Jak se od června 2025 nově vypočítá průměrný výdělek?

V období před účinností Flexinovely zákoníku práce neexistovala jednotná a zákonem striktně definovaná metodika výpočtu průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Tato legislativní mezera vedla k nejednotným postupům při výpočtech průměrného výdělku napříč různými zaměstnavateli a pracovněprávními vztahy. Důsledkem byla často nekonzistentní a v mnoha případech méně spravedlivá kalkulace důležitých finančních náhrad, jako je například odstupné při propuštění nebo náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru.

Absence jednotné metodiky způsobovala nejistotu jak na straně zaměstnavatelů, kteří nemohli s jistotou určit správný postup, tak na straně zaměstnanců, jejichž finanční nároky mohly být vypočítány různými způsoby v závislosti na interpretaci předpisů konkrétním zaměstnavatelem nebo personálním oddělením. Tato situace vedla k častým sporům a někdy i k soudním řízením ohledně správnosti výpočtu průměrného výdělku.

Nová pravidla výpočtu průměrného výdělku podle § 360 zákoníku práce

Flexinovela zákoníku práce přináší do této oblasti jasná a jednoznačná pravidla. V § 360 zákoníku práce, platném od 1. června 2025, je nyní výslovně stanoveno, že pro všechny případy, kdy je nutné průměrný výdělek použít po skončení pracovněprávního vztahu, se použije průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu. Toto pravidlo eliminuje předchozí nejednotné přístupy a zavádí jednotný standard pro všechny typy pracovněprávních vztahů.

Detailní postup výpočtu průměrného výdělku

Nová úprava výpočtu přináší významnou inovaci v podobě zohlednění případných změn délky pracovní doby během rozhodného období, což v předchozím období nebylo vždy standardní praxí. Konkrétní postup výpočtu průměrného výdělku podle nové metodiky je následující:

1. Stanovení týdenní pracovní doby zaměstnance – Tato hodnota se nově vypočítává jako podíl součtu součinů uplatněných týdenních pracovních dob v hodinách a počtu kalendářních dní, po které byly tyto pracovní doby uplatněny, a celkového počtu kalendářních dní v rozhodném období. Matematicky vyjádřeno:

Týdenní pracovní doba = (Σ (Týdenní pracovní doba v hodinách × Počet kalendářních dní uplatnění)) / Celkový počet kalendářních dní v rozhodném období

Takto získaná hodnota se pro další použití zaokrouhluje na tisíciny nahoru, což zajišťuje maximální přesnost výpočtu.

2. Výpočet hodinového průměrného výdělku – Tento krok zůstává podobný jako v předchozí úpravě, ale nyní je nutné jej provést s přesně stanovenou týdenní pracovní dobou vypočtenou podle bodu 1.

3. Stanovení měsíčního průměrného výdělku – Měsíční průměrný výdělek se vypočítá vynásobením týdenní pracovní doby (vypočtené podle bodu 1) průměrným hodinovým výdělkem a následně koeficientem 4,348, který reprezentuje průměrný počet týdnů v měsíci. Matematicky vyjádřeno:

Měsíční průměrný výdělek = Týdenní pracovní doba × Průměrný hodinový výdělek × 4,348

Praktické dopady nové metodiky výpočtu

Tato nová metodika výpočtu průměrného výdělku přináší několik zásadních výhod oproti předchozímu stavu. Především zohledňuje spravedlivě a přesně způsob, jakým byla v konkrétním rozhodném období měněna týdenní pracovní doba zaměstnance. To je mimořádně důležité zejména v případech, kdy zaměstnanec v průběhu rozhodného období měnil úvazek, například přecházel z plného na částečný úvazek nebo naopak.

Díky přesnému výpočtu týdenní pracovní doby jako váženého průměru různých pracovních režimů během rozhodného období je nyní možné stanovit průměrný výdělek mnohem spravedlivěji než dříve. Tato metodika také eliminuje případné manipulace s pracovní dobou těsně před ukončením pracovního poměru s cílem ovlivnit výši odstupného nebo jiných náhrad.

Nová pravidla také zajišťují, že zaměstnanci, kteří pracovali ve flexibilních režimech nebo měli nestandardní rozložení pracovní doby, nebudou při výpočtu průměrného výdělku znevýhodněni oproti zaměstnancům s klasickou pevnou pracovní dobou.

Příklad praktického výpočtu

Pro názornou ilustraci uvažujme zaměstnance, který v rozhodném období (zpravidla kalendářní čtvrtletí, tedy 91 dní) pracoval následovně:

• 45 dní na plný úvazek (40 hodin týdně)
• 46 dní na částečný úvazek (20 hodin týdně)

Týdenní pracovní doba by se podle nové metodiky vypočítala takto:

Týdenní pracovní doba = ((40 × 45) + (20 × 46)) / 91 = (1800 + 920) / 91 = 2720 / 91 = 29,890 hodin

Hodnotu zaokrouhlíme na tisíciny nahoru, tedy na 29,891 hodin.

Pokud by průměrný hodinový výdělek činil například 200 Kč, měsíční průměrný výdělek by byl:

Měsíční průměrný výdělek = 29,891 × 200 × 4,348 = 25 989,51 Kč

Tento výsledek spravedlivě odráží skutečnost, že zaměstnanec pracoval přibližně polovinu rozhodného období na plný úvazek a polovinu na částečný úvazek.

Závěr a doporučení pro zaměstnavatele a mzdové účetní

Flexinovela zákoníku práce přináší od 1. června 2025 jednoznačná a transparentní pravidla pro výpočet průměrného výdělku, která eliminují předchozí nejednotné postupy a zajišťují spravedlivější stanovení finančních náhrad při ukončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatelé a mzdové účetní by měli věnovat zvýšenou pozornost novému znění § 360 zákoníku práce a upravit své interní postupy a mzdové systémy tak, aby odpovídaly nové metodice výpočtu.

Správná implementace nových pravidel nejen zajistí soulad s platnou legislativou, ale také pomůže předcházet případným sporům se zaměstnanci ohledně výše vypočtených náhrad při ukončení pracovního poměru. V neposlední řadě přispěje tato změna k větší transparentnosti a předvídatelnosti v oblasti odměňování zaměstnanců a finančních kompenzací souvisejících s ukončením pracovněprávních vztahů.

Mohlo by vás také zajímat: Jak se počítá průměrný výdělek u DPP? Odstupné může být poskytováno i jako benefit