Co hrozí OSVČ, když se nechá nelegálně zaměstnávat?

Základní rámec spolupráce OSVČ s firmami

• Oboustranná výhodnost kooperace: Spolupráce mezi obchodními firmami a osobami samostatně výdělečně činnými je v dnešní době standardní praxí, která přináší významné benefity pro oba subjekty – firmy získávají flexibilitu a možnost přizpůsobit se rychle měnícím se tržním podmínkám, zatímco OSVČ mají příležitost budovat své podnikání, získávat zakázky a realizovat se ve svém oboru bez nutnosti být vázány pracovní smlouvou.

• Nutnost striktního rozlišení typů vztahů: Je naprosto zásadní a kriticky důležité, aby obě strany vzájemného vztahu neustále a velmi bedlivě sledovaly, zda jejich spolupráce skutečně zachovává charakter partnerství mezi dvěma rovnoprávnými a nezávislými podnikatelskými subjekty, nebo zda nedošlo k posunu směrem k vztahu, který má všechny znaky klasického pracovněprávního poměru založeného na principu subordinace.

• Odpovědnost obou stran: Za dodržování správného nastavení obchodní spolupráce nese odpovědnost jak firma vystupující v roli zadavatele nebo objednatele, tak i osoba samostatně výdělečně činná jako dodavatel či poskytovatel služeb, přičemž obě strany by měly být schopny kdykoliv prokázat, že jejich vztah odpovídá charakteru obchodní spolupráce a nikoli zaměstnání.

Charakteristické znaky švarcsystému

• Přijímání pokynů a úkolů: Klíčovým indikátorem problematického vztahu je situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná pravidelně přijímá konkrétní pracovní úkoly, zadání a instrukce od firmy, se kterou spolupracuje, přičemž tyto úkoly plní způsobem a v časovém harmonogramu určeném touto firmou, nikoli podle vlastního uvážení jako nezávislý dodavatel.

• Podřízenost stejnému režimu jako zaměstnanci: Další velmi výraznou známkou nelegálního zaměstnávání je skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná fakticky podléhá stejným pravidlům, směrnicím, pracovní době, docházkovému systému, kontrolním mechanismům a organizačním strukturám jako běžní zaměstnanci dané společnosti, což je zcela v rozporu s principem nezávislého podnikání.

• Nezbytnost okamžité reakce: V momentě, kdy osoba samostatně výdělečně činná rozpozná nebo si uvědomí, že její vztah s firmou nabyl znaků závislého vztahu charakteristického pro zaměstnání, měla by bezodkladně iniciovat jednání s danou firmou o zásadní změně podmínek spolupráce tak, aby byly obnoveny prvky rovnocenného partnerství, nebo by měla tuto spolupráci urychleně ukončit dříve, než dojde ke kontrole a uložení sankcí.

Konkrétní projevy závislé práce

• Pracovní podřízenost a vykonávání pokynů: OSVČ pracuje výhradně na základě detailních pokynů, směrnic a instrukcí vydávaných firmou, přičemž nemá faktickou možnost samostatně rozhodovat o způsobu, metodách, postupech ani časovém rozvržení plnění svých úkolů, což je typické pro zaměstnanecký vztah.

• Identické odměňování jako u zaměstnanců: Osoba samostatně výdělečně činná je odměňována podle stejných pravidel, sazeb, tarifů nebo odměňovacích schémat jako klasičtí zaměstnanci firmy, často formou pravidelné měsíční částky odpovídající mzdě, namísto fakturace konkrétních provedených prací nebo dodaných služeb typické pro podnikatelskou činnost.

• Používání firemního vybavení: OSVČ při své práci používá výhradně nebo převážně nástroje, zařízení, techniku, přístroje, software, vozidla a další prostředky patřící firmě, se kterou spolupracuje, namísto vlastního podnikatelského vybavení, které by měla jako samostatný podnikatel vlastnit a používat.

• Nošení firemního oblečení: Velmi výrazným a snadno identifikovatelným znakem nelegálního zaměstnávání je požadavek na nošení firemních uniforem, pracovních oděvů, ochranných pomůcek nebo oblečení označeného logem či barvami společnosti, což je typický prvek řízené pracovní síly, nikoli samostatných dodavatelů.

