Kdy si může zaměstnanec sám rozvrhovat pracovní dobu?
S příchodem rozsáhlých změn v zákoníku práce, které vstoupí v účinnost od 1. ledna 2025, dochází k významnému rozšíření možností pro zaměstnance v oblasti samostatného rozvrhování pracovní doby. Tato dlouho očekávaná novelizace pracovněprávní legislativy přináší revoluční přístup k flexibilitě pracovního času, který doposud nebyl v takové míře dostupný.
Samorozvrhování pracovní doby je od 1. 1. 2025 možné i při práci na pracovišti.
Počínaje prvním dnem roku 2025 se významně rozšiřuje okruh profesí a pracovních pozic, v nichž budou mít zaměstnanci příležitost samostatně si určovat začátky a konce svých pracovních směn, a to podle vlastního uvážení a osobních preferencí. Tato možnost se týká všech zaměstnání, jejichž charakter a povaha pracovní náplně takové samorozvrhování umožňují. Klíčovým předpokladem pro uplatnění tohoto práva je však existence předchozí vzájemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která musí být bezpodmínečně uzavřena v písemné podobě.
Vždy musí být dohodnutá pravidla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
Je důležité zdůraznit, že tato písemná dohoda o postupu samostatného rozvrhování pracovní doby není omezena pouze na moment vzniku pracovního poměru. Naopak, zaměstnavatel se zaměstnancem mohou k takovému ujednání dospět kdykoli v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, což významně zvyšuje flexibilitu celého systému. Po uzavření se tato dohoda stává nedílnou součástí pracovní smlouvy a vytváří tak právně závazný rámec pro obě strany pracovněprávního vztahu.
Pro efektivní fungování systému samorozvrhování pracovní doby je nezbytné, aby zmíněná dohoda obsahovala jasně formulovaná a detailně propracovaná pravidla. Tato pravidla by měla přesně vymezovat, jakým způsobem bude zaměstnanec svou pracovní dobu rozvrhovat, jaké jsou jeho možnosti a limity při tomto rozvrhování, a také jaké povinnosti musí při samostatném určování svých směn respektovat. Precizní formulace těchto pravidel je v zájmu obou stran, neboť minimalizuje prostor pro případná nedorozumění či spory.
Zaměstnavatel může dohodu jednostranně zrušit
Legislativa pamatuje i na situace, kdy by samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem přestalo vyhovovat potřebám zaměstnavatele. V takových případech zákon přiznává zaměstnavateli právo jednostranně ukončit uzavřenou dohodu o samorozvrhování, a to dokonce i bez uvedení konkrétního důvodu. Pro toto jednostranné ukončení je stanovena patnáctidenní výpovědní doba, která poskytuje zaměstnanci přiměřený časový prostor pro přizpůsobení se změněným podmínkám.
Čtěte také: Odchylná úprava pracovní doby musí akceptovat zákonná pravidla a Jak je to s individuální úpravou pracovní doby zaměstnavatelem?