Studenti, kteří se rozhodnou pracovat nejčastěji uzavírají se svým zaměstnavatelem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Tyto dohody jsou pro studenty ideální jelikož umožňují flexibilnější pracovní dobu a kratší dobu trvání smlouvy.
Dohoda o provedení práce je omezena na 300 hodin práce u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Toto omezení bere v úvahu všechny dohody, které student uzavře u jednoho zaměstnavatele během téhož roku. Pokud student uzavře více dohod, hodiny práce se sčítají a nesmějí překročit stanovený limit.
Druhou možností je, dohoda o pracovní činnosti, která nesmí překročit 20 hodin práce týdně. Tento typ dohody je vhodný v případě, že student plánuje pracovat více než 300 hodin za kalendářní rok.
Další variantou je možnost uzavření klasické pracovní smlouvy i na dobu jen například jednoho až dvou měsíců prázdnin. Ať už bude student pracovat v kterémkoli z uvedených pracovních vztahů, tak z hlediska zdanění jeho příjem bude spadat do kategorie daně z příjmů fyzických osob.
Odvod daně z příjmů studentů probíhá dle pravidel zákona o dani z příjmů fyzických osob
Jakou daň, nebo lépe řešeno v jaké výši studenti nakonec státu odvedou, závisí na několika faktorech. Vše záleží na typu pracovního vztahu, výši měsíčního výdělku a velmi také na tom, zda student učinil, nebo neučinil prohlášení poplatníka u svého zaměstnavatele.
Pokud student učinil prohlášení poplatníka, bez ohledu na typ smlouvy a výši výdělku, zaměstnavatel mu strhne z příjmu zálohovou daň ve výši 15 % a současně. při výpočtu daně zohlední také měsíční slevy na dani pro které student splňuje dané podmínky. I studenti mohou také uplatnit různé slevy na dani. Mezi tyto slevy patří obvykle zejména základní sleva na poplatníka ve výši 27 840 Kč ročně nebo sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Tyto slevy je možné uplatnit měsíčně právě, pokud student u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení a prokázal svůj nárok na slevu na dani. Základní sleva na dani na poplatníka náleží v případě podepsaného prohlášení automaticky a nemusí se dokládat. V případě slevy na studenta je dokladem potvrzení školy o tom, že student se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. V uvedeném případě se nakonec většině studentů stává, že se jim odvedená zálohová daň právě díky uplatněným slevám nakonec vrátí a ve výsledku tedy ze svého příjmu nezaplatí daň žádnou.
Zcela jiná daňová situace pro studenta nastane pokud nemůže ohledně svého příjmu u zaměstnavatele podepsat výše uvedené prohlášení. V takovém případě musí z příjmu studenta odejít příslušná daň. Pokud je uvedený příjem buď z dohody o provedení práce a nepřekročí za měsíc 10 000 Kč, nebo z dohody o pracovní činnosti a nepřekročí 3 500 Kč, zaměstnavatel mu srazí daň ve výši 15 % podle zvláštní sazby daně čili srážkovou daň čímž je vyřešena daňová povinnost, ale slevy na dani již prostřednictvím zaměstnavatele vyřešit nejdou. Pokud bude chtít student slevy uplatnit, bude muset podat přiznání k dani a slevu nárokovat uvedeným způsobem.
Daň ze svých příjmů musí řešit student sám prostřednictvím daňového přiznání vždy pokud za něho tuto povinnost nemůže učinit zaměstnavatel ročním zúčtováním k dani. Roční zúčtování k dani nemůže zaměstnavatel provádět u zaměstnanců, kteří u něho nepodepsali výše uvedené prohlášení poplatníka například proto, že student pracoval pro více zaměstnavatelů ve stejném měsíci současně nebo měl ještě i jiné příjmy podléhající zdanění. To znamená pokud za studenta daně nemůže vyřešit zaměstnavatel, musí student sám odvést ze svého příjmu příslušnou daň a sám si také uplatnit nárok na daňové slevy. Oba tyto úkony se provádí v přiznání k dani z příjmů za daný kalendářní rok ve lhůtě zákonem určené pro podání tohoto přiznání