Kontrolní mechanismy a primární sankce

• Neohlášené kontroly inspekce práce: Oblastní inspektoráty práce v posledních letech velmi výrazně zintenzivnily svou kontrolní činnost zaměřenou na odhalování případů nelegálního zaměstnávání, přičemž tyto kontroly jsou prováděny zcela bez předchozího upozornění kontrolovaných subjektů, takže firmy ani osoby samostatně výdělečně činné nemají možnost připravit se nebo upravit podmínky spolupráce před příchodem inspektorů.

• Rostoucí frekvence kontrol: Četnost a intenzita kontrol ze strany inspekce práce neustále narůstá v rámci celé České republiky, což odráží prioritu státních orgánů v boji proti šedé ekonomice a nekalým praktikám na pracovním trhu, přičemž kontroly se mohou týkat jakéhokoli odvětví a jakékoli velikosti firem.

• Pokuta sto tisíc korun pro OSVČ: Při zjištění nelegálního zaměstnávání ze strany inspekce práce je osobě samostatně výdělečně činné, která se nechává zaměstnávat bez řádně uzavřené pracovní smlouvy, uložena pokuta ve výši až sto tisíc korun českých, což představuje velmi významnou a citelnou finanční sankci.

• Pokuta není konečným postihem: Je zásadní si uvědomit, že samotná pokuta ve výši sto tisíc korun rozhodně není jediným ani posledním negativním důsledkem odhalení nelegálního zaměstnávání, ale představuje pouze první a nejviditelnější část mnohem širšího spektra sankcí a problémů, které pro osobu samostatně výdělečně činnou následují.

Zpřísnění sankcí od roku 2025

• Legislativní změny s účinností od ledna 2025: S platností od prvního ledna roku 2025 vstoupily v účinnost nové legislativní předpisy, které velmi podstatně zpřísnily sankce a postihy za účast na nelegálním zaměstnávání v jakékoli podobě, přičemž tyto změny se týkají jak zaměstnavatelů, kteří švarcsystém využívají, tak i osob samostatně výdělečně činných, které se na něm podílejí.

• Zákaz podnikání až na dva roky: Kromě finanční pokuty nyní může být osobě samostatně výdělečně činné uložen také zákaz výkonu jakékoli samostatné výdělečné činnosti na území České republiky na dobu až dvaceti čtyř měsíců, tedy dvou celých let, což představuje naprosto devastující sankci s dlouhodobými důsledky.

• Automatická likvidace podnikání: Zákaz výkonu podnikatelské činnosti fakticky znamená okamžitou a úplnou likvidaci podnikatelské existence dotyčné osoby, protože nemůže dále vykonávat svou živnost nebo jinou formu podnikání, musí ukončit všechny své obchodní aktivity, nemůže přijímat zakázky ani fakturovat své služby.

• Ztráta obchodních vztahů a pozice na trhu: Během dvouletého zákazu osoba samostatně výdělečně činná přirozeně přichází o veškeré své obchodní kontakty, zákazníky, dodavatele, obchodní partnery, reputaci, reference a vybudovanou pozici na trhu, přičemž tyto ztráty jsou často nevratné a po uplynutí zákazu je návrat k podnikání extrémně obtížný nebo prakticky nemožný.

Doměrky daní a pojistného

• Retrospektivní přepočet daňových povinností: Finanční úřad po odhalení nelegálního zaměstnávání provede komplexní přepočet a doměření daňových povinností osoby samostatně výdělečně činné za celé období, kdy fakticky působila jako nelegální zaměstnanec, přičemž tento přepočet vychází z pravidel platných pro zaměstnance, nikoli pro podnikatele.

• Příslušenství daňových doměrků: K samotné doměřené dani finanční úřad připočítá také všechno zákonem stanovené příslušenství, zejména úroky z prodlení počítané od okamžiku, kdy měla být daň původně zaplacena, což může představovat další velmi významnou částku navíc k základnímu doměrku.

• Doměrky zdravotního pojištění: Zdravotní pojišťovna, u které je osoba samostatně výdělečně činná pojištěna, rovněž provede zpětné doměření pojistného na veřejné zdravotní pojištění za celé dotčené období, a to na základě principů platných pro zaměstnance, kdy část pojistného hradí zaměstnanec a část zaměstnavatel, přičemž celkový odvod je vyšší než u OSVČ.

