Tato doba ze zákona začíná běžet od okamžiku, kdy věřitel mohl poprvé uplatnit své právo u soudu a od té chvíle má věřitel tři roky na to, aby se svých práv domohl. Zákon však povoluje dohodu i mnohem delší promlčecí doby, ale s jasnými podmínkami.
Možnosti úpravy promlčecí doby
Současná právní úprava poskytuje stranám značnou flexibilitu při sjednávání délky promlčecí doby. Strany si mohou dohodnout jak kratší, tak i delší promlčecí lhůtu, než jakou stanoví zákon. Existují však určité mantinely:
Minimální délka sjednané promlčecí doby však nemůže být kratší než 1 rok, ale současně nesmí přesáhnout 15 let. Další zákonnou podmínkou je, že sjednaná doba nesmí být v neprospěch slabší strany.
Ochrana slabší strany
Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně slabší strany. Pokud by ujednání o délce promlčecí doby bylo v neprospěch slabší strany (například spotřebitele ve vztahu k podnikateli), zákon stanoví, že se k takovému ujednání nepřihlíží. V takovém případě se automaticky použije zákonná tříletá promlčecí doba.
Praktické dopady promlčení
Je důležité si uvědomit, že promlčením právo nezaniká, ale významně slábne. Pokud dlužník vznese námitku promlčení u soudu, věřitel již nemůže své právo úspěšně vymáhat. Dlužník však může promlčený dluh dobrovolně splnit a takové plnění se nepovažuje za bezdůvodné obohacení.
Specifické případy promlčecí doby
Zákon pamatuje i na specifické situace, kdy může být promlčecí doba delší nebo může být její běh přerušen či zastaven. Například:
- U práva na náhradu škody činí promlčecí doba 10 let
- Při uznání dluhu dlužníkem začíná běžet nová promlčecí doba
- V případě zahájení soudního řízení se běh promlčecí doby staví
Prevence promlčení
Pro věřitele je zásadní sledovat běh promlčecí doby a včas podniknout kroky k zabránění promlčení pohledávky. Klíčové je vždy se snažit o udržení kontaktu s dlužníkem. Pokud komunikace možná není je důležité dosáhnout včasného zahájení soudního řízení.
O problematice pohledávek si lze přečíst i zde.