Rok 2025 představuje významný mezník v ekonomickém a legislativním prostředí České republiky, který přináší řadu zásadních změn dotýkajících se prakticky všech ekonomicky aktivních subjektů. Podnikatelé, zaměstnavatelé i běžní občané se musí připravit na nové podmínky, které ovlivní jejich finanční situaci, administrativní povinnosti i každodenní fungování v ekonomickém systému. Tyto změny nejsou pouze kosmetické úpravy, ale představují systematickou transformaci mnoha oblastí, od daňového systému přes mzdovou politiku až po sociální zabezpečení. V následujícím textu se podrobně věnujeme jednotlivým novinkám, které s sebou rok 2025 přináší, a analyzujeme jejich dopady na různé skupiny obyvatelstva a ekonomické subjekty.
Revoluční změny v systému DPH
Nový duální limitní systém plátcovství
Oblast daně z přidané hodnoty prochází v roce 2025 nejrozsáhlejší transformací za poslední dekádu. Nejvýznamnější novinkou, kterou musí podnikatelé bedlivě sledovat, je zavedení duálního systému limitů pro povinné plátcovství DPH. Tento systém výrazně mění dosavadní praxi a vyžaduje od ekonomických subjektů zvýšenou pozornost při sledování vlastních obratů a příjmů. Podnikatelé musí nyní paralelně monitorovat dva odlišné limity, přičemž překročení kteréhokoliv z nich vede k povinnosti registrace k DPH. Tato změna je motivována snahou o harmonizaci české legislativy s evropskými směrnicemi a současně úsilím o efektivnější výběr daní.
Přeshraniční režim pro malé podnikatele
Pro drobné podnikatele a malé podniky, které se pohybují v mezinárodním obchodním prostoru, přináší rok 2025 pozitivní změnu v podobě zjednodušeného přeshraničního režimu. Tento systém výrazně snižuje administrativní zátěž spojenou s přeshraničním obchodem a umožňuje malým subjektům efektivnější participaci na mezinárodních trzích. Nově zavedený režim eliminuje řadu byrokratických překážek, které v minulosti komplikovaly především exportní aktivity menších podnikatelů. Podnikatelé musí nicméně splnit specifické podmínky, aby mohli tento zvýhodněný režim využívat, a musí se také seznámit s novými pravidly jeho fungování.
Zásadní změny pro osoby samostatně výdělečně činné
Navýšení povinných záloh na pojistné
Rok 2025 přináší pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nevyhnutelné zvýšení povinných měsíčních záloh na zdravotní i sociální pojištění. Toto navýšení reflektuje růst průměrné mzdy v národním hospodářství a inflační tlaky posledních let. OSVČ musí přizpůsobit své finanční plánování těmto vyšším odvodům, které mohou představovat významný zásah do jejich rozpočtů, zvláště u podnikatelů s nižšími příjmy. Zvýšení záloh se týká jak hlavní, tak vedlejší samostatné výdělečné činnosti, přičemž procentuální nárůst je v obou případech obdobný.
Navýšení nemocenského pojištění a nový systém ošetřovného
Významnou změnou prochází také systém nemocenského pojištění OSVČ. Kromě navýšení měsíční částky, kterou OSVČ odvádí na nemocenské pojištění (které je stále dobrovolné), získávají podnikatelé platící toto pojištění nově nárok na standardní ošetřovné. Tato změna přibližuje sociální zabezpečení OSVČ k systému, který dosud využívali pouze zaměstnanci. Podnikatelé, kteří si pravidelně hradí nemocenské pojištění, mohou nyní čerpat ošetřovné v případě péče o nemocného člena rodiny za obdobných podmínek jako zaměstnanci, což představuje významný krok k vyrovnání podmínek mezi těmito skupinami ekonomicky aktivních osob.
