Z čeho se počítá jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru pro ztrátu způsobilosti?

Základ výpočtu

Základním prvkem pro stanovení výše jednorázové náhrady je průměrný měsíční výdělek zaměstnance. Tento údaj slouží jako výchozí hodnota, od které se odvíjí celková částka kompenzace. Průměrný měsíční výdělek se standardně vypočítává z příjmů zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí, což zajišťuje aktuálnost a relevantnost této hodnoty vzhledem k dosavadnímu odměňování pracovníka.

Výše náhrady

Konkrétní výše jednorázové náhrady je stanovena jako dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Tato multiplifikace reflektuje snahu zákonodárce poskytnout zaměstnanci dostatečnou finanční rezervu na překlenutí období, během kterého bude nucen hledat nové zaměstnání odpovídající jeho změněnému zdravotnímu stavu, případně podstoupit rekvalifikaci či jiná adaptační opatření.

Ochranný mechanismus

Zákon pamatuje i na situace, kdy je průměrný měsíční výdělek zaměstnance nižší než stanovená minimální mzda. V takovém případě se pro výpočet jednorázové náhrady nepoužije skutečný průměrný výdělek, ale částka odpovídající aktuální výši minimální mzdy. Tento ochranný mechanismus zajišťuje, že i nejméně placení zaměstnanci obdrží náhradu v důstojné výši, která jim umožní alespoň základní finanční zabezpečení po ukončení pracovního poměru.

Vyplacení náhrady

Jednorázová náhrada je vyplácena jako jednorázový příjem ve výši 12 průměrných měsíčních mezd či platů. Zaměstnavatel je povinen tuto náhradu vyplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru zaměstnance. Toto ustanovení zajišťuje, že zaměstnanec obdrží kompenzaci bez zbytečných průtahů, což je obzvláště důležité vzhledem k jeho změněné životní situaci.

Mohlo by vás také zajímat: Musí se jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů danit? Jak se od června 2025 nově vypočítá průměrný výdělek?