Za nelegální práci by inspekcí práce už neměli být pokutováni zaměstnanci

• Dosavadní systém postihů za nelegální práci se zásadním způsobem mění a prochází významnou reformou, která přináší spravedlivější rozdělení odpovědnosti mezi zaměstnance a zaměstnavatele.
• Nově by zaměstnanci, kteří vykonávají nelegální práci, již neměli být pokutováni inspekcí práce, což představuje zásadní průlom do stávající právní praxe.
• Dosud byli zaměstnanci za nelegální práci trestáni finančními sankcemi, které byly v mnoha případech mnohonásobně vyšší než pokuty ukládané samotným zaměstnavatelům.
• Tento stav byl dlouhodobě považován za nespravedlivý, neboť právě zaměstnavatelé mají z nelegálního zaměstnávání největší finanční prospěch, zatímco zaměstnanci jsou v celé situaci většinou tou zranitelnější stranou.
• Reforma systému sankcí přináší zásadní posun ve vnímání odpovědnosti – stát nově jasně rozlišuje mezi tím, kdo nelegální práci organizuje a profituje z ní, a tím, kdo ji vykonává pod tlakem okolností.

Návrh zákona o platformové práci a jeho dopad na oblast nelegálního zaměstnávání

• V současné době se v legislativním procesu nachází návrh nového zákona o platformové práci, který kromě úpravy podmínek práce na digitálních platformách přináší také důležité změny v oblasti postihů za nelegální práci.
• Jednou z klíčových součástí tohoto návrhu je právě ustanovení, podle něhož by za výkon nelegální práce měli být postihováni výhradně zaměstnavatelé, nikoliv zaměstnanci.
• Zaměstnavatelé, kteří nelegální práci svým pracovníkům nabízejí, organizují a umožňují, by se tak stali jedinými subjekty odpovědnými vůči inspekci práce za toto protiprávní jednání.
• Zákon tak reflektuje skutečnost, že to jsou právě zaměstnavatelé, kdo vědomě a záměrně porušuje pravidla s cílem ušetřit finanční prostředky, které by jinak museli odvádět na zdravotní a sociální pojištění svých zaměstnanců.
• Nelegální zaměstnávání přináší zaměstnavatelům výrazné finanční úspory plynoucí z neplnění odvodových povinností vůči správě sociálního zabezpečení i zdravotním pojišťovnám, přičemž tato úspora jde přímo na úkor státního rozpočtu a systému sociální ochrany.
• Zaměstnanci naproti tomu z tohoto systému žádný srovnatelný prospěch nemají – nedostávají vyšší mzdu, nepobírají sociální dávky odpovídající jejich skutečné pracovní činnosti a nejsou chráněni pracovněprávními předpisy.

Postoj Ministerstva práce a sociálních věcí

• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které návrh zákona předložilo, ve svém odůvodnění jasně poukazuje na výrazný nepoměr mezi mírou škodlivosti jednání zaměstnance a zaměstnavatele v případě nelegální práce.
• Podle ministerstva je škodlivost jednání fyzické osoby, která nelegální práci vykonává, velice nízká až zcela bagatelní, a proto nelze takovou osobu stavět na roveň zaměstnavateli, který celou situaci vědomě organizuje.
• MPSV zdůrazňuje, že zaměstnavatelé porušují pravidla jednoznačně záměrně, s jasným cílem ušetřit čas i finanční prostředky, které by jinak museli věnovat splnění svých zákonných povinností.
• Ministerstvo tak navrhuje nastavit systém sankcí takovým způsobem, aby odpovídal skutečné míře odpovědnosti a zavinění každého ze zúčastněných subjektů.
• Tento přístup je v souladu se zásadami proporcionality trestů, podle nichž by výše a závažnost sankce měla odpovídat závažnosti protiprávního jednání a míře, v jaké jej daný subjekt způsobil nebo z něj profitoval.