• Doměrky sociálního a důchodového pojištění: Česká správa sociálního zabezpečení následně doměří pojistné na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za celou dobu trvání nelegálního zaměstnávání, opět podle pravidel platných pro zaměstnance.

• Důvod vzniku doměrků: Všechny tyto doměrky od různých institucí veřejné správy vyplývají z fundamentálního faktu, že zaměstnavatel, tedy firma, která osobu samostatně výdělečně činnou nelegálně zaměstnávala, za ni vůbec neodváděl žádné zákonem předepsané odvody na daních a pojistném, jak by byl ze zákona povinen činit v případě existence řádného pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou nebo jiným platným pracovněprávním dokumentem.

Problémy s evidencí na úřadu práce

• Nemožnost registrace jako uchazeč o zaměstnání: Osoba samostatně výdělečně činná, které byl pravomocně uložen zákaz výkonu samostatné výdělečné činnosti jako sankce za účast na nelegálním zaměstnávání, se ve většině případů nemůže nechat evidovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce České republiky.

• Nesplnění zákonných podmínek: Důvodem nemožnosti registrace je skutečnost, že dotčená osoba nesplňuje všechny zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž jednou z klíčových podmínek je absence překážek bránících zprostředkování zaměstnání.

• Uložené sankce jako překážka zprostředkování: Pravomocně uložený zákaz výkonu podnikatelské činnosti, případně další správní sankce související s oblastí pracovního práva a zaměstnanosti, jsou ze zákona považovány za překážky bránící zprostředkování zaměstnání, což automaticky diskvalifikuje dotčenou osobu z možnosti být registrována na úřadu práce.

• Absence podpory v nezaměstnanosti: Důsledkem nemožnosti registrace na úřadu práce je to, že postižená osoba nemá po dobu trvání zákazu podnikání nárok na žádnou podporu v nezaměstnanosti, rekvalifikační kurzy, poradenské služby ani jiné formy pomoci, které úřady práce poskytují řádně registrovaným uchazečům o zaměstnání.

• Existenční ohrožení: Kombinace zákazu podnikání, nemožnosti získat podporu od úřadu práce a záznamů o uložených sankcích, které významně komplikují možnost najít si klasické zaměstnání, vytváří pro dotčenou osobu velmi svízelnou až existenčně ohrožující situaci na období minimálně dvou let.

Prevence a rizika nedbalosti

• Nezbytnost aktivního monitoringu: Každá osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje s firmami, by měla neustále a velmi aktivně monitorovat a vyhodnocovat podmínky této spolupráce z hlediska zachování charakteru rovnocenného obchodního partnerství mezi dvěma nezávislými podnikatelskými subjekty.

• Pozvolná a nenápadná transformace vztahu: Velké riziko spočívá v tom, že transformace původně korektního obchodního vztahu v nelegální zaměstnávání často probíhá velmi pozvolna, postupně a nenápadně během mnoha měsíců nebo dokonce let, kdy se jeden po druhém přidávají další prvky typické pro zaměstnanecký poměr.

• Příklady postupných změn: Zpočátku může být osoba samostatně výdělečně činná skutečně nezávislým dodavatelem, ale postupem času začne dostávat konkrétnější pokyny, pak je požádána o dodržování určité pracovní doby, následně začne používat firemní vybavení, potom je zahrnuta do interních firemních procesů a nakonec je fakticky nerozlišitelná od běžných zaměstnanců.

• Nezáměrnost nevylučuje sankce: Je důležité si uvědomit, že skutečnost, že k transformaci vztahu došlo nezáměrně, postupně a že si jí ani osoba samostatně výdělečně činná ani firma plně neuvědomovaly, nijak nevylučuje uložení sankcí a postihů po odhalení nelegálního zaměstnávání kontrolními orgány.

• Devastující důsledky odhalení: V okamžiku, kdy dojde k odhalení nelegálního zaměstnávání inspektoráty práce nebo jinými kontrolními orgány, vzniká pro osobu samostatně výdělečně činnou komplexní, rozsáhlý a velmi závažný problém s potenciálně likvidačními důsledky zahrnujícími vysoké pokuty, zákaz podnikání, daňové a pojistné doměrky a dlouhodobé ohrožení profesní i osobní existence.

Mohlo by vás také zajímat: Co hrozí za práci bez smlouvy v roce 2025? Je možné pro stejnou firmu pracovat jako zaměstnanec i jako OSVČ?