V případě, kdy se osoba nebo organizace setká s podezřením, že někdo z jejich okolí neodvádí správně daně, vzniká otázka, jak tento nedostatek náležitě nahlásit. Neplacení daní může mít různé formy a důsledky, a proto je důležité vědět, jak postupovat, aby bylo možné situaci řešit efektivně a v souladu se zákonem.
Prvním krokem je obrátit se přímo na příslušný finanční úřad. Komunikace s finančním úřadem může probíhat různými způsoby, a to buď ústně nebo písemně. Přestože osobní kontakt může být pro některé jednodušší a přímější, písemné nahlášení poskytuje větší ochranu anonymity a zároveň slouží jako trvalý záznam o podaném oznámení.
V situaci, kdy se jedinec rozhodne pro anonymní nahlášení, je možné využít dopis, který bude obsahovat všechny relevantní informace o podezření z neplacení daní. Je důležité zdůraznit, že i anonymní oznámení musí být dostatečně podloženo faktickými důkazy nebo informacemi, které úřadu umožní případ prověřit a zahájit případné řízení.
Nejčastěji se s těmito informacemi setkávají různé instituce nebo veřejně činné osoby v rámci svého působení – například obecní úřady, orgány sociálního zabezpečení, ale i jiné subjekty, které při své činnosti narazí na skutečnosti nasvědčující možnému krácení daně. V takových případech je zákonem stanovena povinnost tyto informace předat finančnímu úřadu.
Finanční úřad poté tyto informace zpracovává a prověřuje. V rámci svého šetření má možnost zpětně kontrolovat daňové přiznání a hospodaření podezřelého subjektu až do délky tří let. V případě, že by subjekt vykazoval ztrátu nebo byly jiné důvody pro prodloužení, může se toto období prodloužit až na pět let. Pokud úřad zjistí, že došlo k úmyslnému krácení daní ve výši vyšší než 50 tisíc korun, má povinnost tento případ předat Policii České republiky, která dále pokračuje v trestním řízení.
Tímto způsobem se celý proces nahlášení neplacení daní uzavírá, avšak zůstává na svědomí každého občana, aby byl bdělý a přispěl tak k spravedlivějšímu a transparentnějšímu daňovému systému.