Nejčastější situace vedoucí k žalobám za poškození dobré pověsti

Firmy se nejčastěji domáhají u soudů zadostiučinění za poškození své dobré pověsti způsobené jiným subjektem v několika typických situacích, které představují závažné zásahy do jejich práv a oprávněných zájmů:

1. Neoprávněné užití názvu poškozené společnosti

• Zneužití obchodní firmy konkurenčním subjektem – Situace, kdy jiná společnost nebo podnikající fyzická osoba neoprávněně používá název etablované firmy nebo název velmi podobný, který může vyvolat záměnu u zákazníků a obchodních partnerů. Takové jednání může mít různé formy, od registrace podobné domény na internetu přes používání podobného loga až po vytváření falešných profilů na sociálních sítích.

• Parazitování na dobré pověsti – Některé subjekty se záměrně snaží těžit z dobré pověsti známých firem tím, že používají jejich název v různých kontextech, například při nabízení vlastních produktů nebo služeb, čímž vytvářejí dojem, že jsou s danou firmou nějakým způsobem spojeny nebo že mají její souhlas či podporu.

• Vytváření falešných webových stránek a e-shopů – Obzvláště nebezpečné jsou případy, kdy podvodníci vytvoří webové stránky nebo e-shopy, které se tváří jako oficiální prezentace známé firmy, přičemž jejich cílem je obvykle vylákat od zákazníků platební údaje nebo peníze za neexistující zboží.

2. Zpochybnění práv k názvu společnosti

• Účelové napadání ochranných známek – Konkurenční subjekty někdy účelově zpochybňují platnost ochranných známek nebo právo firmy používat určitý název, přičemž tyto útoky mohou být vedeny jak v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, tak prostřednictvím mediální kampaně zaměřené na vyvolání pochybností u veřejnosti.

• Šíření dezinformací o právním postavení firmy – Rozšiřování nepravdivých informací o tom, že firma nemá právo používat svůj název, že porušuje práva jiných subjektů nebo že její ochranné známky jsou neplatné, může vážně poškodit její postavení na trhu a vyvolat nedůvěru u obchodních partnerů.

• Vyvolávání sporů o prioritu užívání – Některé subjekty se snaží zpětně zpochybnit, kdo první začal používat určité obchodní označení, přičemž předkládají účelově zkreslené důkazy nebo interpretace historických skutečností.

3. Nepravdivá nebo poškozující tvrzení v médiích

• Publikování zavádějících článků v tisku – Novináři nebo konkurenční firmy mohou publikovat články obsahující nepravdivé informace o kvalitě produktů, finančním zdraví společnosti, údajných skandálech nebo problémech s dodržováním zákonů. Takové články, zejména pokud jsou publikovány v renomovaných médiích, mohou mít devastující dopad na reputaci firmy.

• Televizní a rozhlasové reportáže s nepravdivým obsahem – Audiovizuální média mají obrovský dosah a vliv na veřejné mínění, proto nepravdivé nebo zavádějící reportáže odvysílané v hlavním vysílacím čase mohou způsobit enormní škody, které je velmi obtížné následně napravit.

• Účelové kampaně na sociálních sítích – V digitální éře představují sociální sítě mocný nástroj, který může být zneužit k systematickému poškozování pověsti firmy prostřednictvím koordinovaných kampaní, falešných recenzí, manipulovaných fotografií nebo videí a virálního šíření dezinformací.

4. Poškozující tvrzení na internetu

• Falešné recenze a hodnocení – Konkurenti nebo nespokojení jednotlivci mohou systematicky publikovat negativní recenze na různých hodnotících portálech, Google recenzích, specializovaných fórech nebo e-shopech, přičemž tyto recenze nemusí odpovídat skutečnosti nebo mohou být zcela vymyšlené.

• Pomlouvačné kampaně v online diskuzích – Internetová fóra a diskuzní skupiny jsou místem, kde se velmi snadno šíří nepravdivé informace a pomluvy, přičemž anonymita internetu umožňuje útočníkům jednat bez obav z okamžité identifikace a postihu.

• Vytváření dezinformačních webů – Některé subjekty vytvářejí celé webové stránky věnované poškozování konkrétní firmy, kde systematicky publikují nepravdivé informace, zkreslené interpretace faktů nebo vytržené citáty z kontextu.

5. Poškozující tvrzení v obchodním styku

• Šíření nepravdivých informací mezi obchodními partnery – Konkurenti nebo jiné subjekty mohou záměrně rozšiřovat mezi dodavateli, odběrateli nebo potenciálními zákazníky nepravdivé informace o finanční situaci společnosti, kvalitě jejích produktů, sporech se zákazníky nebo údajném porušování zákonů.

• Nepravdivé reference a doporučení – Poskytování záměrně negativních nebo nepravdivých referencí potenciálním obchodním partnerům může firmě způsobit ztrátu lukrativních kontraktů a dlouhodobé poškození obchodních vztahů.

• Zneužití důvěrných informací – Bývalí zaměstnanci nebo obchodní partneři mohou zneužít důvěrné informace získané během spolupráce k poškození pověsti firmy tím, že je prezentují ve zkresleném kontextu nebo je kombinují s nepravdivými tvrzeními.

Právní ochrana a možnosti obrany

Firmy poškozené na své dobré pověsti mají k dispozici několik právních nástrojů, jak se bránit a domáhat se náhrady škody. Nejčastěji využívají ochranu poskytovanou občanským zákoníkem, který upravuje ochranu osobnosti právnických osob, včetně jejich dobré pověsti. Dále mohou využít ustanovení o nekalé soutěži, ochranu poskytovanou zákonem o ochranných známkách nebo trestněprávní ochranu v případech pomluvy nebo křivého obvinění. Součástí soudního řízení je pak nejen požadavek na náhradu majetkové škody, ale také přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, které může mít formu finanční náhrady nebo například povinnosti zveřejnit omluvu v médiích.

Mohlo by vás také zajímat: Co znamená režim nižších nebo vyšších povinností kybernetické bezpečnosti firmy? Název firmy musí být ze zákona nezaměnitelný