V našem daňovém systému je klíčovým pojmem pro stanovení daně z příjmů právnických osob pojem základu daně. Tento základ daně není nic jiného než výsledek matematické operace, kdy se od celkových příjmů právnické osoby odečtou její výdaje (náklady). Je důležité, aby byly tyto příjmy a výdaje řádně evidovány a v souladu s platnými zákony. To zahrnuje nejen jejich správné zařazení do příslušných kategorií, ale i respektování jejich věcné a časové souvislosti. Jinými slovy, musí být jasné, že výdaje byly učiněny za účelem získání, zajištění a udržení příjmů a že se týkají konkrétního zdaňovacího období, obvykle definovaného jako kalendářní rok.
Základ daně se určuje dvěma způsoby
Proces stanovení základu daně se liší v závislosti na tom, zda právnická osoba vede účetnictví, či nikoliv. Pro ty, které účetnictví vedou, je základem pro výpočet daně z příjmů jejich hospodářský výsledek, tedy zisk nebo ztráta, který je pravidelně vykazován v jejich účetních výkazech. Tento výsledek je přímo ovlivněn všemi účetními operacemi zaznamenanými v průběhu zdaňovacího období a odráží reálný ekonomický stav dané společnosti. Například, pokud firma investovala do nových technologií, tento výdaj se promítne do jejích účetních záznamů a má přímý dopad na výsledek hospodaření.
Na druhou stranu, právnické osoby, které nevedou účetnictví, musí k určení základu daně použít jednodušší metodu, spočívající v odečtení výdajů z příjmů. Tato metoda však vyžaduje pečlivé evidování všech příjmů a výdajů, aby bylo možné přesně určit finanční výsledek jejich činnosti. I zde je nutné dbát na to, aby byly výdaje skutečně prováděny za účelem generování příjmů a byly vynaloženy v relevantním zdaňovacím období.
Další informace k dani z příjmů právnických osob jsou k dispozici na webu Finanční správy ČR