Jak je to s hodnotou svěřených věci při úhradě odpovědnosti za škodu zaměstnavateli?

Když jako zaměstnanec způsobíte škodu na majetku, který vám zaměstnavatel svěřil do péče, vzniká vám povinnost tuto škodu nahradit. Základním principem, který se v této oblasti uplatňuje, je náhrada skutečné škody. Co to konkrétně znamená? Skutečná škoda představuje reálné zmenšení hodnoty majetku vašeho zaměstnavatele. Nejde tedy o nějaké teoretické či spekulativní ztráty, ale o konkrétní, prokazatelné snížení hodnoty majetkové podstaty zaměstnavatele, které nastalo v důsledku vaší činnosti nebo nečinnosti.

Rozsah náhrady při ztrátě věci

V případě, že dojde ke ztrátě svěřené věci, je situace poměrně jednoznačná. Jako zaměstnanec máte povinnost uhradit zaměstnavateli škodu v její plné výši. To znamená, že nemůžete argumentovat například částečným opotřebením věci nebo tím, že měla nižší hodnotu než nová. Pokud věc zcela ztratíte – ať už z jakéhokoliv důvodu, který spadá do vaší odpovědnosti – musíte nahradit celou hodnotu této věci v okamžiku její ztráty.

Určení výše škody na věci

Klíčovým momentem pro stanovení výše škody je okamžik, kdy ke škodě nebo ztrátě došlo. Právě k tomuto časovému okamžiku se vztahuje ocenění poškozené či ztracené věci. Velmi důležitým faktorem, který se při tomto ocenění musí zohlednit, je běžné opotřebení věci. Co to prakticky znamená? Představte si například, že vám zaměstnavatel svěřil notebook, který jste používali každý den po dobu dvou let. Pokud tento notebook ztratíte nebo poškodíte, nebude se vycházet z původní pořizovací ceny nového notebooku, ale z jeho hodnoty v době ztráty, tedy po těch dvou letech používání, kdy už má notebook nižší hodnotu kvůli svému opotřebení, zastarání technologie a obecnému poklesu tržní ceny.

Podpůrná kritéria pro určení hodnoty

Zákon a praxe však stanovují i další pomocná kritéria, která slouží k co nejpřesnějšímu určení výše škody. Tato kritéria se liší podle toho, zda se jedná o věc novou nebo již používanou v okamžiku, kdy vám ji zaměstnavatel svěřil:

U nových věcí se jako podpůrné hledisko bere v úvahu pořizovací cena, za kterou zaměstnavatel věc nakoupil. Tato cena poskytuje konkrétní východisko pro výpočet aktuální hodnoty věci, od které se pak odečítá přiměřené opotřebení za dobu používání.

U již používaných věcí se vychází z hodnoty, kterou měla věc v okamžiku, kdy vám ji zaměstnavatel předával do péče. Toto je logické, protože zaměstnavatel nemůže očekávat náhradu vyšší hodnoty, než jakou měla věc v okamžiku jejího svěření vám. Pokud vám tedy byla svěřena již použitá věc s určitým opotřebením, bude se při výpočtu škody vycházet z této snížené hodnoty, nikoliv z původní ceny nové věci.

Povinnost vrácení svěřené věci

Vaše odpovědnost za svěřené věci nekončí jen tím, že s nimi řádně nakládáte během trvání pracovního poměru. Existují dvě základní situace, kdy máte povinnost svěřenou věc zaměstnavateli vrátit:

První situací je pominutí důvodu, pro který vám byla věc svěřena. Například pokud vám byl svěřen služební automobil proto, že jste vykonávali práci obchodního zástupce vyžadující častá služební cestování, a následně jste byli přeřazeni na jinou pozici, kde již automobil nepotřebujete, pomine tím důvod pro svěření tohoto vozidla a máte povinnost jej vrátit.

Druhou situací je skončení vašeho pracovního poměru. V tento okamžik zaniká pracovněprávní vztah mezi vámi a zaměstnavatelem, a tedy i důvod, proč byste měli mít v držení majetek zaměstnavatele. Proto musíte všechny svěřené věci při skončení pracovního poměru řádně vrátit.

Stav vracených věcí

Když vracíte svěřenou věc zaměstnavateli, není realistické očekávat, že věc bude ve stejném stavu jako nová, zejména pokud jste ji používali delší dobu. Zákon proto počítá s tím, že věc může vykazovat známky používání. Konkrétně musíte věc vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Co to znamená v praxi? Běžné opotřebení je takové opotřebení, které odpovídá normálnímu, řádnému používání věci po dobu, po kterou jste ji měli v držení. Zahrnuje přirozené stárnutí materiálu, drobné oděrky a poškrábání, které vznikají běžným používáním, obecné snížení výkonu u technických zařízení a podobně. Naopak do běžného opotřebení nespadají poškození způsobená neodborným zacházením, nedbalostí nebo úmyslným poškozením.

Mohlo by vás také zajímat: Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům? Škoda způsobená zaměstnancem a co s tím ?