Proč zaměstnanci nelegální práci přijímají – sociální kontext

• Fyzické osoby, které se nelegální práce účastní, jsou k takovému jednání ve většině případů vedeny tíživou osobní a sociální situací, která jim neumožňuje odmítnout nabízenou příležitost k výdělku, i kdyby si byly vědomy jejího protiprávního charakteru.
• Tito lidé se často nacházejí v situaci, kdy čelí finančním problémům, dluhům, nezaměstnanosti nebo jiným krizovým okolnostem, které je nutí přijmout práci za jakýchkoliv podmínek.
• Mnozí z nich přitom dobře vědí, že způsob, jakým jsou zaměstnáni, není v souladu s právními předpisy, avšak jejich situace jim nedává jinou možnost volby – potřeba obživy je silnější než obava ze sankcí.
• Tento aspekt byl dosud v legislativě nedostatečně zohledněn, neboť zákon přistupoval k zaměstnanci a zaměstnavateli z hlediska sankcí jako k rovnocenným stranám, ačkoliv ve skutečnosti jejich pozice, možnosti a motivace jsou zcela odlišné.
• Reforma proto správně reflektuje sociální realitu a přistupuje k zaměstnancům jako k osobám, které jsou ve vztahu k nelegálnímu zaměstnávání spíše oběťmi okolností než skutečnými pachateli protiprávního jednání.

Souběh sankcí z více institucí – další postihy zaměstnanců

• Fyzické osoby vykonávající nelegální práci nejsou v současném systému postihovány pouze inspekcí práce, ale čelí souběhu sankcí z více různých institucí a systémů, což jejich situaci ještě více zhoršuje.
• Pokud je nelegálně pracující osoba zároveň vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, hrozí jí při odhalení nelegální práce okamžité vyřazení z této evidence.
• Spolu s vyřazením z evidence přichází taková osoba také o nárok na podporu v nezaměstnanosti, přičemž v mnoha případech je povinna vrátit podporu, která jí již byla v minulosti vyplacena.
• Povinnost vrátit již vyplacenou podporu v nezaměstnanosti představuje pro tyto osoby závažný finanční dopad, který jejich již tak obtížnou situaci dále prohlubuje a může je uvést do dluhové spirály.
• Tato kombinace sankcí – ztráta evidence, ztráta budoucích dávek a povinnost vrácení již vyplacených dávek – jasně dokládá, že stávající systém zaměstnance postihuje nepřiměřeně tvrdě v porovnání s prospěchem, který ze situace získávají zaměstnavatelé.

Specifická situace cizinců vykonávajících nelegální práci

• Zvláštní a velmi závažná situace nastává v případě, kdy je při výkonu nelegální práce odhalena osoba v postavení cizince, tedy osoby, která není občanem České republiky.
• V takovém případě je zjištění nelegální práce cizince automaticky oznamováno Ministerstvu vnitra a Cizinecké policii, které zpravidla neprodleně zahajují příslušná správní řízení.
• Tato řízení mívají velmi závažné důsledky, neboť standardně vedou k zahájení řízení o správním vyhoštění dané osoby z území České republiky.
• Pro cizince tak nelegální práce nepředstavuje pouze riziko finanční sankce, ale může mít zcela zásadní dopad na jejich další pobyt, život a osobní situaci v České republice, včetně ztráty možnosti zde dále legálně žít a pracovat.
• I v těchto případech však platí, že cizinci jsou k nelegální práci vedeni zpravidla obdobnými motivy jako čeští občané – tedy tíživou osobní situací, nedostatkem legálních příležitostí a ekonomickými tlaky, přičemž jejich zaměstnavatelé profitují z jejich zranitelného postavení.
• Reforma systému sankcí by proto měla být vnímána i v kontextu ochrany těchto zranitelných skupin, neboť právě cizinci jsou v oblasti nelegálního zaměstnávání často nejzranitelnější skupinou, která je vystavena největšímu riziku zneužití ze strany nečestných zaměstnavatelů.

Mohla by vás také zajímat: Kdy je nelegální zaměstnávání přestupek a kdy trestný čin? Práci na platformách bude zákon více hlídat z hlediska zaměstnávání