Jak je to u jednatele s povinnými odvody na zdravotní a sociální pojistné?
Právní úprava této problematiky vychází z principu, že jednatelé jsou považováni za osoby v obdobném postavení jako zaměstnanci, ačkoliv formálně nejsou v pracovněprávním vztahu s obchodní společností. Jejich odměny za výkon funkce jsou proto zatíženy stejnými daňovými a pojistnými povinnostmi, které se vztahují na mzdy a platy běžných zaměstnanců. Tato skutečnost má významné praktické dopady na celkové náklady spojené s odměňováním jednatelů.
Povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění
Obecná pravidla pro většinu jednatelů
Naprostá většina jednatelů je povinna z odměny za výkon své funkce odvádět jak povinné zdravotní pojištění, tak sociální pojištění. Tato povinnost vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Odvody se vypočítávají z hrubé odměny jednatele stejným způsobem jako u zaměstnanců.
Konkrétně se jedná o následující sazby:
- Zdravotní pojištění: 13,5 % z hrubé odměny (z toho 4,5 % hradí jednatel, 9 % společnost)
- Sociální pojištění: 28 % z hrubé odměny (z toho 6,5 % hradí jednatel, 21,5 % společnost)
Specifické podmínky pro nízké odměny
Zákonodárce však stanovil určité výjimky pro případy, kdy je odměna jednatele relativně nízká. Pokud je měsíční hrubá odměna jednatele v roce 2025 nižší než 4 500 Kč, tak povinnost platit sociální pojištění, které zahrnuje důchodové pojištění a nemocenské pojištění, nevzniká.
Tato hranice představuje minimální vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění a její účelem je vyloučit z pojistného systému příjmy, které jsou považovány za příliš nízké na to, aby z nich měly být odvádíny příspěvky na důchodové a nemocenské pojištění.
Rozdílné zacházení se zdravotním pojištěním
Povinnost platit zdravotní pojištění bez ohledu na výši příjmu
Zásadní rozdíl oproti sociálnímu pojištění spočívá v tom, že zdravotnímu pojištění podléhá příjem jednatele bez ohledu na jeho výši. To znamená, že i v případě, kdy měsíční hrubá odměna jednatele nepřesáhne 4 500 Kč, stále je povinen odvádět zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z této odměny.
Tento přístup odráží filozofii zdravotního pojišťovacího systému, který je založen na principu solidarity a všeobecnosti. Každý občan má právo na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, a proto má současně povinnost přispívat do tohoto systému bez ohledu na výši svých příjmů.
Praktické důsledky pro jednatele s nízkými odměnami
Pro jednatele, jejichž měsíční odměna nedosahuje 4 500 Kč, to znamená následující:
Osvobození od sociálního pojištění: Nemusí platit příspěvky na důchodové pojištění (28 % z vyměřovacího základu) ani na nemocenské pojištění (součást sociálního pojištění). Toto osvobození se vztahuje jak na podíl jednatele (6,5 %), tak na podíl společnosti (21,5 %).
Povinnost platit zdravotní pojištění: Musí nadále odvádět zdravotní pojištění v plné výši 13,5 % z hrubé odměny, bez ohledu na to, jak nízká tato odměna je.
Praktické aspekty a administrativní povinnosti
Vedení evidence a výpočty
Společnost jako plátce odměn jednatele má povinnost správně vypočítávat a odvádět příslušné pojistné. V případě jednatelů s odměnami pod 4 500 Kč měsíčně je nutné pečlivě rozlišovat mezi zdravotním pojištěním, které se odvádí vždy, a sociálním pojištěním, které se v těchto případech neodvádí.
Změny během roku
Pokud se odměna jednatele během roku mění a přesáhne nebo klesne pod hranici 4 500 Kč měsíčně, je nutné odpovídajícím způsobem upravit i výpočty pojistného. Společnost musí sledovat výši odměn jednatelů a podle aktuální situace přizpůsobovat odvody pojistného.
Mohlo by vás také zajímat: Kdy je daňově výhodnější mít společnost s ručením omezeným než být OSVČ? Zdravotní pojištění