Nové povinnosti vyplývající z AML legislativy
Povinné nahlášení kontaktní osoby Finančnímu analytickému úřadu
Aktualizovaný zákon proti praní špinavých peněz (AML zákon) zavádí v roce 2025 novou administrativní povinnost pro širokou škálu podnikatelských subjektů. Tyto subjekty musí nově nahlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) svou kontaktní osobu, a to nejpozději do 3. března 2025. Tato povinnost se týká prakticky všech právnických osob a některých kategorií fyzických osob podnikajících v oblastech se zvýšeným rizikem praní špinavých peněz. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení významných sankcí, proto je včasné nahlášení kontaktní osoby zásadní pro bezproblémové fungování podniku v novém legislativním prostředí.
Rozšíření spektra povinných osob dle AML zákona
Novelizovaná AML legislativa rozšiřuje okruh tzv. povinných osob, tedy subjektů, které musí dodržovat specifické postupy při identifikaci klientů, monitorování podezřelých transakcí a hlášení neobvyklých obchodních operací. Toto rozšíření zasahuje do mnoha odvětví, která dosud nebyla regulací v takové míře dotčena, včetně některých typů maloobchodních prodejců, poskytovatelů určitých služeb a zprostředkovatelů. Dotčené subjekty musí implementovat nové interní postupy, proškolit zaměstnance a zavést odpovídající administrativní a technická opatření pro splnění požadavků AML zákona.
Zásadní změny pro zaměstnavatele v oblasti mzdové politiky
Významné navýšení minimální mzdy
V roce 2025 došlo k značnému navýšení minimální mzdy, která nyní činí 20 800 Kč měsíčně. Toto zvýšení představuje signifikantní nárůst oproti předchozímu období a má přímý dopad na náklady zaměstnavatelů, zejména v odvětvích s vyšším podílem nízko kvalifikované pracovní síly. Zaměstnavatelé musí tuto změnu promítnout nejen do základních mezd, ale také do všech navazujících složek odměňování, jako jsou příplatky za práci v noci, o víkendech či ve ztíženém pracovním prostředí. Zvýšení minimální mzdy má kaskádový efekt na celou mzdovou strukturu podniku, což může vést k potřebě komplexní revize mzdové politiky.
Růst průměrné mzdy a změny ve zdanění příjmů
Paralelně s růstem minimální mzdy došlo v roce 2025 také k navýšení průměrné mzdy v národním hospodářství. Současně se snížila hranice příjmu, od které zaměstnanci podléhají zdanění vyšší sazbou 23 % daně z příjmů. Tato kombinace změn znamená, že více zaměstnanců nyní spadá do kategorie s vyšším zdaněním. Zaměstnavatelé musí tyto změny zohlednit při výpočtu mezd, správě daňových odvodů a komunikaci se zaměstnanci, kteří mohou zaznamenat změny ve výši své čisté mzdy i přes nominální nárůst hrubé mzdy.
Navýšení limitu pro daňově osvobozené zaměstnanecké benefity
Pozitivní změnou pro zaměstnavatele i zaměstnance je zvýšení roční částky, kterou mohou zaměstnavatelé poskytnout jako benefit svým zaměstnancům, aniž by tato částka podléhala dani z příjmů. Toto navýšení umožňuje zaměstnavatelům flexibilnější přístup k benefitním programům a potenciálně zvyšuje atraktivitu zaměstnaneckých výhod. Zaměstnavatelé tak mohou optimalizovat strukturu odměňování s ohledem na daňovou efektivitu a preference zaměstnanců, což může přispět k vyšší spokojenosti a loajalitě pracovníků.
