Zkusme se podívat na to, kdo je považován za nezaopatřené dítě z hlediska zákonů a jaké specifické podmínky by měly být splněny, aby mohla být určitá osoba za takové dítě považována. Za nezaopatřené dítě se v České republice standardně považují děti, které nedosáhly věku 15 let. Tento věk je obecně považován za věk, kdy končí povinná školní docházka. Do tohoto období vstupují děti do vzdělávacího systému, kde se jim dostává základního vzdělání, jež je považováno za startovací bod pro jejich další rozvoj.
Povinná školní docházka je základním faktorem, který ovlivňuje status nezaopatřeného dítěte. Každé dítě, které ještě nedosáhlo tohoto věku, je automaticky považováno za nezaopatřené, neboť v této fázi života ještě nejsou schopny samostatného ekonomického zabezpečení.
Nicméně nezaopatřené dítě není pouze dítětem mladším 15 let. Status nezaopatřeného dítěte se v některých případech vztahuje i na děti, které již svůj základní vzdělávací proces ukončily. Zejména se to týká těch, kteří jsou ve věkové kategorii do 18 let a jsou zapsány v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. V tomto konkrétním případě legislativa reflektuje jejich snahu najít si pracovní místo a zároveň bere v potaz, že ještě nejsou zcela připraveni vstoupit na pracovní trh jako plně samostatní jedinci. Tito mladí lidé jsou považováni za nezaopatřené zejména proto, že jejich ekonomická situace a schopnost dosáhnout ekonomické nezávislosti jsou stále ve vývoji.
Kromě toho určité podmínky umožňují, aby byly studenti považováni za nezaopatřené děti až do dosažení 26 let věku. Tento výjimečně dlouhý časový horizont je v rámci zákona určen pro podporu těch, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání. Jedná se zejména o studenty, kteří dochází na denní studium středních škol, vyšších odborných škol nebo vysokých škol. Tato skupina je považována za nezaopatřenou díky tomu, že jsou po dobu svého studia závislí na finanční podpoře rodičů nebo jiných pečujících osob. Studium na těchto institucích je považováno za klíčové pro jejich profesní a osobní rozvoj, avšak zároveň to znamená, že nemají příležitost k plnému pracovnímu nasazení, které by jim umožnilo stát se finančně nezávislými.