Jak je to s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele za leden, únor, březen 2026?

Klíčové termíny a lhůty:

• 1. 1. 2026 – účinnost zákona o JMHZ, ale fakticky se ještě nepodává
• Leden, únor, březen 2026 – přechodné období, zachovávají se dosavadní způsoby hlášení jednotlivým institucím
• 1. 4. – 20. 5. 2026 – lhůta pro podání prvního JMHZ (za duben 2026)
• 1. 4. – 30. 6. 2026 – lhůta pro zpětné doplnění údajů za leden, únor a březen 2026 již v novém formátu

Povinnosti během přechodného období:

• Pokračování v tradičním způsobu hlášení ČSSZ, finančním úřadům, úřadům práce, zdravotním pojišťovnám
• Žádné úlevy ani odklad stávajících povinností
• Současně nutnost aktivní přípravy na nový systém

Co musí zaměstnavatelé v přechodném období udělat:

• Intenzivní vzdělávání a získávání informací o JMHZ
• Účast na školeních, webinářích, studium metodických materiálů
• Identifikace nově požadovaných údajů, které dosud nebyly systematicky sbírány
• Okamžité zahájení systematického shromažďování všech potřebných dat
• Analýza rozdílů mezi dosavadními a novými požadavky

Kritická důležitość softwarové přípravy:

• Audit současného mzdového softwaru – ověření kompatibility s JMHZ u dodavatele
• Zajištění kvalifikovaného IT odborníka – pro komplexní analýzu a implementaci změn
• Aktualizace nebo výměna softwaru – může trvat týdny až měsíce, nutno zahájit okamžitě
• Testování funkčnosti – před ostrým spuštěním ověřit schopnost vytváření hlášení
• Implementace validačních mechanismů – software musí kontrolovat správnost a úplnost dat

Funkční požadavky na software:

• Průběžné zaznamenávání všech relevantních údajů o zaměstnancích a mzdách
• Schopnost exportu nebo vytvoření JMHZ v předepsaném formátu
• Automatická validace dat a upozornění na chyby nebo chybějící údaje
• Efektivní archivace podaných hlášení pro případné kontroly
• Kompatibilita s elektronickým odesláním do systému ČSSZ

Rozšířený rozsah požadovaných údajů:

• JMHZ vyžaduje více údajů než dosavadní oddělená hlášení
• Komplexní informace pro všechny instituce současně
• Nutnost evidovat detailnější údaje o pracovněprávních vztazích, úvazcích, nepřítomnostech
• Vyšší nároky na strukturovanost a přesnost dat

Zvýšená sankční rizika:

• Jeden integrovaný systém = jedna chyba ovlivní více institucí současně
• Chyby v údajích mohou poškodit i samotné zaměstnance (nároky na dávky, důchod)
• Přísnější kontrolní mechanismy a vyšší sankce
• Větší důraz na přesnost, úplnost a včasnost podávání

Doporučení pro bezproblémový přechod:

• Nezahálet, jednat okamžitě – přechodné období rychle ubíhá
• Investovat do kvalitního IT řešení – úspora času a vyhnutí se sankcím to mnohonásobně vrátí
• Zajistit odbornou podporu – nespoléhat na improvizaci, využít služeb specialistů
• Testovat před ostrým spuštěním – ověřit funkcionalitu na testovacích datech
• Školit personál – mzdové a personální oddělení musí rozumět novým procesům
• Vytvořit rezervní časový plán – počítat s možnými komplikacemi a mít časovou rezervu

Závěrečné upozornění Podceňování přípravy na JMHZ může vést k vážným problémům – neschopnost podat včasně a správně první hlášení, vysoké sankce, komplikace s více státními institucemi současně, problémy zaměstnanců s nároky na dávky. Investice do důkladné přípravy, zejména do kvalitního a řádně nakonfigurovaného mzdového softwaru, je absolutní nutností a měla by být prioritou každého zaměstnavatele již od ledna 2026.

Mohlo by vás také zajímat: Co je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů? Kdy se nahlásit, odhlásit nebo změnit údaje v evidenci registru zaměstnavatelů?