Kam vyplnit příjmy ze zahraničí v českém daňovém přiznání?

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice za zdaňovací období roku 2025 mají všichni poplatníci, kteří jsou považováni za daňové rezidenty České republiky. Daňový rezident České republiky je fyzická osoba, která má na území České republiky trvalé bydliště nebo se zde obvykle zdržuje, přičemž obvyklým zdržováním se rozumí pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce.

Kde v daňovém přiznání se zahraniční příjmy uvádějí?

• Příloha č. 3 daňového přiznání fyzických osob je klíčovým místem, kde se vykazují veškeré příjmy ze zahraničí
• Příloha č. 3 slouží jak pro příjmy ze zaměstnání v zahraničí, tak pro příjmy z podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti vykonávané v zahraničí
• V příloze č. 3 poplatník:
  • Uvede výši příjmů ze zahraničí
  • Vypočte základ daně z těchto příjmů
  • Uvede výši daně skutečně zaplacené v zahraničí
  • Aplikuje příslušnou metodu zamezení dvojímu zdanění
• Výsledky z přílohy č. 3 se následně přičítají k příjmům z České republiky v hlavní části daňového přiznání, konkrétně k celkovému základu daně a k celkové daňové povinnosti

Metody zamezení dvojímu zdanění

Česká republika má uzavřeny bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s desítkami zemí světa. Podle konkrétní smlouvy a podle toho, ze které země příjem pochází, poplatník použije jednu ze dvou základních metod:

1. Metoda vynětí příjmů s výhradou progrese

• Příjmy ze zahraničí se vyjmou ze základu daně v České republice
• Tyto příjmy se však stále zohledňují při stanovení daňové sazby aplikované na tuzemské příjmy
• Zahraniční příjmy tedy ovlivňují výši daně z tuzemských příjmů prostřednictvím progresivní sazby daně
• Tato metoda je typická například pro příjmy ze Slovenska, Německa, Rakouska a mnoha dalších evropských zemí

2. Metoda prostého zápočtu daně

• Příjmy ze zahraničí se zahrnou do celkového základu daně v České republice
• Daň zaplacená v zahraničí se následně odečte od české daňové povinnosti
• Zápočet zahraniční daně však nesmí překročit část české daně, která připadá na zahraniční příjmy
• Tato metoda se uplatňuje například u příjmů ze Spojených států amerických nebo z některých dalších zemí mimo EU

Proč je důležité studovat konkrétní smlouvu?

• Každá bilaterální smlouva o zamezení dvojímu zdanění má mírně odlišná pravidla a podmínky
• Odlišnosti se mohou týkat například:
  • Definice toho, který stát má primární právo zdanit daný typ příjmu
  • Výše sazeb srážkové daně u pasivních příjmů (dividendy, úroky, licenční poplatky)
  • Konkrétní aplikované metody zamezení dvojímu zdanění pro různé druhy příjmů
• Poplatník by měl vždy:
  • Dohledat konkrétní smlouvu s daným státem na webu Ministerstva financí ČR
  • Prostudovat příslušné články smlouvy vztahující se k jeho typu příjmu
  • V případě pochybností se poradit s daňovým poradcem, který se na mezinárodní zdanění specializuje

Jaké doklady je nutné doložit k daňovému přiznání?

Při přiznávání zahraničních příjmů je nezbytné přiložit k daňovému přiznání příslušné podpůrné dokumenty:

• Doklady prokazující vznik příjmů ze zahraničí, například:
  • Pracovní smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem
  • Výplatní pásky nebo potvrzení o příjmech od zahraničního zaměstnavatele
  • Faktury, smlouvy nebo jiné doklady při příjmech z podnikání
• Doklady prokazující výši daně odvedené v zahraničí, například:
  • Potvrzení od zahraničního finančního úřadu o zaplacení daně
  • Potvrzení zahraničního zaměstnavatele o sražení a odvedení daně
  • Zahraniční daňové přiznání nebo výměr daně vydaný zahraničním správcem daně
• Veškeré cizojazyčné dokumenty by měly být v případě potřeby přeloženy do českého jazyka
• Finanční úřad může tyto doklady vyžádat ke kontrole, proto je nutné je mít připraveny

Mohlo by vás také zajímat: Jaké daňové slevy a odpočty lze uplatnit a co doložit k zúčtování v roce 2026? Příjmy ze zaměstnání v zahraničí je třeba většinou daňově řešit i v ČR, ale někdy také ne