Zálohy na sociální pojištění, jehož hlavní složkou je pojištění důchodové, většina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) odvádět musí, a to alespoň v minimální výši. Tato povinnost je stanovena zákonem a má za cíl zajistit, aby i OSVČ byly kryty základním sociálním pojištěním, jež zahrnuje mimo jiné i pojištění nemocenské a důchodové. Nicméně, výše těchto záloh, které OSVČ platí, nemá přímý vliv na výši jejich budoucího důchodu.
Do výpočtu starobního důchodu výše záloh vůbec nevstupuje
Mnozí se mylně domnívají, že pokud si OSVČ na sociální pojištění dobrovolně platí vyšší zálohy, automaticky to povede k vyššímu důchodu v jejich stáří. Ve skutečnosti je však systém výpočtu důchodu složitější a závisí na více faktorech.
Je tedy iluzorní si myslet, že vyšší zálohy na sociální pojištění automaticky znamenají vyšší starobní důchod. Klíčovým faktorem pro výpočet důchodu je totiž roční vyměřovací základ konkrétního jedince. Tento základ je vypočten z průměrného ročního výdělku za rozhodné období, které je definováno zákonem. Do výpočtu důchodu však vstupují i další proměnné, jako jsou zákonem stanovené redukční hranice a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.
Klíčovou roli hrají výdělky z nichž se pojistné na důchod odvádí, délka odvodů i redukční hranice
Roční vyměřovací základ pojištěnce je souhrn jeho osobních vyměřovacích základů z jednotlivých měsíců, kdy byly odváděny platby na sociální pojištění. Tento základ se pak přepočítává pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, což je hodnota, která reflektuje růst průměrných mezd v ekonomice. Osobní vyměřovací základ je tedy průměrný měsíční základ, z něhož bylo odváděno pojistné během rozhodného období. Výpočet tohoto základu je navíc ovlivněn tzv. redukčními hranicemi, které každý rok upravuje vláda České republiky.
Pro rok 2024 jsou redukční hranice pro výpočet důchodu stanoveny následovně: do částky 19 346 Kč se započítává plně, částka nad 19 346 Kč do 175 868 Kč se započítává pouze z 26 %, a částka nad 175 868 Kč se do výpočtu nezapočítává vůbec. To znamená, že i když má pojištěnec vysoký příjem, ne celý tento příjem se promítne do výpočtu důchodu.
Při stanovení průměrného vyměřovacího základu, který je zvýšený o příslušný koeficient nárůstu, je tedy důležité si uvědomit, že ne celá částka, kterou OSVČ odvádí na sociální pojištění, se promítne do výše důchodu. Tento systém je navržen tak, aby zohledňoval nejen aktuální příjmy, ale také dlouhodobé ekonomické faktory a růst mezd, což má za cíl zajistit spravedlivější rozdělení důchodů mezi všechny pojištěnce.