Příležitostné příjmy představují specifickou kategorii v daňovém systému České republiky, která často vzbuzuje mnoho otázek mezi daňovými poplatníky. Je třeba zdůraznit, že jakýkoliv příležitostný příjem, který překračuje zákonem stanovený limit pro osvobození od daně, musí být řádně přiznán finančnímu úřadu prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Tato povinnost je zakotvena v zákoně o daních z příjmů a její porušení může mít pro poplatníka závažné finanční i právní důsledky.
Sankce za nepodání daňového přiznání
Pokud se poplatník rozhodne ignorovat svou zákonnou povinnost a daňové přiznání k příležitostným příjmům nepodá vůbec, finanční úřad v takovém případě přistupuje k vyměření základní pokuty. Tato pokuta činí v nejnižší možné výši 500 Kč, což se může na první pohled jevit jako zanedbatelná částka. Je však nutné si uvědomit, že se jedná pouze o minimální sazbu a v závislosti na okolnostech může být tato částka významně navýšena.
Zvláště přitěžující okolností je opakované nepodávání daňových přiznání, které může finanční správa klasifikovat jako systematické maření správy daní. V takových případech může být uložena pokuta, která dosahuje až 500 000 Kč, což již představuje velmi citelnou finanční zátěž pro většinu poplatníků. Finanční úřady totiž chápou opakované neplnění daňových povinností jako závažné porušování daňových předpisů, které narušuje efektivní výběr daní.
Penalizace za opožděné podání
I v případě, že poplatník daňové přiznání nakonec podá, ale učiní tak po zákonem stanovené lhůtě, nevyhne se sankci za opožděné podání. Tato pokuta má progresivní charakter, neboť narůstá s každým dnem prodlení. Konkrétně jde o 0,05 % ze zaplacené daně za každý den, který uplyne od uplynutí řádného termínu pro podání daňového přiznání.
Je důležité si uvědomit, že i tato sankce má svůj strop – maximální možná pokuta za pozdní podání daňového přiznání je stanovena na 300 000 Kč. Ačkoliv většina běžných poplatníků s příležitostnými příjmy se k této hranici pravděpodobně ani nepřiblíží, i nižší částky mohou představovat významnou zátěž pro rodinný rozpočet.
Riziko reklasifikace na podnikatelskou činnost
Velmi závažnou situací, která může nastat v souvislosti s příležitostnými příjmy, je případná reklasifikace opakované činnosti na soustavné podnikání. Pokud finanční úřad dojde k závěru, že se ve skutečnosti nejedná o příležitostnou činnost, ale o soustavnou výdělečnou činnost vykazující znaky podnikání, mohou být důsledky pro poplatníka mimořádně závažné.
V případě, že poplatník takové příjmy nadále deklaruje jako příležitostné nebo je dokonce vůbec nepřiznává, vystavuje se riziku pokuty za neoprávněné podnikání, která může dosáhnout až 750 000 Kč. Kromě této pokuty bude samozřejmě povinen doplatit veškeré daně včetně penále a úroků z prodlení za všechna předchozí zdaňovací období, na která se vztahuje promlčecí lhůta pro doměření daně.
Čtěte také: Kdy podat přiznání k dani z příjmů v roce 2025 za rok 2024? Kdo nemusí danit příležitostný příjem v roce 2025?