Kolik musí OSVČ vedlejší odvést zdravotní pojišťovně za rok 2025?
1. Základní povinnost odvodu zdravotního pojištění
Osoby samostatně výdělečně činné, které provozují podnikatelskou činnost jako vedlejší zdroj příjmů, mají zákonnou povinnost odvádět zdravotní pojištění ze svého podnikání bez ohledu na výši dosaženého zisku. Tato povinnost platí absolutně pro všechny podnikatele, včetně těch, kteří dosahují pouze minimálních nebo dokonce zanedbatelných zisků ze své samostatné výdělečné činnosti. I když může OSVČ s nízkým ziskem vypadat, že by mohla být od této povinnosti osvobozena, opak je pravdou – zdravotní pojištění musí být odvedeno vždy, kdy je vykonávána jakákoliv forma podnikatelské činnosti.
2. Výpočet pojistného ze skutečného příjmu
Klíčovým parametrem pro výpočet zdravotního pojištění je sazba 13,5 procenta, která se aplikuje na vyměřovací základ podnikatele. Tento vyměřovací základ se počítá za každý jednotlivý kalendářní měsíc, během kterého OSVČ vykonávala svou podnikatelskou činnost. Důležité je si uvědomit, že i když OSVČ s nízkým ziskem nemusí v průběhu roku platit pravidelné měsíční zálohy na zdravotní pojištění, neznamená to, že by byla zcela osvobozena od platební povinnosti. Po skončení zdaňovacího období, tedy po ukončení roku 2025, musí každá OSVČ provést vyúčtování svého skutečného příjmu a následně doplatit povinnou minimální částku ročního zdravotního pojištění, která odpovídá zákonem stanovenému procentu z jejího skutečně dosaženého příjmu.
3. Specifika výpočtu při vedlejší činnosti
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti existuje odlišný způsob výpočtu zdravotního pojištění oproti hlavní činnosti. Zdravotní pojištění se v tomto případě počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, který odpovídá polovině hrubého zisku podnikatele. Tento systém představuje významnou výhodu pro určité skupiny obyvatel, konkrétně pro zaměstnance, kteří podnikají pouze jako doplňkovou činnost vedle svého hlavního zaměstnání, pro studenty, kteří se snaží získat první podnikatelské zkušenosti a přivýdělek při studiích, pro starobní nebo invalidní důchodce, kteří chtějí aktivně využít své znalosti a zkušenosti i v důchodovém věku, nebo pro rodiče na rodičovské dovolené pobírající rodičovský příspěvek, kteří se snaží udržet kontakt s pracovním trhem prostřednictvím drobného podnikání.
4. Praktický příklad výpočtu při nižším zisku
Pro lepší pochopení celého systému výpočtu zdravotního pojištění při vedlejší činnosti je vhodné uvést konkrétní číselný příklad. Pokud OSVČ vykonávající vedlejší činnost dosáhne za celý kalendářní rok 2025 hrubého zisku ve výši přesně 100 000 korun českých, pak se její roční zdravotní pojištění vypočítá následujícím způsobem: nejprve se vezme celková suma hrubého zisku 100 000 Kč, tato částka se vynásobí koeficientem 50 procent, což představuje zákonný způsob výpočtu vyměřovacího základu při vedlejší činnosti, a výsledná částka 50 000 Kč se následně vynásobí sazbou zdravotního pojištění 13,5 procenta. Konečná roční povinnost vůči zdravotní pojišťovně tedy činí 6 750 korun českých za celý rok 2025.
5. Hranice pro dosažení minimálního pojistného
Existuje však velmi důležitá hranice hrubého zisku, při jejímž překročení se situace dramaticky mění. Tato kritická hranice je pro rok 2025 stanovena na částku 558 684 korun českých hrubého zisku. Pokud OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost dosáhne nebo překročí tuto zákonem stanovenou hranici hrubého zisku, dochází k zásadní změně v systému výpočtu zdravotního pojištění. V takovém případě se totiž výše pojistného, které musí tato OSVČ odvést za rok 2025, automaticky vyrovná minimální výši pojistného, kterou jsou povinny platit osoby samostatně výdělečně činné, které provozují podnikání jako svou hlavní činnost a primární zdroj obživy.
6. Minimální roční částka pojistného
Tato minimální částka povinného zdravotního pojištění pro OSVČ na hlavní činnost, která se tedy aplikuje i na podnikatele s vedlejší činností při překročení výše uvedené hranice zisku, činí pro rok 2025 částku minimálně 37 712 korun českých za celý kalendářní rok. Je naprosto zásadní si uvědomit, že tato částka představuje absolutní minimum, které musí být odvedeno zdravotní pojišťovně, a to bez ohledu na to, zda podnikatel v průběhu roku platil zálohy či nikoliv. Nedodržení této povinnosti a neodvedení stanoveného pojistného znamená vznik dluhu vůči zdravotní pojišťovně, který může být následně vymáhán včetně penále a dalších sankcí.
7. Důsledky nesplnění platební povinnosti
Nesplnění zákonné povinnosti odvést zdravotní pojištění ve stanovené výši a ve stanoveném termínu má pro OSVČ závažné důsledky. Pokud podnikatel neodvede požadovanou částku pojistného, automaticky vzniká dluh na zdravotním pojištění, který je evidován zdravotní pojišťovnou. Tento dluh nepředstavuje pouze neuhrazenou částku samotného pojistného, ale postupně se k němu připočítávají penále za každý den prodlení s platbou. Zdravotní pojišťovna má právo tento dluh vymáhat všemi zákonnými prostředky, včetně exekučního řízení, což může vést k vážným finančním a právním problémům pro podnikatele. Proto je naprosto nezbytné, aby každá OSVČ vedla řádnou evidenci svých příjmů a výdajů, pravidelně sledovala vývoj svého zisku a včas se připravila na povinnost uhradit zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši a termínu.
Mohlo by vás také zajímat: Jak řešit zdravotní pojištění při souběhu podnikání a zaměstnání? Které OSVČ v roce 2026 ušetří na povinném pojistném?