením nové práce.
• Nezaměstnaní by proto podle plánovaných pravidel měli být více motivováni k tomu, aby:
  • si aktivně hledali zaměstnání,
  • účastnili se pracovních pohovorů,
  • spolupracovali s Úřadem práce ČR,
  • využívali nabídky rekvalifikací,
  • a nepobírali podporu déle, než je nezbytně nutné.
• Zároveň je nutné zdůraznit, že uvedené změny vycházejí ze současných plánů a návrhů pro rok 2027. Do přijetí konečné legislativy se proto ještě mohou změnit konkrétní sazby, podmínky nebo způsob výpočtu.

2. Podpora podle předchozího výdělku

• Nejvýraznější změna se má týkat nezaměstnaných, kteří před ztrátou zaměstnání pracovali a mohou doložit svůj předchozí průměrný výdělek.
• V roce 2026 se podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících podpůrčí doby vypočítává ve výši 80 % předchozího průměrného výdělku.
• Od roku 2027 se má tato sazba snížit na 65 % předchozího průměrného výdělku.
• První dva měsíce evidence na Úřadu práce by tedy pro mnoho nezaměstnaných znamenaly citelně nižší příjem než v roce 2026.
• Příklad:
  • pokud by předchozí průměrný měsíční výdělek činil 40 000 Kč,
  • v roce 2026 by podpora v prvních dvou měsících podle uvedené sazby činila přibližně 32 000 Kč,
  • v roce 2027 by při sazbě 65 % činila přibližně 26 000 Kč,
  • rozdíl by tedy představoval přibližně 6 000 Kč měsíčně před případným zohledněním dalších zákonných limitů.
• Ve třetím a čtvrtém měsíci podpůrčí doby má podpora v roce 2027 činit 50 % předchozího průměrného výdělku.
• Tato sazba by měla zůstat stejná jako v roce 2026.
• Ve střední části podpůrčí doby by tedy oproti současnosti nemělo dojít ke změně procentní sazby.
• Od pátého měsíce nezaměstnanosti a po zbývající část podpůrčí doby se má podpora od roku 2027 zvýšit na 45 % předchozího průměrného výdělku.
• V roce 2026 přitom nezaměstnaní od pátého měsíce podpůrčí doby pobírají podle uvedených údajů pouze 40 % předchozího příjmu.
• Tato část změny by proto pro dlouhodoběji nezaměstnané představovala určité zlepšení.
• Zjednodušeně lze plánovaný vývoj shrnout takto:
  • 1. a 2. měsíc: pokles z 80 % na 65 %,
  • 3. a 4. měsíc: sazba zůstává na 50 %,
  • od 5. měsíce: zvýšení ze 40 % na 45 %.
• Přestože tedy dochází od pátého měsíce ke zvýšení procentní sazby, celkový dopad změny může být pro mnoho lidí negativní.
• Důvodem je především výrazné snížení podpory v prvních dvou měsících, kdy bývá podpora nejvyšší.
• Maximální možná podpora v nezaměstnanosti se má zároveň snížit ze současných 38 537 Kč na 28 930 Kč.
• To znamená, že osoby s vyššími předchozími příjmy by od roku 2027 nemohly získat stejně vysokou podporu jako v roce 2026.
• Snížení maximální částky by se týkalo především lidí, jejichž předchozí mzda byla natolik vysoká, že by podle procentního výpočtu překročili zákonný strop.
• U osob s nižšími nebo průměrnými příjmy se výše podpory bude odvíjet především od jejich skutečného předchozího výdělku.

