Změny ve lhůtách dorovnávací daně pro přiznání i informační přehled
Dne 2. září 2025 vstoupila v účinnost zásadní novela zákona, která představuje výraznou změnu v oblasti daňové legislativy týkající se dorovnávací daně. Tato legislativní úprava byla přijata v reakci na praktické potřeby a výzvy, kterým čelí velké mezinárodní i tuzemské podnikatelské skupiny při implementaci nových daňových povinností. Novela přináší komplexní úpravu časových limitů a administrativních postupů, které mají za cíl usnadnit adaptaci na nové daňové požadavky a poskytnout dostatečný prostor pro zajištění kvalitního a přesného plnění daňových povinností.
Okruh dotčených subjektů a kritéria pro aplikaci nové úpravy
Velikostní parametry podnikatelských skupin
Nová legislativní úprava se zaměřuje specificky na velké nadnárodní podnikatelské skupiny, které působí napříč různými jurisdikcemi a spravují komplexní struktury mezinárodního podnikání. Zároveň se tato úprava vztahuje i na významné vnitrostátní skupiny, které sice nemusí mít mezinárodní přesah, ale dosahují srovnatelných rozměrů z hlediska ekonomické aktivity na domácím trhu. Klíčovým kritériem pro zařazení do kategorie dotčených subjektů je dosažení konsolidovaného ročního obratu přesahującího hranici 750 milionů EUR.
Specifika hodnocení obratu
Tento obratový limit představuje významný práh, který odráží skutečnost, že se daná úprava týká pouze těch nejvýznamnějších ekonomických aktérů na trhu. Konsolidovaný obrat ve výši 750 milionů EUR je třeba posuzovat v souladu s účetními standardy a pravidly pro konsolidaci, která zajišťují, že do výpočtu jsou zahrnuty všechny relevantní entity spadající do dané podnikatelské skupiny. Tento přístup reflektuje mezinárodní trendy v oblasti daňové regulace velkých korporací a je v souladu s iniciativami OECD zaměřenými na transparentnost a spravedlivé zdanění.
Prodloužení lhůty pro podání informačního přehledu
Nový termín a jeho význam
Jednou z klíčových změn, které novela přináší, je výrazné prodloužení lhůty pro podání informačního přehledu vztahujícího se ke zdaňovacímu období odpovídajícímu kalendářnímu roku 2024. Původní termín, který byl stanoven v předchozí verzi legislativy, byl považován za příliš restriktivní a neposkytoval dostatečný časový prostor pro komplexní přípravu a validaci všech potřebných informací. Nová úprava posouvá konečný termín pro podání tohoto informačního přehledu až na datum 30. června 2026, čímž poskytuje dotčeným subjektům podstatně delší období pro splnění této administrativní povinnosti.
Praktický dopad na dotčené společnosti
Toto prodloužení lhůty má zásadní praktický význam zejména pro nadnárodní skupiny, které musí koordinovat sběr dat z různých jurisdikcí, pracovat s různými účetními systémy a standardy, a zajistit konzistenci reportovaných informací napříč všemi entitami skupiny. Informační přehled vyžaduje detailní údaje o struktuře skupiny, alokaci zisku, daňových povinnostech v jednotlivých jurisdikcích a dalších specifických informacích, jejichž kompletace představuje časově i administrativně náročný proces. Dodatečný čas umožní lépe koordinovat činnosti mezi jednotlivými členy skupiny a zajistit vysokou kvalitu a přesnost předkládaných informací.
Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dorovnávacím daním
Stanovení nového termínu
Druhá klíčová změna, kterou novela zavádí, se týká lhůty pro podání samotného daňového přiznání k dorovnávacím daním za zdaňovací období roku 2024. Tento dokument představuje vlastní formální nástroj pro stanovení a deklaraci daňové povinnosti v oblasti dorovnávací daně. Novela posouvá závěrečný termín pro podání tohoto daňového přiznání až na datum 31. října 2026, což znamená prodloužení o několik měsíců oproti původně zamýšleným termínům. Tato změna reflektuje skutečnost, že příprava kompletního a přesného daňového přiznání vyžaduje předchozí dokončení informačního přehledu a další analytické práce.
Návaznost na informační přehled
Je důležité si uvědomit, že daňové přiznání k dorovnávacím daním logicky navazuje na informační přehled a vyžaduje detailní analýzu všech údajů, které byly v tomto přehledu prezentovány. Časový odstup mezi termínem pro podání informačního přehledu (30. června 2026) a termínem pro podání daňového přiznání (31. října 2026) poskytuje čtyřměsíční období, během kterého mohou společnosti finalizovat své daňové výpočty, konzultovat případné nejasnosti s daňovými poradci a zajistit soulad s všemi relevantními právními a regulatorními požadavky. Tento časový prostor je zvláště cenný pro složité mezinárodní struktury, kde může být nutné provádět komplexní alokace a přepočty.
Důvody pro prodloužení lhůt a jejich zdůvodnění
Komplexnost implementace nových daňových institutů
Hlavním důvodem pro prodloužení obou výše uvedených lhůt je uznání skutečnosti, že implementace systému dorovnávací daně představuje pro dotčené podnikatelské skupiny mimořádně komplexní výzvu. Jedná se o relativně nový daňový institut, který vyžaduje zásadní změny v interních procesech, účetních systémech, reportovacích mechanismech a celkovém přístupu k daňovému plánování a compliance. Mnoho společností muselo investovat značné prostředky do technologického vybavení, školení zaměstnanců, implementace nových softwarových řešení a vytvoření zcela nových pracovních postupů.
