Kdy je odvedení chybně uvedené DPH nutné?

V každodenní praxi podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných, kteří jsou registrováni jako plátci daně z přidané hodnoty, může docházet k celé řadě různorodých situací, které vyžadují zvýšenou pozornost a pečlivost při zpracování daňové dokumentace. Mezi tyto komplikované situace bezpochyby patří i případy, kdy dochází k neúmyslným nebo nedopatřením vzniklým chybám při vystavování fakturačních dokladů, konkrétně pak při uvádění daně z přidané hodnoty na těchto dokumentech.

Typické příklady chybného vyúčtování DPH

Situace vyžadující povinné odvedení chybně uvedené daně:

• Aplikace nesprávné daňové sazby – Jedná se o velmi častý typ chyby, kdy plátce DPH nesprávně aplikuje vyšší daňovou sazbu, než která měla být podle platných právních předpisů skutečně použita pro daný druh zboží nebo služby, například když namísto snížené sazby 12 % použije základní sazbu 21 %

• Chybné vykázání daně u osvobozených plnění – Další typická situace nastává v momentě, kdy podnikatel vystaví fakturu za plnění, které mělo být od daně osvobozeno, ale přesto na této faktuře daň z přidané hodnoty uvede a vyčíslí

• Nesprávný výpočet daňového základu – K chybě může dojít také při samotném výpočtu daňového základu, ze kterého se následně daň z přidané hodnoty vypočítává, což má za následek vyčíslení nesprávné výše daně

• Omylem uvedená DPH u neplátce – Specifickou situací je případ, kdy osoba, která není registrována jako plátce DPH, omylem na své faktuře daň z přidané hodnoty uvede a vyčíslí

Klíčové kritérium pro posouzení povinnosti odvodu

Rozhodující faktor – riziko ztráty daňových příjmů státu:

• Zásadní hledisko pro posouzení – Při rozhodování o tom, zda vzniká povinnost odvést i tu daň z přidané hodnoty, která byla na faktuře uvedena chybně nebo nesprávně, je zcela zásadní a rozhodující okolností posouzení, zda v konkrétním případě hrozí reálné riziko ztráty daňových příjmů státního rozpočtu

• Mechanismus vzniku rizika – Toto riziko ztráty příjmů do státního rozpočtu vzniká především v situacích, kdy by odběratel zboží nebo služeb, který obdrží fakturu s chybně vyčíslenou daní z přidané hodnoty, mohl využít svého práva na odpočet této daně

• Neoprávněný odpočet DPH – Problém nastává zejména v okamžiku, kdy by si odběratel mohl uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty v plné výši uvedené na faktuře, ačkoliv tato výše neodpovídá skutečné daňové povinnosti, která měla být správně vyčíslena

• Dvojí ztráta pro státní rozpočet – Pokud by dodavatel neodvedl chybně uvedenou vyšší daň a zároveň by si odběratel tuto vyšší daň odečetl, došlo by k nesprávnému přesunu finančních prostředků, které měly zůstat ve státním rozpočtu

Situace, kdy vzniká povinnost odvést chybnou DPH

Případy s rizikem daňových úniků:

• Odběratel je plátce DPH s nárokem na odpočet – Povinnost odvést i chybně uvedenou daň z přidané hodnoty jednoznačně vzniká ve všech případech, kdy je odběratelem subjekt registrovaný jako plátce daně z přidané hodnoty, který má současně nárok na uplatnění odpočtu této daně na vstupu

• Možnost uplatnění neoprávněného odpočtu – V takovém případě totiž existuje reálné riziko, že odběratel si v rámci svého daňového přiznání uplatní odpočet celé částky daně z přidané hodnoty uvedené na přijaté faktuře, a to i v případě, že tato částka byla vyčíslena chybně a ve skutečnosti měla být nižší

• Ochrana státního rozpočtu – Zákonodárce tedy v zájmu ochrany příjmů státního rozpočtu ukládá dodavateli, který chybu způsobil, povinnost odvést celou částku daně uvedenou na faktuře, aby nedošlo k neoprávněnému zkrácení daňové povinnosti

• Prevence daňových úniků – Toto pravidlo má za cíl zabránit situacím, kdy by subjekty mohly zneužívat chybně vystavených faktur k získání neoprávněných daňových výhod

Situace, kdy povinnost odvodu chybné DPH nevzniká

Případy bez rizika pro státní rozpočet:

• Odběratel je konečný spotřebitel – Povinnost odvést chybně uvedenou daň z přidané hodnoty naopak nevzniká v těch situacích, kdy je odběratelem zboží nebo služeb konečný spotřebitel, tedy fyzická nebo právnická osoba, která není registrována jako plátce DPH

• Absence nároku na odpočet – Klíčovým faktorem v těchto případech je skutečnost, že konečný spotřebitel nemá zákonem stanoven žádný nárok na uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty z přijatých zdanitelných plnění

• Žádné riziko ztráty příjmů státu – Vzhledem k tomu, že konečný spotřebitel si daň z přidané hodnoty nemůže nijak odečíst ani jinak uplatnit ve svém daňovém režimu, nehrozí státnímu rozpočtu žádná ztráta na daňových příjmech

• Čistě soukromoprávní vztah – Chybně uvedená vyšší částka daně zůstává pouze záležitostí soukromoprávního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, přičemž stát na této chybě nijak nedělá

• Možnost vystavení opravného dokladu – V takových případech může dodavatel vystavit opravný daňový doklad, kterým sníží původně chybně uvedenou daň na správnou výši, aniž by musel tu chybně uvedenou vyšší částku odvádět finančnímu úřadu

Mohlo by vás také zajímat: Jak vést daňovou evidenci jako plátce DPH? Na jaké chyby si dávat pozor u DPH?