3. Podpora pro osoby bez doložitelného příjmu a podpora při rekvalifikaci

• Samostatná pravidla mají platit pro nezaměstnané, kteří nemohou doložit svůj předchozí příjem.
• Může jít například o osoby, které:
  • před evidencí na Úřadu práce nepracovaly v běžném pracovním poměru,
  • vykonávaly činnost, u níž nelze doložit rozhodný příjem,
  • nesplňují podmínky pro výpočet podpory z konkrétní mzdy,
  • nebo se jejich podpora určuje podle průměrné mzdy v národním hospodářství.
• V roce 2026 má tato skupina v prvních dvou měsících podpůrčí doby pobírat částku odpovídající 40 % průměrné mzdy.
• Od roku 2027 se má sazba snížit na 30 % průměrné mzdy.
• Pro osoby bez doložitelného předchozího příjmu by proto byl pokles v první části podpůrčí doby velmi výrazný.
• Ve třetím a čtvrtém měsíci má podpora činit 20 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
• Tato sazba by měla zůstat stejná jako v roce 2026.
• Od pátého měsíce podpůrčí doby až do jejího konce by měla podpora klesnout na 15 % průměrné mzdy.
• Také v tomto případě jde o změnu oproti roku 2026, kdy má být podpora od pátého měsíce vyšší než podle plánovaných pravidel pro rok 2027.
• Přehled plánovaných sazeb pro osoby bez doložitelného předchozího příjmu:
  • 1. a 2. měsíc: pokles ze 40 % na 30 % průměrné mzdy,
  • 3. a 4. měsíc: sazba zůstává na 20 % průměrné mzdy,
  • od 5. měsíce: podpora má činit 15 % průměrné mzdy.
• Pro tuto skupinu nezaměstnaných by tedy plánovaná změna znamenala snížení podpory jak na začátku evidence, tak v její pozdější části.
• Změny se mají dotknout také podpory poskytované při rekvalifikaci.
• Podpora při rekvalifikaci má být od roku 2027 rovněž nižší než v roce 2026.
• Přesná částka však bude záviset na konečném znění právních předpisů a na způsobu, kterým bude podpora při rekvalifikaci vypočítávána.
• Rekvalifikace přitom zůstává významným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti.
• Jejím cílem je umožnit nezaměstnaným získat nové znalosti a dovednosti, které mohou zvýšit jejich šanci na nalezení práce.
• Pokud by se však současně snížila podpora při rekvalifikaci, mohlo by to pro některé uchazeče znamenat komplikaci.
• Někteří lidé by mohli zvažovat, zda se rekvalifikace finančně vyplatí, zejména pokud by během jejího absolvování dostávali výrazně méně než v běžné evidenci.
• Výsledný dopad proto bude záležet nejen na samotné výši podpory, ale také na:
  • délce rekvalifikace,
  • možnosti získat zaměstnání po jejím dokončení,
  • finanční situaci uchazeče,
  • nákladech spojených s dopravou,
  • a dostupnosti pracovních míst v daném oboru.

4. Délka podpůrčí doby a celkové zhodnocení

• Plánované změny se podle současných informací nemají týkat délky podpůrčí doby.
• Délka období, po které může nezaměstnaný podporu pobírat, by tedy měla v roce 2027 zůstat stejná jako v roce 2026.
• Rozhodující má být především věk uchazeče o zaměstnání.
• Pro osoby do 52 let věku má podpůrčí doba trvat nejvýše 5 měsíců.
• Uchazeč v této věkové skupině by tedy mohl podporu pobírat maximálně pět po sobě jdoucích měsíců, pokud by po celou dobu splňoval zákonné podmínky.
• Pro osoby starší 52 let a mladší 57 let má být maximální podpůrčí doba 8 měsíců.
• Tato delší doba má zohledňovat obtížnější postavení starších uchazečů na trhu práce.
• U osob starších než 57 let má podpůrčí doba činit nejvýše 11 měsíců.
• Ani v případě delší podpůrčí doby však nemá být podpora po celou dobu stejně vysoká.
• Výše podpory se má postupně měnit podle jednotlivých období:
  • na začátku má být nejvyšší,
  • ve třetím a čtvrtém měsíci má se snížit,
  • od pátého měsíce má být nižší a podle plánovaných pravidel činit 45 % předchozího výdělku, případně 15 % průměrné mzdy u osob bez doložitelného příjmu.
• Celkově lze plánované změny charakterizovat jako zpřísnění podmínek pro čerpání podpory.
• Největší finanční dopad se očekává v prvních dvou měsících, kdy se má sazba u osob s doloženým příjmem snížit z 80 % na 65 %.
• Výrazný dopad může mít také snížení maximální podpory z 38 537 Kč na 28 930 Kč.
• U osob bez doložitelného předchozího příjmu se má podpora v prvních dvou měsících snížit ze 40 % na 30 % průměrné mzdy.
• Naopak určité zlepšení má nastat od pátého měsíce u lidí, kteří mohou doložit svůj předchozí výdělek, protože sazba se má zvýšit ze 40 % na 45 %.
• Toto zvýšení však nemusí vyrovnat ztrátu způsobenou nižší podporou v prvních měsících evidence.
• Praktický dopad bude záviset zejména na:
  • výši předchozího příjmu,
  • věku nezaměstnaného,
  • délce jeho evidence,
  • možnosti doložit předchozí výdělek,
  • využití rekvalifikace,
  • a rychlosti nalezení nového zaměstnání.
• Pokud budou navrhované změny skutečně schváleny, měli by se lidé, kterým hrozí ztráta zaměstnání, připravit na to, že podpora v nezaměstnanosti bude od roku 2027 v první části podpůrčí doby nižší.
• Zároveň bude důležité sledovat konečné znění zákona, protože současné údaje mohou být ještě upraveny během legislativního procesu.
• Definitivní pravidla by proto měla být posuzována až podle schválených právních předpisů a oficiálních informací Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Úřadu práce ČR.

Mohlo by vás také zajímat Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2026? Proč o podporu v nezaměstnanosti po rodičovské dovolené požádat rychle?