Vyměřovací základ je klíčovým termínem, kterému by měla rozumět každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Tento pojem hraje významnou roli v celkovém chápání, jak se určují finanční závazky v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. V podstatě jde o finanční ukazatel, který se odvíjí od ročního hrubého zisku podnikatele.
Roční hrubý zisk můžeme chápat jako celkový příjem, který OSVČ v daném roce dosáhne bez odečtení nákladů. Samotný roční vyměřovací základ se pak stanoví jako polovina ročního hrubého zisku. To znamená, že z každé koruny, kterou podnikatel vydělal, se do vyměřovacího základu počítá padesát haléřů.
Pro přesnější určení vyměřovacího základu se roční částka dále dělí dvanácti. Tento krok je klíčový, protože poskytuje měsíční vyměřovací základ, ze kterého následně podnikatel vypočítává měsíční povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Tento výpočet není jen pouhým účetním cvičením, ale reálně ovlivňuje peněžní toky podnikatele, a to především v tom, kolik si musí odkládat na budoucí platby státu. Z tohoto hlediska je důležité, aby podnikatelé měli dobrý přehled o svých skutečných příjmech a výdajích, aby mohli efektivně plánovat své finanční závazky.
Nicméně, ne vždy je situace tak přímočará. Pokud se například stane, že OSVČ působí na trhu teprve první rok, nebo pokud je jeho roční hrubý zisk velmi malý, přichází na řadu minimální vyměřovací základ. Tento minimální základ zajišťuje, že všechny OSVČ přispívají alespoň základními částkami na zdravotní a sociální pojištění bez ohledu na skutečné příjmy. Vyměřovací základ, z něhož se tyto minimální zálohy počítají, se odvíjí od aktuálně stanovené průměrné měsíční hrubé mzdy v zemi, která se každoročně mění v závislosti na ekonomických podmínkách a rozhodnutích vlády.
Pro rok 2024 byla tato průměrná mzda stanovena na částku 43 967 korun. Z této hodnoty se poté určuje minimální měsíční záloha na zdravotní a sociální pojištění. Pro zdravotní pojištění se jedná o částku, která odpovídá 13,5 % z tohoto vyměřovacího základu, což OSVČ musí pravidelně odvádět.
Systém zdravotního pojištění je tak nastaven, aby zajišťoval dostatečné financování zdravotní péče pro všechny pojištěnce.
Co se týče sociálního pojištění, procentní sazba je stanovena na 29,2 % z vyměřovacího základu. Tento příspěvek pomáhá financovat veřejné sociální zabezpečení, včetně důchodového systému, a je nezbytný pro garanci sociálních jistot v případě, že OSVČ ztratí schopnost pracovat z důvodu nemoci, úrazu či v důsledku dosažení důchodového věku. Výše uvedené sazby a základny mají za cíl nejen zajistit plynulé financování zdravotního a sociálního systému, ale také zohlednit růst životních nákladů a příjmové poměry obyvatelstva.