U kterých pohledávek se neplatí za prodlužování exekuce?
Zákonodárce si uvědomují, že existují situace, kdy by v jiných situacích běžný mechanismus mohl vést k závažné nespravedlnosti a poškození osob, které jsou na vymožení pohledávky existenčně závislé nebo které byly poškozeny protiprávním jednáním dlužníka. Z tohoto důvodu byla do exekučního řádu zakotvena významná výjimka, která určité kategorie pohledávek osvobozuje od povinnosti platit zálohy na pokračování exekuce. Tato ochrana má zajistit, že osoby v nejzranitelnější pozici nebudou nuceny ze svých často omezených prostředků financovat pokračování vymáhání svých legitimních nároků.
Výživné na nezletilé děti jako absolutní priorita
První a nejdůležitější kategorií jsou pohledávky na výživné pro nezletilé děti. Zákonodárce zde vychází z ústavně zakotvené ochrany práv dítěte a principu nejlepšího zájmu dítěte. Výživné představuje základní prostředek k zajištění potřeb dítěte – jeho stravy, bydlení, oblečení, vzdělání, zdravotní péče a dalších nezbytností pro řádný vývoj. Pokud by rodič pečující o dítě musel platit další poplatky za vymáhání výživného, fakticky by to znamenalo, že musí ze svých prostředků, které má použít na péči o dítě, financovat to, co měl zajistit druhý rodič. Takový stav by byl v přímém rozporu s principem ochrany nejlepšího zájmu dítěte.
Náhradní výživné jako součást sociální ochrany
Stejná ochrana se vztahuje i na pohledávky za náhradní výživné, což je dávka státní sociální podpory, kterou stát vyplácí v případech, kdy povinný rodič neplatí soudem stanovené výživné. Stát zde vstupuje do role věřitele a následně vymáhá vyplacené částky po dlužníkovi. Osvobození od poplatků zde má dvojí důvod – jednak jde stále o prostředky určené na zajištění potřeb dítěte, jednak by bylo nelogické, aby stát musel platit sám sobě (prostřednictvím exekutora) za vymáhání svých vlastních pohledávek vzniklých z titulu sociální pomoci.
Ochrana obětí úrazů a trestných činů
Další významnou skupinou jsou pohledávky na náhradu újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo trestným činem. Tyto osoby již jednou utrpěly významnou újmu na zdraví či majetku, často s trvalými následky ovlivňujícími jejich schopnost vydělávat a zajistit si prostředky k životu. Bylo by krajně nespravedlivé, kdyby tyto oběti musely ještě navíc financovat vymáhání náhrady škody, na kterou mají nezpochybnitelný právní i morální nárok. Zákonodárce zde chrání osoby, které se staly obětmi protiprávního jednání nebo pracovního úrazu, a zajišťuje jim možnost domoci se odškodnění bez dalších finančních překážek.
Pohledávky z deliktního jednání a bezdůvodného obohacení
Osvobození se vztahuje také na pohledávky vzniklé z civilních deliktů podle občanského zákoníku a z bezdůvodného obohacení. Jde o situace, kdy dlužník způsobil věřiteli škodu svým protiprávním jednáním nebo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. V těchto případech by bylo nespravedlivé požadovat po poškozeném, aby financoval vymáhání náhrady škody, kterou mu někdo jiný způsobil svým zaviněným nebo protiprávním jednáním. Zákon zde chrání princip, že ten, kdo způsobil škodu nebo se bezdůvodně obohatil, musí nést všechny důsledky svého jednání, včetně nákladů na vymáhání.
Pohledávky škol a školských zařízení
Specifickou kategorií jsou pohledávky škol a školských zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona. Jde především o různé poplatky za školní družiny, stravování, ubytování na internátech a podobné služby. Tyto instituce poskytují veřejnou službu v oblasti vzdělávání a výchovy, často s omezenými rozpočty, a bylo by proti veřejnému zájmu, aby musely ze svých prostředků určených na vzdělávání financovat vymáhání legitimních pohledávek za poskytnuté služby.
Klauzule dobrých mravů jako pojistka spravedlnosti
Poslední, ale velmi významnou výjimkou je situace, kdy by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. Toto ustanovení dává soudům a exekutorům možnost posoudit každý jednotlivý případ individuálně a zabránit situacím, kdy by formální aplikace zákona vedla k výsledku, který by byl v rozporu se základními principy spravedlnosti a morálky. Může jít například o případy, kdy dlužník úmyslně maří exekuci, převádí majetek na třetí osoby nebo jinak zneužívá právní systém k tomu, aby se vyhnul splnění své povinnosti.
Mohlo by vás také zajímat: Co znamená měkké vymáhání pohledávek? Jak dlouho lze čerpat náhradní výživné od července 2025?