Musí se z jednorázové náhrady odvádět zdravotní a sociální pojistné?
- Jednorázová náhrada výdělku při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů nepodléhá odvodům zdravotního ani sociálního pojištění
- Tato částka se nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely povinného pojistného
- Z náhrady se odvádí pouze daň z příjmů
- Sazba daně z příjmů je stejná jako u běžné mzdy nebo platu
Důsledky pro zaměstnance
- Zaměstnanec obdrží vyšší čistou částku než u běžného příjmu
- Odvedena je pouze daň z příjmů, nikoliv pojistné (15 % + solidární daň)
- Zaměstnanec nemusí z této částky dodatečně nic doplácet
Důsledky pro zaměstnavatele
- Zaměstnavatel neodvádí z této náhrady pojistné za zaměstnance
- Snižují se celkové náklady zaměstnavatele (neplatí 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění)
- Administrativně musí náhradu správně označit v mzdovém systému
Legislativní rámec
- Toto osvobození je zakotveno v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení
- Jedná se o speciální typ příjmu definovaný pracovněprávními předpisy
- Nutné doložit zdravotní důvody jako podklad pro vyplacení náhrady
Účetní a daňové souvislosti
- V účetnictví je třeba náhradu správně zaúčtovat
- Ve mzdovém listu zaměstnance musí být náhrada řádně označena
- V ročním zúčtování daně se tato náhrada zahrne mezi zdanitelné příjmy
Mohlo by vás zajímat: Kdy náleží jednorázová náhrada a kdy odstupné při výpovědi zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů? Z čeho se počítá jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru pro ztrátu způsobilosti?