Kdy může žák student či učeň žádat náhradu za ztrátu výdělku?
Klíčový okamžik pro vznik nároku na náhradu za ztrátu výdělku není okamžik samotného úrazu, nýbrž okamžik, kdy by osoba za běžných okolností ukončila vzdělávání a mohla začít pracovat. To je rozhodující bod, od kterého se počítá hypotetický výdělek, o který byla osoba připravena. Právo zde vychází z logiky, že škoda na výdělku se počítá od doby, kdy by se osoba mohla věnovat výdělečné činnosti, kdyby k úrazu nedošlo.
Situace, ve kterých nárok vzniká
1. Prodloužení povinné přípravy na povolání
- Pokud se následkem úrazu prodlouží doba povinné školní docházky, studia nebo přípravy
- Náhrada se počítá od dne, kdy mělo studium skončit, do dne skutečného skončení
- Týká se prodloužení vzdělávacího procesu vlivem zdravotních následků
2. Doba pracovní neschopnosti
- Během neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání
- Osoba nemůže vykonávat běžnou činnost
- Počítá se od uznání pracovní neschopnosti
3. Invalidita třetího stupně
- Po dobu trvání invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání
- Nejzávažnější stupeň invalidity
- Doba trvání se počítá od rozhodnutí o přiznání invalidity
4. Invalidita prvního nebo druhého stupně
- Pokud osoba vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku
- Podmiňuje se aktivním hledáním vhodné práce
- Osoba musí prokazovat, že se snaží pracovat v rozsahu svých schopností
- Důležitá je vlastní aktivita ve vyhledávání práce
5. Uznání osobou se zdravotním postižením
- V souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání
- Stejně jako u invalidity prvního a druhého stupně se vyžaduje vlastní snaha
- Osoba nesmí vlastní vinou zanedbávat příležitosti k výdělku
Kritické rozlišování: Kdy nárok nevzniká automaticky
Velmi důležitá je skutečnost, že nárok NEVZNIKÁ automaticky s koncem povinné základní školní docházky. Mnohé osoby pokračují v dalším vzdělávání na střední či vysoké škole. V těchto případech se nárok počítá až od okamžiku:
- Skutečného ukončení celého procesu přípravy na povolání (nikoliv již od 9. třídy základní školy)
- Okamžiku, kdy má osoba reálnou možnost vstoupit na pracovní trh
- Chvíle, kdy by bez úrazu mohla začít pracovat a vydělávat si
Příklad praktické aplikace
Představme si situaci: Student končí základní školu a pokračuje na gymnáziu či střední odborné škole. V průběhu druhého ročníku gymnázia utrpí vážný úraz vedoucí k invalidity. Nárok na náhradu za ztrátu výdělku v tomto případě nemůže vzniknout od okamžiku zranění, nýbrž až od okamžiku, kdy by student po ukončení gymnázia (tedy po 4 či 5 letech) mohl začít pracovat. Pokud tedy student skončí gymnázium v 18 letech a do té doby se uzdraví, nárok by vznikl až od věku 18 let (nebo kdy konkrétně skončí studium).
Časové vymezení nároku
- Počátek: Den, kdy měla skončit povinná příprava na povolání v běžných okolnostech
- Trvání: Po dobu všech uvedených výše specifikovaných situací (prodloužení studia, neschopnost, invalidita)
- Konec: Zpravidla s uplynutím času, kdy osoba dosáhne věku pro starobní důchod, nebo dříve, pokud zaniknou důvody pro náhradu
Výšetřování nároku – Procesní aspekty
- Je nutné prokázat příčinnou souvislost mezi úrazem/nemocí a zhoršením zdravotního stavu
- Musí být doloženo poškození zdraví
- Při invalidity prvního a druhého stupně je třeba dokazovat vlastní snahu osoba o získání práce
- Zákon chrání před zneužíváním práva tím, že vyžaduje aktivní chování poškozené osoby
Účel a smysl právní úpravy
Zákon zde chrání skupinu osob, které:
- Se ještě nachází v procesu přípravy na povolání
- Dosud nemají vlastní pracovní příjmy
- Trpí následky těžkého poškození zdraví
- Ztrácí možnost v budoucnu pracovat a vydělávat si normálním způsobem
Tímto přístupem právo koryguje skutečnost, že tyto osoby nebyly ekonomicky aktivní v момент úrazu, ale měly by jít kvůli zdravotnímu postižení příslušet náhradu za budoucí ztracené výdělky.
Mohlo by vás také zajímat: Potvrzení nezaopatřenosti je nutností k dávkám pro studenty Náhrada za ztrátu výdělku může náležet i za příjmy, které by vzniknout teprve měly