Zvýšení minimálních záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění v roce 2026

Každoroční úprava minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění představuje pro podnikající osoby samostatně výdělečně činné jednu z nejvýznamnějších položek v jejich podnikatelských rozpočtech. Pro rok 2026 se opět připravuje výrazné zvýšení těchto povinných plateb, které se dotkne především dvou hlavních skupin podnikatelů – OSVČ ve standardním daňovém režimu a OSVČ podnikajících v režimu paušální daně v prvním pásmu. Navýšení těchto povinných odvodů bude natolik významné, že si podnikatelé budou muset na tyto účely připravit o více než tisíc korun měsíčně navíc oproti předchozímu roku. Tento nárůst se bude týkat zejména těch podnikatelů, pro které představuje podnikání hlavní zdroj příjmů a kteří již překročili období začínajícího podnikání se všemi jeho výhodami a úlevami.

• Detailní rozpis zvýšení minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ ve standardním režimu

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které provozují svou podnikatelskou činnost jako hlavní výdělečnou aktivitu a zároveň se nacházejí ve standardním daňovém režimu (tedy nikoliv v režimu paušální daně), představuje navýšení minimálních záloh na sociální pojištění výraznou finanční zátěž. Konkrétně se jedná o zvýšení o 961 korun měsíčně oproti předchozímu roku, což znamená, že celková měsíční záloha na sociální pojištění vzroste na částku 5 720 korun. Toto navýšení odráží především růst průměrné mzdy v národním hospodářství, od které se odvíjí výpočet minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Pro mnoho podnikatelů, zejména těch s nižšími či nepravidelnými příjmy, může tato částka představovat značnou zátěž jejich cash flow a vyžadovat důkladné přeplánování jejich měsíčních finančních toků.

• Navýšení minimálních záloh na zdravotní pojištění a jejich dopad na podnikatelské rozpočty

Zdravotní pojištění představuje druhou významnou složku povinných odvodů, kterou musí OSVČ pravidelně hradit. Pro rok 2026 se minimální záloha na zdravotní pojištění pro podnikatele ve standardním režimu s hlavní činností zvýší z 3 143 korun v roce 2025 na 3 306 korun měsíčně. Ačkoliv se jedná o relativně menší navýšení ve srovnání se sociálním pojištěním (konkrétně o 163 korun měsíčně), v kombinaci s růstem sociálního pojištění tvoří tyto dvě položky dohromady velmi významnou finanční zátěž. Celkově si tedy podnikatelé ve standardním režimu s hlavní činností budou muset na povinné odvody připravit více než 9 000 korun měsíčně, což pro mnoho z nich může znamenat nutnost přehodnocení své cenové politiky nebo hledání způsobů, jak zvýšit své tržby.

• Specifická situace OSVČ s vedlejší činností a jejich povinné odvody

Podnikatelé, kteří provozují svou samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší aktivitu vedle svého hlavního zaměstnání, se nacházejí v poněkud příznivější situaci, co se týče výše povinných odvodů. Pro rok 2026 se jejich měsíční záloha na sociální pojištění zvýší z 1 496 korun na 1 574 korun, což představuje nárůst o 78 korun měsíčně. Toto relativně mírné navýšení odráží skutečnost, že OSVČ s vedlejší činností mají nastaveny nižší minimální vyměřovací základy, protože se předpokládá, že jejich hlavní příjmy pochází z jiného zdroje. Na zdravotní pojištění však většinou neplatí žádné zálohy, protože jsou pojištěni prostřednictvím svého hlavního zaměstnání nebo za ně pojistné hradí stát v případě některých specifických situací.

• Dramatické změny pro podnikatele v prvním pásmu paušální daně

Nejdramatičtější změna v oblasti povinných odvodů pro rok 2026 se dotkne podnikatelů zařazených do prvního pásma režimu paušální daně, kam spadají ti s nejnižšími ročními příjmy (do 2 milionů korun ročně). Tito podnikatelé si budou muset na povinnou měsíční platbu připravit částku 1 268 korun měsíčně, zatímco v roce 2025 odvádějí pouze 871 korun měsíčně. Toto navýšení o téměř 400 korun měsíčně představuje více než 45% nárůst jejich povinných odvodů, což může pro mnoho začínajících nebo menších podnikatelů znamenat významné zatížení jejich rozpočtu. Důvodem tohoto výrazného navýšení je skutečnost, že paušální daň byla koncipována s ohledem na původní výši minimálních vyměřovacích základů, které se však každoročně zvyšují.