Potřeba nastavení interních procesů
Prodloužené lhůty poskytují dotčeným společnostem dostatečný časový prostor pro systematické nastavení a otestování všech interních procesů souvisejících s dorovnávací daní. To zahrnuje vytvoření procesních manuálů, definování odpovědností jednotlivých útvarů a zaměstnanců, nastavení kontrolních mechanismů pro zajištění kvality dat, implementaci validačních pravidel a vytvoření efektivních komunikačních kanálů mezi různými odděleními společnosti. Bez těchto důkladně nastavených procesů by bylo velmi obtížné zajistit včasné a přesné plnění nových daňových povinností.
Koordinace v rámci mezinárodních skupin
Pro nadnárodní skupiny představuje zvláštní výzvu koordinace mezi jednotlivými členskými entitami působícími v různých jurisdikcích. Je nezbytné zajistit jednotný přístup k interpretaci pravidel, konzistentní metodologii pro výpočty a alokace, synchronizaci časových harmonogramů a efektivní sdílení informací napříč celou skupinou. Tato koordinace vyžaduje pravidelné konzultace, workshopy, školení a vytvoření společných platforem pro výměnu dat a dokumentace. Dodatečný čas poskytnutý novelou umožňuje skupinám vybudovat robustní koordinační mechanismy, které zajistí jednotnost a kvalitu reportování.
Úprava účetních dat a systémů
Další významnou výzvou, kterou prodloužené lhůty pomáhají řešit, je potřeba úpravy účetních dat a systémů. Dorovnávací daň často vyžaduje data a informace, které nebyly standardně sledovány v tradičních účetních systémech. Společnosti proto musí modifikovat své účetní software, implementovat dodatečné moduly pro sběr specifických dat, nastavit nové kategorizace transakcí a zajistit, aby všechny relevantní informace byly systematicky zaznamenávány a uchovávány v podobě vhodné pro daňové účely. Tyto technické úpravy vyžadují čas na analýzu požadavků, vývoj řešení, testování a finální nasazení do produkčního prostředí.
Benefity prodloužení lhůt pro daňové subjekty
Snížení rizika chyb a nepřesností
Jedním z hlavních benefitů prodloužených lhůt je výrazné snížení rizika chyb a nepřesností v podávaných dokumentech. Časový tlak je jednou z hlavních příčin chyb v daňové dokumentaci, protože vede k uspěchaným rozhodnutím, nedostatečné validaci dat a přehlédnutí důležitých detailů. Dodatečný čas umožňuje důkladnější kontrolu všech údajů, vícenásobné ověření výpočtů, konzultace s odborníky a případné opravy identifikovaných nesrovnalostí ještě před podáním konečné verze dokumentů.
Možnost kvalitní přípravy a analýzy
Prodloužené lhůty také poskytují prostor pro kvalitní přípravu a hloubkovou analýzu všech relevantních aspektů daňové povinnosti. Společnosti mohou provádět scénářové modelování, analyzovat různé interpretační alternativy, posuzovat dopady různých alokačních klíčů a metodik, a v konečném důsledku přijmout nejlepší možná rozhodnutí z hlediska jak compliance, tak efektivního daňového plánování. Tento analytický přístup je obzvláště důležitý v kontextu nového daňového institutu, kde ještě neexistuje dostatečná praxe a judikatura.
Kapacitní úlevy pro daňové poradce
Prodloužení lhůt přináší významnou úlevu také pro sektor daňového poradenství, který čelí enormnímu nárůstu poptávky po specializovaných službách v oblasti dorovnávací daně. Rozložení termínů na delší časové období pomáhá předejít situacím, kdy by všechny dotčené společnosti potřebovaly intenzivní poradenské služby ve stejném krátkém časovém úseku, což by mohlo vést ke kapacitním omezením a snížení kvality poskytovaných služeb. Delší časový horizont umožňuje lepší plánování zdrojů a zajištění adekvátní podpory pro všechny klienty.
Implementační výzvy a pokračující úkoly
Kontinuální aktualizace interních procesů
I přes prodloužené lhůty zůstává pro dotčené společnosti zásadní zahájit implementační činnosti co nejdříve a nepodceňovat komplexnost úkolů, které je třeba splnit. Nastavení interních procesů není jednorázovou aktivitou, ale kontinuálním úsilím o zlepšování a optimalizaci pracovních postupů. Společnosti by měly průběžně vyhodnocovat efektivitu svých procesů, identifikovat oblasti pro zlepšení a implementovat změny, které povedou k vyšší efektivitě a spolehlivosti.
Školení a vzdělávání zaměstnanců
Klíčovým aspektem úspěšné implementace je zajištění dostatečné úrovně znalostí a kompetencí u všech zaměstnanců, kteří budou s dorovnávací daní pracovat. To vyžaduje systematické školící programy, které pokrývají jak teoretické základy daňového institutu, tak praktické aspekty práce s daty a systémy. Školení by mělo být přizpůsobeno různým rolím a úrovním odpovědnosti a mělo by zahrnovat jak úvodní intenzivní kurzy, tak průběžné aktualizační workshopy.
Sledování vývoje legislativy a interpretační praxe
Oblast dorovnávací daně je stále relativně nová a je pravděpodobné, že v následujících letech dojde k dalšímu vývoji legislativy, publikaci implementačních pokynů a vzniku interpretační praxe ze strany daňových úřadů. Společnosti proto musí aktivně sledovat tento vývoj, vyhodnocovat jeho dopady na vlastní situaci a případně upravovat své postupy a přístupy. To vyžaduje dobré informační kanály, účast na odborných fórech a pravidelné konzultace s daňovými poradci.
Mohlo by vás také zajímat: Dorovnávací daň od roku 2024 velké podniky nemine Dorovnávací daň pro nadnárodní firmy v ČR schválena