Výpočet daně z příjmu z pronájmu nemovitostí může na první pohled působit jako složitý proces, avšak při bližším zkoumání je možné zjistit, že jde o relativně přímou cestu, jak určit, kolik daně je nutné odvést státu. Tento proces začíná základním krokem, kterým je určení zisku, jež je výsledkem rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Od příjmů z pronájmu se odečtou výdaje a uplatní se daňové slevy
Začínáme tedy sečtením všech příjmů, které pronajímatel obdržel v daném kalendářním roce. Tento krok zahrnuje všechny platby za pronájem nemovitostí, které mu byly zaslány na účet. Je důležité, aby se do této sumy započítalo výhradně nájemné, a nikoli jiné typy příjmů, které by mohly vzniknout v souvislosti s vlastnictvím nemovitosti,
Následně je nutné od celkové částky příjmů odečíst výdaje. Tyto výdaje mohou zahrnovat širokou škálu položek, od údržby a oprav nemovitosti, přes pojištění, až po úroky z hypoték, pokud byla nemovitost financována cizími zdroji. Výsledkem tohoto kroku je čistý zisk, který slouží jako základ pro výpočet daně.
Na vypočtenou částku zisku lze poté uplatnit různé slevy na dani, což může významně snížit daňové zatížení. Mezi základní slevy patří sleva na poplatníka, která je uplatnitelná prakticky všemi. Avšak podle specifické situace poplatníka mohou být uplatněny i další slevy, jako jsou daňové zvýhodnění na děti, sleva na manžela či manželku, sleva pro osoby s invalidním důchodem, nebo sleva pro držitele průkazu ZTP/P.
Následně se uplatní sazba daně z příjmů na příjmy do určitého limitu průměrné mzdy se uplatní sazba 15 % a na příjmy nad limit se uplatní sazba 23%
Výše daně z příjmu z pronájmu se následně určuje na základě celkové výše zdanitelných příjmů poplatníka. Pro většinu poplatníků, jejichž celkové zdanitelné příjmy nepřekročí určený násobek průměrné mzdy, se použije standardní sazba daně z příjmu, která činí 15%. Tento limit, do kdy se uplatňuje standardní sazba, se však mění a v roce 2023 odpovídá čtyřnásobku průměrné mzdy. Od 1. ledna 2024 dojde k úpravě tohoto limitu, kdy se pro výpočet bude používat trojnásobek roční průměrné mzdy.
Pokud příjmy poplatníka přesáhnou tento limit, na část příjmů přesahující limit se uplatní vyšší sazba daně z příjmů, která činí 23%. To znamená, že na část příjmů do limitu se vztahuje sazba 15%, zatímco na částku přesahující tento limit se vztahuje sazba 23%. Tímto způsobem je zdanění přizpůsobeno finanční situaci poplatníka, což umožňuje progresivnější zdanění vyšších příjmů.