Změny v režimu dohod mimo pracovní poměr
Sčítání příjmů z více zaměstnání malého rozsahu
Zaměstnavatelé musí nyní pečlivě monitorovat situaci zaměstnanců s více zaměstnáními malého rozsahu. Pokud součet těchto příjmů u jednoho zaměstnance přesáhne v roce 2025 částku 4 500 Kč měsíčně, vzniká povinnost odvádět z těchto příjmů zálohovou daň i povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Tato změna vyžaduje zvýšenou koordinaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří musí poskytovat relevantní informace o svých dalších pracovních aktivitách. Pro zaměstnavatele to znamená dodatečnou administrativní zátěž spojenou s ověřováním těchto informací a správným nastavením mzdových procesů.
Zvýšení limitu pro povinné pojištění u dohod o provedení práce
Od 1. ledna 2025 dochází ke změně limitu odměny z dohody o provedení práce (DPP) pro povinnou účast zaměstnanců na nemocenském a důchodovém pojištění. Nový limit je stanoven na částku 11 500 Kč hrubého příjmu měsíčně, což představuje navýšení oproti předchozímu období. Tato změna má dopady jak na zaměstnavatele, kteří musí upravit své mzdové systémy, tak na zaměstnance pracující na DPP, pro něž se mění podmínky sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé musí zajistit, že správně identifikují zaměstnance, jejichž příjem překračuje nový limit, a odpovídajícím způsobem upraví odvodové povinnosti.
Digitalizace administrativních procesů
Kompletní digitalizace nemocenských dávek
Rok 2025 přináší významný posun v digitalizaci administrativních procesů souvisejících s nemocenskými dávkami. Veškerá administrativa spojená s vyřizováním všech typů nemocenských dávek zaměstnanců nyní musí probíhat výhradně elektronickou formou. Tento přechod na plně digitální správu vyžaduje od zaměstnavatelů implementaci odpovídajících technických řešení, proškolení odpovědných pracovníků a úpravu interních procesů. Elektronizace by měla v dlouhodobém horizontu vést ke zjednodušení a zrychlení administrativy, nicméně přechodné období může být spojeno s určitými komplikacemi při adaptaci na nový systém.
Aktualizace redukčních hranic pro výpočet nemocenských dávek
V souvislosti s růstem průměrné mzdy a inflací dochází v roce 2025 k aktualizaci redukčních hranic používaných pro výpočet nemocenských dávek. Tyto změny mají přímý vliv na výši nemocenských dávek vyplácených zaměstnancům v případě pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny či mateřské a rodičovské dovolené. Zaměstnavatelé musí tyto aktualizované hodnoty implementovat do svých výpočetních systémů a zajistit, že nemocenské dávky jsou kalkulovány správně dle nových parametrů.
Očekávané změny vyplývající z Flexinovely zákoníku práce
Prodloužení zkušební doby zaměstnanců
Flexinovela zákoníku práce, nedávno schválená Poslaneckou sněmovnou, přináší řadu významných změn v pracovněprávních vztazích. Jednou z nejvýznamnějších novinek je možnost prodloužení zkušební doby pro nově nastupující zaměstnance. V blízké budoucnosti se očekává, že při vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance bude možné stanovit zkušební dobu až na 4 měsíce, v případě vedoucích zaměstnanců dokonce až na 8 měsíců. Tato změna poskytuje zaměstnavatelům delší čas na hodnocení nových pracovníků a potenciálně zvyšuje flexibilitu pracovního trhu. Pro zaměstnance však může znamenat prodloužení období nejistoty ohledně dlouhodobého pracovního uplatnění.
Další změny vyplývající z Flexinovely
Kromě prodloužení zkušební doby přináší Flexinovela řadu dalších významných změn v oblasti pracovního práva. Tyto změny se dotýkají mnoha aspektů pracovněprávních vztahů, včetně úpravy práce na dálku (home office), změn v oblasti dovolených, modifikace pravidel pro pracovní volno a dalších oblastí. Zaměstnavatelé musí důkladně analyzovat dopady těchto změn na své personální politiky a postupy a připravit se na jejich implementaci. V mnoha případech bude nutné aktualizovat interní směrnice, pracovní řády a vzorové pracovní smlouvy.
