Jak je to s nárokem zaměstnance na zaměstnanecké benefity?
Zaměstnanecké benefity představují v současné době jeden z nejdůležitějších a nejprogresivnějších prvků moderního pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V době, kdy se trh práce stává stále konkurenčnějším a kdy firmy bojují o nejlepší talenty, se zaměstnanecké benefity stávají klíčovým diferenciačním faktorem, který může rozhodnout o tom, zda si podnik udrží kvalitní zaměstnance nebo zda je přijde o konkurenci.
Tyto nadstandardní výhody a plnění, která zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům nad rámec zákonných povinností, vypovídají velmi mnoho o firemní kultuře, hodnotách společnosti a především o tom, jakým způsobem zaměstnavatel nahlíží na své zaměstnance. Pokud firma investuje do zaměstnaneckých benefitů, signalizuje tím, že si váží práce svých zaměstnanců, že je považuje za cenný kapitál a že je ochotna investovat do jejich spokojenosti a loajality i nad rámec zákonných povinností.
2. Právní povaha zaměstnaneckých benefitů a absence zákonné povinnosti
2.1 Základní princip dobrovolnosti
Z právního hlediska je naprosto zásadní pochopit, že zákoník práce ani žádný jiný právní předpis v České republice neukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanecké benefity. Toto je klíčový rozdíl mezi povinnými složkami odměňování, jako jsou:
- Základní mzda nebo plat
- Zákonné příplatky (za přesčasovou práci, práci ve svátek, noční práci)
- Cestovní náhrady při pracovních cestách
- Náhrada mzdy za dovolenou
- Odstupné při skončení pracovního poměru
A mezi zaměstnaneckými benefity, které jsou čistě dobrovolným rozhodnutím zaměstnavatele.
2.2 Povaha nadstandardního motivačního prvku
Zaměstnanecké benefity jsou nadstandardním motivačním prvkem, jehož poskytování nebo neposkytování je výhradně v kompetenci zaměstnavatele. Rozhodování o tom, zda bude zaměstnavatel nějaké benefity poskytovat, záleží čistě na jeho obchodních úvahách, finančních možnostech, strategických cílech a přístupu k řízení lidských zdrojů.
3. Rozsah diskreční pravomoci zaměstnavatele
3.1 Svoboda rozhodování o struktuře benefitů
Zaměstnavatel má absolutní svobodu v rozhodování o následujících aspektech zaměstnaneckých benefitů:
- Zda vůbec bude nějaké benefity poskytovat
- Jaké konkrétní typy benefitů bude poskytovat
- V jaké výši nebo rozsahu budou benefity poskytovány
- Komu z řad zaměstnanců budou benefity poskytovány
- Za jakých podmínek budou benefity poskytovány
3.2 Nemožnost vymáhání neposkytovaných benefitů
Pokud se zaměstnavatel rozhodne žádné zaměstnanecké benefity neposkytovat, zaměstnanci nemají žádné právní prostředky, jak takové benefity vymáhat. Samotná skutečnost, že jiní zaměstnavatelé na trhu benefity poskytují, nevytváří právní nárok u zaměstnanců vůči svému zaměstnavateli.
4. Klíčový bod: Vznik právního nároku při zavázání se zaměstnavatele
4.1 Transformace dobrovolného plnění v právní povinnost
Zásadní obrat v právní situaci nastává v okamžiku, kdy se zaměstnavatel k poskytování zaměstnaneckých benefitů zaváže. Toto je klíčový moment, kdy se dobrovolné plnění transformuje v právní povinnost s dalekosáhlými právními důsledky.
4.2 Formy zavázání se k poskytování benefitů
Zaměstnavatel se může k poskytování benefitů zavázat několika způsoby:
A) Interní předpisy společnosti:
- Vnitřní směrnice o zaměstnaneckých benefitech
- Organizační řád společnosti
- Mzdové řády a odměňovací směrnice
- Samostatné předpisy upravující jednotlivé typy benefitů
B) Kolektivní smlouvy:
- Smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a odbory
- Kolektivní smlouvy vyššího stupně
- Dodatky ke kolektivním smlouvám
C) Individuální pracovní smlouvy:
- Přímé zakotvení benefitů v pracovní smlouvě
- Dodatky k pracovním smlouvám
- Samostatné dohody o benefitech
5. Právní důsledky zavázání se k poskytování benefitů
5.1 Vznik právní povinnosti vůči zaměstnancům
Okamžikem, kdy se zaměstnavatel k poskytování benefitů zaváže, vzniká mu právní povinnost tyto benefity skutečně poskytovat v rozsahu a za podmínek, které stanovil. Tato povinnost má stejnou právní sílu jako ostatní povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů.
5.2 Vznik vymahatelného nároku zaměstnanců
Současně s vznikem povinnosti zaměstnavatele vzniká zaměstnancům právo benefity vymáhat. Zaměstnanci tak získávají:
- Právo na poskytnutí benefitu za stanovených podmínek
- Možnost domáhat se poskytnutí benefitu soudní cestou
- Právo na náhradu škody při neposkytnutí benefitu
- Možnost podat stížnost u inspektorátu práce
5.3 Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení
Zaměstnavatel musí při poskytování benefitů striktně dodržovat princip rovného zacházení se zaměstnanci podle antidiskriminačního zákona. To znamená, že:
- Benefity nemohou být poskytovány diskriminačně na základě pohlaví, věku, rasy, náboženství, sexuální orientace nebo jiných chráněných charakteristik
- Kritéria pro poskytování benefitů musí být objektivní a odůvodnitelná
- Rozdíly v poskytování benefitů musí mít věcné opodstatnění
6. Požadavky na transparentnost a jasnost pravidel
6.1 Povinnost stanovit jednoznačná pravidla
Pokud se zaměstnavatel rozhodne benefity poskytovat, musí vždy jednoznačně a jasně stanovit pravidla jejich poskytování. Tato pravidla musí obsahovat:
A) Definice benefitů:
- Přesné vymezení jednotlivých typů benefitů
- Hodnotu nebo rozsah benefitů
- Způsob poskytování benefitů
B) Podmínky nároku:
- Kdo má na benefity nárok
- Za jakých podmínek nárok vzniká
- Kdy nárok zaniká nebo se pozastavuje
C) Procedurální pravidla:
- Způsob uplatňování nároků na benefity
- Lhůty pro uplatňování nároků
- Postupy při sporech o benefity
6.2 Forma úpravy pravidel
Pravidla pro poskytování benefitů musí být upravena buď:
- Ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, které jsou zaměstnancům řádně oznámeny
- V kolektivních smlouvách, pokud jsou u zaměstnavatele uzavřeny
- Přímo v pracovních smlouvách zaměstnanců nebo jejich dodatkách
7. Praktické důsledky a doporučení
7.1 Pro zaměstnavatele
Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že rozhodnutí poskytovat zaměstnanecké benefity není rozhodnutím, které lze lehkomyslně odvolat. Jakmile se k poskytování benefitů zaváží, vytváří tím právně vymahatelné nároky zaměstnanců.
Doporučení pro zaměstnavatele:
- Pečlivě zvážit, které benefity poskytovat a za jakých podmínek
- Jasně definovat všechna pravidla poskytování benefitů
- Pravidelně přehodnocovat systém benefitů a upravovat jej podle potřeb
- Zajistit soulad s antidiskriminačním zákonem
- Vést řádnou dokumentaci o poskytovaných benefitech
Mohlo by vás zajímat: Jak se jednateli daní benefity za výkon funkce? Osvobození zaměstnaneckých benefitů se nejspíš zpřísní kvůli zneužívání zaměstnavateli