V jakých situacích je možné nařízení práce na dálku zaměstnavatelem?
Zaměstnavatel disponuje ze zákona specifickým oprávněním, které mu umožňuje v určitých výjimečných situacích písemně nařídit zaměstnanci výkon práce na dálku i bez jeho souhlasu, tedy jednostranně. Toto oprávnění však není absolutní a jeho uplatnění je striktně omezeno na situace, kdy takovou povinnost zaměstnavateli ukládá speciální právní předpis nebo opatření vydané příslušným orgánem veřejné moci. Nejčastěji se jedná o mimořádná opatření vydávaná podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která mohou být přijímána například v situacích epidemiologického ohrožení, přírodních katastrof nebo jiných krizových stavů vyžadujících ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti.
Klíčové body právního základu:
• Výjimečnost oprávnění – nařízení práce na dálku je možné pouze v mimořádných situacích • Písemná forma – jakékoliv nařízení musí být vydáno výhradně v písemné podobě • Jednostrannost rozhodnutí – zaměstnavatel nemusí získat souhlas zaměstnance • Vazba na speciální předpisy – oprávnění vzniká pouze na základě opatření orgánů veřejné moci
Podmínky a omezení nařízení práce na dálku
Možnost zaměstnavatele jednostranně nařídit práci na dálku není neomezená, ale podléhá několika zásadním podmínkám a omezením, které musí být současně splněny. Především musí být nařízení vydáno pouze na nezbytně nutnou dobu, což znamená, že zaměstnavatel nemůže tuto možnost zneužívat k dlouhodobému či trvalému přenesení práce do domácího prostředí zaměstnance bez jeho souhlasu. Délka nařízení musí odpovídat skutečné potřebě a nemůže přesahovat dobu trvání mimořádných okolností, které k tomuto kroku vedly.
Zásadní podmínky pro nařízení:
• Časové omezení – pouze na nezbytně nutnou dobu odpovídající mimořádným okolnostem • Povaha vykonávané práce – práce musí být technicky realizovatelná na dálku • Způsobilost místa výkonu práce – místo musí splňovat podmínky pro bezpečný a efektivní výkon práce • Proporcionalita opatření – nařízení musí být přiměřené závažnosti situace
Dalším zásadním požadavkem je, aby povaha vykonávané práce umožňovala její výkon na dálku. Není tedy možné nařídit práci na dálku u pozic, které ze své podstaty vyžadují fyzickou přítomnost na pracovišti, jako jsou například výrobní profese, zdravotnické pozice vyžadující přímý kontakt s pacienty, bezpečnostní služby nebo práce s materiály a zařízeními, která nelze přenést do domácího prostředí.
Povinnosti zaměstnance při určení místa výkonu práce
Jakmile zaměstnavatel využije své oprávnění a rozhodne se nařídit zaměstnanci práci na dálku, vzniká zaměstnanci specifická povinnost aktivně spolupracovat při určení místa, kde bude práci vykonávat. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu, tedy v co nejkratší možné době, písemně určit konkrétní místo, na kterém by mohl práci na dálku vykonávat. Toto místo musí splňovat veškeré podmínky způsobilosti pro výkon práce na dálku, včetně technického vybavení, internetového připojení, vhodných prostorových podmínek a dalších požadavků, které jsou nezbytné pro řádný výkon pracovních povinností.
Postupová povinnost zaměstnance:
• Bezodkladná reakce – odpověď musí být poskytnut bez zbytečného odkladu • Písemná forma sdělení – určení místa nebo sdělení o jeho nedostupnosti musí být písemné • Konkrétnost údajů – místo musí být přesně specifikováno s uvedením adresy a dalších relevantních údajů • Ověření způsobilosti – zaměstnanec by měl ověřit, zda navrhované místo splňuje podmínky pro výkon práce
Alternativně má zaměstnanec možnost písemně sdělit zaměstnavateli, že nemá k dispozici žádné místo, které by bylo způsobilé k výkonu práce na dálku. Toto sdělení musí být pravdivé a zaměstnanec by měl být schopen svou situaci doložit, pokud by to zaměstnavatel vyžadoval. Důvody nedostupnosti vhodného místa mohou být různé – od nedostatečného technického vybavení, přes nevyhovující internetové připojení, až po nepřítomnost vhodného pracovního prostoru v domácnosti zaměstnance.
Řešení situace při nedostupnosti vhodného místa
V případě, že zaměstnanec písemně sdělí zaměstnavateli, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku, vzniká zaměstnavateli povinnost řešit tuto situaci individuálně a s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit k výkonu práce na nevhodném místě nebo ho sankcionovat za skutečnost, že nemá k dispozici vhodné prostředí pro práci na dálku.
Možnosti řešení ze strany zaměstnavatele:
• Individuální posouzení situace – každý případ musí být řešen s ohledem na specifické okolnosti • Udělení neplaceného volna – nejčastější řešení při překážce v práci na straně zaměstnance • Poskytnutí technického vybavení – zaměstnavatel může poskytnout notebook, software či jiné potřebné vybavení • Hledání alternativních řešení – například částečná práce na pracovišti s dodržením bezpečnostních opatření
Nejčastěji volené řešení představuje udělení neplaceného volna pro překážku v práci na straně zaměstnance. Toto řešení vychází z ustanovení zákoníku práce o překážkách v práci, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů, které nezavinil a které nemůže ovlivnit. V tomto případě se jedná o objektivní nemožnost poskytnout vhodné místo pro výkon práce na dálku, což představuje překážku v práci na straně zaměstnance.
Mohlo by vás také zajímat: Nárok na pracovní volno v povodňové situaci u zaměstnaných rodičů Větší ochrana proti výpovědi při práci na dálku například pro pečující