Změny pro zaměstnance a širokou veřejnost
Drastické snížení limitu pro osvobození výher od daně
Pro běžné občany přináší rok 2025 významnou změnu v oblasti zdanění výher. Limit pro osvobození výher od daně z příjmů se dramaticky snížil z dřívějšího jednoho milionu korun ročně na pouhých 50 000 Kč za rok. Tato změna, která se vztahuje již na výhry získané v roce 2024 a daněné v roce 2025, znamená, že mnohem širší spektrum výher nyní podléhá zdanění. Občané musí tuto změnu zohlednit při podávání daňových přiznání a v případě významných výher počítat s daňovou povinností. Změna se dotýká výher z loterií, sázek, soutěží a dalších podobných aktivit.
Zvýšení limitu pro osvobození příležitostných příjmů
Pozitivní změnou pro některé poplatníky je zvýšení limitu pro osvobození příležitostných příjmů od daně na 50 000 Kč za celý rok. Tato změna, platná již pro zdaňovací období roku 2024 hodnocené v roce 2025, snižuje daňovou zátěž osob s drobnými příležitostnými příjmy. Typickými příklady takových příjmů jsou prodej přebytků ze zahrady, příležitostný pronájem, jednorázové výpomoci a podobné aktivity. Občané s těmito typy příjmů mají nyní větší prostor pro osvobození těchto částek od daně, což může přispět k podpoře drobných ekonomických aktivit.
Nová sleva na pojistném pro pracující důchodce
Významnou novinkou roku 2025 je zavedení slevy na pojistném pro pracující důchodce. Tato sleva, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025, se týká sociálního pojištění a je dostupná nejen pro starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, ale také pro ty, kteří při pobírání řádného starobního důchodu podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. Tato změna má motivovat důchodce k setrvání na pracovním trhu či návratu do ekonomicky aktivního života, což může přispět ke zmírnění dopadů demografických změn na systém důchodového zabezpečení a trh práce.
Navýšení podpory v nezaměstnanosti
V reakci na ekonomický vývoj a inflační tlaky došlo v roce 2025 k navýšení podpory v nezaměstnanosti. Tato změna reflektuje růst životních nákladů a snaží se zajistit, aby podpora poskytovala odpovídající finanční záchrannou síť pro osoby, které se ocitly bez zaměstnání. Je však třeba poznamenat, že na maximální výši podpory dosáhne jen malé procento žadatelů, jelikož výše podpory je odvozena od předchozího příjmu a podléhá zastropování. Pro většinu nezaměstnaných tak navýšení představuje pouze částečnou kompenzaci zvýšených životních nákladů.
Zvýšení náhrad za pracovní úrazy a nemoci z povolání
V roce 2025 došlo také k navýšení náhrad za ztrátu výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Toto zvýšení je však relativně mírné a odráží spíše inflační úpravy než zásadní zlepšení kompenzačního systému. Náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou klíčovým prvkem systému sociálního zabezpečení, který má zajistit, že zaměstnanci, kteří utrpěli újmu v souvislosti s výkonem práce, obdrží odpovídající finanční kompenzaci. Přestože navýšení není dramatické, představuje důležitý prvek v udržování reálné hodnoty těchto náhrad v kontextu ekonomického vývoje.
Významné změny v důchodovém systému
Nová pravidla v důchodech
V oblasti důchodů došlo v roce 2025 k několika významným změnám. Některé kategorie pracovníků nyní mohou odejít do důchodu dříve než v předchozích letech, což reflektuje uznání náročnosti určitých profesí a jejich dopadu na zdraví a pracovní schopnosti zaměstnanců. Tato změna je součástí širší reformy důchodového systému, která se snaží reagovat na demografické změny a zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního zabezpečení. Občané, kteří zvažují předčasný odchod do důchodu, by měli důkladně analyzovat své možnosti a potenciální finanční dopady takového rozhodnutí.