Pokud chce žalovaný vrátit vzájemné plnění musí o něj soud požádat

Princip vzájemnosti: U smluvních typů jako kupní smlouva či smlouva o dílo je plnění jedné strany přímo vázáno na protiplnění strany druhé.
Následky odstoupení: Zánikem smlouvy (např. pro vady díla) vzniká oboustranný nárok na vrácení poskytnutých plnění k zamezení bezdůvodného obohacení.
Rovnost restitučních nároků: Právo na navrácení plnění svědčí žalobci i žalovanému ve stejné míře.

Formulace žaloby: Žalobce nemá zákonnou povinnost v žalobním návrhu zohlednit restituční nárok žalovaného.
Absence úřední iniciativy: Soud nezkoumá vzájemnost nároků automaticky, ale rozhoduje striktně v mezích uplatněného žalobního petitu.
Nutnost procesní aktivity žalovaného: K ochraně svých majetkových práv musí být žalovaná strana v řízení plně procesně aktivní.

Zákonný rámec: Hmotněprávním základem pro obranu žalovaného je ustanovení § 2993 občanského zákoníku.
Obsah námitky: Žalovaný výslovně podmiňuje vrácení přijatého plnění vrácením protiplnění ze strany žalobce.
Důkazní břemeno: Žalovaný musí prokázat existenci vzájemného závazku i faktický rozsah plnění, které žalobci poskytl.

Při včasném uplatnění námitky: Soud vydá podmíněný výrok, kde je povinnost žalovaného vázána na současné plnění žalobce (princip „z ruky do ruky“).
Při procesní pasivitě žalovaného: Soud uloží žalovanému povinnost vrátit plnění bezpodmínečně bez ohledu na existenci jeho vlastních nároků.
Následné riziko: Opomenutí námitky nutí žalovaného vymáhat své plnění v novém, samostatném a nákladném soudním řízení.