Každý živnostník, tedy osoba vykonávající podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění, nese odpovědnost za splnění několika klíčových finančních závazků. Tyto závazky jsou často rozebírány v kontextu povinností podnikatelů, ale pro řadu nových podnikatelů mohou být zdrojem mnoha otázek a nejistot. Ve své podstatě se skládají z trojice povinných měsíčních plateb. Tyto platby zahrnují daň z příjmu, zdravotní pojištění a sociální pojištění. Jak se tedy živnostníci musí postavit k těmto jednotlivým složkám a jaké specifické požadavky s nimi souvisejí?
Daň z příjmů fyzických osob je základní daní, kterou musí platit každý živnostník. V České republice se tato daň počítá na základě zdanitelného příjmu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž do výdajů se mohou zahrnout buď skutečné výdaje, nebo paušální výdaje, které jsou stanoveny procentem z příjmů dle druhu činnosti. Každý živnostník je povinen podávat daňové přiznání každý rok, ve kterém uvádí celkové roční příjmy a výdaje. Na základě tohoto přiznání se pak vypočítává celková daňová povinnost, a pokud jsou zálohy na daň placené v průběhu roku nižší, než je výsledná daň, je nutné tuto částku doplatit. Na druhou stranu, pokud živnostník zaplatil více než je třeba, vzniká přeplatek, který mu může být následně vrácen.
Dalším pilířem jsou platby za zdravotní pojištění. Každý, kdo se rozhodne stát se živnostníkem, musí být registrován u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. Zdravotní pojištění pokrývá náklady na zdravotní péči a je nezbytné ho platit pravidelně, aby živnostník neztratil přístup ke zdravotním službám. Pro živnostníky je stanoven minimální vyměřovací základ, podle kterého se odvádějí zálohy na zdravotní pojištění. Ty musí být hrazeny i v případě, že zisk z podnikání je nízký nebo dokonce nulový. Každoroční povinností je i doložení přehledu příjmů a výdajů zdravotní pojišťovně, aby mohlo být v případě potřeby upraveno výše plateb.
Neméně důležité je sociální pojištění, které zajišťuje krytí v situacích jako je nemoc, mateřství nebo důchod. Sociální pojištění je v České republice také povinné a opět se zakládá na minimálním vyměřovacím základu. Živnostník platí zálohy na sociální pojištění, přičemž skutečná výše platby se vypočítává na základě dosaženého zisku. Podobně jako u zdravotního pojištění, i zde je nutné na konci každého roku podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Selhání v této oblasti může mít vážné následky, včetně penále a dalších finančních postihů.
Kromě těchto tří základních složek může mít živnostník také další finanční povinnosti, pokud například zaměstnává zaměstnance, musí se postarat o placení odvodů na pojištění za své zaměstnance, a to jak na zdravotní, tak na sociální pojištění. Dále může mít živnostník povinnosti týkající se DPH, pokud překročí stanovený obrat nebo se dobrovolně rozhodne stát plátcem DPH.