Kdy se vydává zajišťovací příkaz správce daně?

Smyslem zajišťovacího příkazu je preventivně chránit veřejný zájem na řádném výběru daní a předcházet situacím, kdy by stát přišel o příjmy z daní v důsledku jednání nebo majetkových poměrů daňového subjektu.

2. Charakter zajišťovacího příkazu jako krajního prostředku

• Zajišťovací příkaz představuje krajní možnost řešení situace, ke které správce daně přistupuje až tehdy, kdy jsou splněny konkrétní zákonem stanovené podmínky a kdy jiné mírnější prostředky nejsou dostačující nebo vhodné.
• Správce daně je oprávněn tento nástroj využít ještě před zahájením samotného nalézacího řízení ohledně předmětné daně, což jej odlišuje od většiny ostatních nástrojů daňového práva, které přicházejí na řadu až v pozdějších fázích daňového procesu.
• Zajišťovací příkaz lze vydat za předpokladu, že hrozí splnění alespoň jedné ze dvou zákonem definovaných situací:
  • daň bude v době své splatnosti nebo vymahatelnosti nedobytná, tedy daňový subjekt nebude mít dostatek majetku nebo finančních prostředků k jejímu uhrazení, nebo
  • vybrání daně bude spojeno se značnými obtížemi, tedy i když nebude daň zcela nedobytná, její vymáhání by bylo mimořádně komplikované, nákladné nebo zdlouhavé.

3. Daně, ve vztahu k nimž lze zajišťovací příkaz vydat

• Zajišťovací příkaz může správce daně vydat ve vztahu k dani, která již byla pravomocně stanovena, avšak dosud neuplynula lhůta pro její splatnost, přičemž hrozí výše popsané nebezpečí její nedobytnosti.
• Častěji a typičtěji však správce daně vydává zajišťovací příkaz ve vztahu k dani, která dosud nebyla stanovena, tedy k dani, jejíž výše teprve v budoucnu bude předmětem nalézacího řízení a jejíž přesná částka zatím není pravomocně určena.
• V případě dosud nestanovené daně je správce daně povinen splnit přísnější požadavky na odůvodnění vydaného příkazu, a to konkrétně:
  • uvést jednoznačné a jasně formulované důvody, z nichž nepochybně a srozumitelně plyne, že předmětná daň bude v budoucnu skutečně stanovena v určité výši,
  • uvést důvody svědčící o tom, že tato dosud nestanovená daň bude v okamžiku svého budoucího stanovení nevymahatelná nebo spojená se značnými obtížemi při jejím výběru.

4. Povinnosti správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu

• Správce daně je před vydáním zajišťovacího příkazu povinen pečlivě a individuálně posoudit veškeré okolnosti konkrétního případu, přičemž toto posouzení musí být skutečně komplexní a nesmí se omezovat pouze na jednostranné hodnocení skutečností svědčících v neprospěch daňového subjektu.
• V rámci tohoto posouzení musí správce daně zohlednit a řádně vyhodnotit:
  • okolnosti svědčící v neprospěch daňového subjektu, tedy skutečnosti, které naplňují nebo zakládají oprávněnou obavu, že daň nebude uhrazena,
  • okolnosti svědčící naopak ve prospěch daňového subjektu, tedy skutečnosti, které tuto obavu oslabují nebo zpochybňují, jako například stabilní majetková situace, dobrá platební morálka v minulosti nebo existence dostatečného zajištění.
• Správce daně je při vydávání zajišťovacího příkazu povinen postupovat zákonným způsobem a důsledně dbát na to, aby jeho postup nebyl shledán nezákonným, což by mělo za následek zrušení příkazu a případnou odpovědnost správce daně za způsobenou škodu.
• Správce daně musí vždy pečlivě zvážit, zda není možné úhradu daně zajistit jiným vhodným a méně invazivním způsobem, přičemž teprve tehdy, kdy jiný způsob zajištění nepřichází v úvahu nebo není dostatečný, je vydání zajišťovacího příkazu plně opodstatněné a zákonné.

Mohlo by vás také zajímat: Co je to zajišťovací příkaz správce daně? Finanční správa překvalifikuje vydávání zajišťovacích příkazů a změní postup