• Stabilní situace pro vyšší pásma paušální daně

Na rozdíl od dramatických změn v prvním pásmu paušální daně zůstávají povinné měsíční platby pro podnikatele ve druhém a třetím pásmu paušální daně beze změny. Podnikatelé zařazení do druhého pásma (s ročními příjmy od 2 do 4 milionů korun) budou i nadále odvádět měsíční částku 16 745 korun, zatímco ti ve třetím pásmu (s příjmy od 4 do 8 milionů korun ročně) zůstávají na měsíční platbě 27 139 korun. Tato stabilita může pro tyto podnikatele představovat výhodu, zejména v kontextu rostoucích nákladů na podnikání v jiných oblastech. Zároveň to však může vést k úvahám o případném přechodu z prvního pásma do vyššího, pokud to ekonomická situace podnikatele dovoluje.

• Výhodné podmínky pro začínající podnikatele a jejich specifické zálohy

Začínající podnikatelé, kteří se nacházejí v roce zahájení podnikání a následujících dvou letech, mají nadále k dispozici významné úlevy na sociálním pojištění. V roce 2026 budou odvádět sníženou zálohu na sociální pojištění ve výši 3 575 korun měsíčně, protože se na ně nevztahuje navyšování minimálního vyměřovacího základu, které postihuje již etablované podnikatele. Tato úleva představuje úsporu více než 2 000 korun měsíčně oproti standardní sazbě pro hlavní činnost a má za cíl ulehčit začínajícím podnikatelům vstup na trh a umožnit jim postupné budování jejich podnikatelské činnosti bez nadměrného finančního zatížení v počátečních fázích.

• Zdravotní pojištění začínajících podnikatelů a jeho specifika

Co se týče zdravotního pojištění, začínající podnikatelé nejsou zvýhodněni a musí odvádět stejnou minimální zálohu jako jejich zkušenější kolegové, tedy 3 306 korun měsíčně v roce 2026. Existují však určité výjimky, které se mohou týkat některých skupin začínajících podnikatelů. Jedná se především o osoby, za které hradí pojistné stát (například osoby v evidenci úřadu práce, osoby pobírající rodičovský příspěvek apod.), nebo o ty, kteří jsou současně zaměstnanci a mají zdravotní pojištění hrazeno prostřednictvím svého zaměstnavatele. Tyto osoby nemusí odvádět měsíční zálohy na zdravotní pojištění, ale pojistné doplatí zpětně za celý rok až po podání přehledu o příjmech a výdajích.

• Dlouhodobé dopady a strategické plánování pro podnikatele

Kontinuální růst minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění představuje pro podnikatele nejen krátkodobou finanční zátěž, ale vyžaduje také dlouhodobé strategické plánování. Podnikatelé by si měli být vědomi toho, že tyto náklady budou pravděpodobně každoročně růst v závislosti na vývoji průměrných mezd v ekonomice, a měli by proto do svých podnikatelských plánů zahrnovat rezervy na pokrytí těchto rostoucích nákladů. Současně by měli zvážit možnosti optimalizace svých odvodů prostřednictvím různých zákonných možností, jako je například přechod mezi různými režimy zdanění nebo využití různých úlev a výjimek, které zákon umožňuje.

• Doporučení pro efektivní zvládání rostoucích povinných odvodů

Pro efektivní zvládání rostoucích nákladů na povinné odvody by podnikatelé měli implementovat několik strategických opatření. Zaprvé je důležité pravidelné sledování cash flow a vytváření rezerv na pokrytí těchto pravidelných plateb. Zadruhé by měli zvážit možnost kvartálního nebo ročního vyrovnání záloh v případě, že jejich skutečné příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základy. Zatřetí je vhodné pravidelně konzultovat svou situaci s daňovým poradcem nebo účetním, který může pomoci identifikovat možnosti úspor a optimalizace odvodů v rámci platné legislativy. Konečně, podnikatelé by měli zvážit možnost diverzifikace svých příjmů nebo rozšíření svých služeb tak, aby byli schopni pokrýt rostoucí náklady na podnikání včetně povinných odvodů.

Přečtěte si také: Jaké zálohy platí OSVČ? Vysoké zálohy OSVČ na sociální pojištění nezaručí automaticky vysoký důchod