Ostatní informace

Které dodavatelsko-odběratelské smlouvy musí odpovídat požadavkům kyberbezpečnosti?

Právní základ a časová účinnost

  • Požadavky na kybernetickou bezpečnost v rámci dodavatelsko-odběratelských smluv vycházejí z novelizovaného zákona o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti v listopadu 2025 a který do českého právního řádu transponuje evropskou směrnici NIS2.
  • Tento zákon stanovuje konkrétní povinnosti zejména pro poskytovatele regulovaných služeb a správce kritické infrastruktury, přičemž tyto povinnosti se přenášejí i do jejich smluvních vztahů s dodavateli a subdodavateli.
  • Firmy, kterých se zákon týká, byly povinny provést revizi svých stávajících smluv a uvést je do souladu s novými požadavky nejpozději k datu účinnosti zákona, případně ve lhůtách stanovených přechodnými ustanoveními.

Smlouvy, které musí splňovat požadavky kyberbezpečnosti

1. Smlouvy s vývojáři klíčového bezpečnostního softwaru

  • Smlouvy uzavírané s dodavateli, kteří vyvíjejí, upravují nebo spravují bezpečnostní software využívaný při ochraně kritické infrastruktury nebo při zajišťování regulovaných služeb, patří mezi nejvýše prioritní smluvní vztahy z pohledu kybernetické bezpečnosti.
  • V těchto smlouvách musí být explicitně upraveny podmínky bezpečného vývoje softwaru, požadavky na testování zranitelností, způsoby hlášení bezpečnostních incidentů a povinnosti dodavatele reagovat na zjištěné hrozby v předem definovaných časových lhůtách.
  • Součástí těchto smluv by měla být rovněž ustanovení o auditních právech odběratele, tedy o právu ověřit, zda dodavatel skutečně dodržuje dohodnuté bezpečnostní standardy.

2. Smlouvy na údržbu a správu informačních systémů

  • Jakákoli smlouva, jejímž předmětem je údržba, správa, monitoring nebo provoz informačních systémů, které jsou součástí nebo podporují fungování regulované služby, musí obsahovat detailní bezpečnostní požadavky odpovídající zákonu o kybernetické bezpečnosti.
  • Tyto smlouvy musí zejména upravovat způsob a rozsah přístupu dodavatele k systémům odběratele, podmínky vzdáleného přístupu, povinnosti mlčenlivosti a ochrany dat, jakož i postupy při výskytu bezpečnostních incidentů.
  • Důležitou součástí je rovněž úprava odpovědnosti dodavatele v případě, že jeho činností dojde k narušení bezpečnosti systémů odběratele, včetně sjednání odpovídajících smluvních sankcí.

3. Smlouvy o cloudových a hostingových službách

  • Smlouvy o poskytování cloudových služeb, hostingu, datových úložišť nebo vzdálené správy infrastruktury jsou z pohledu kybernetické bezpečnosti mimořádně citlivé, neboť v jejich rámci dochází k uložení nebo zpracování dat mimo přímou kontrolu odběratele.
  • Tyto smlouvy musí obsahovat jasná ustanovení o geografické lokaci datových center, úrovních dostupnosti služby (SLA), šifrování přenášených i uložených dat, zálohovacích procesech a postupech obnovy po havárii.
  • Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění souladu poskytovatele cloudových služeb s příslušnými bezpečnostními certifikacemi a standardy, jako jsou ISO 27001 nebo SOC 2, jejichž splnění by mělo být smluvně garantováno.

4. Smlouvy s externími dodavateli IT a správci technologií

  • U smluv s externími dodavateli IT služeb nebo technickými správci různých technologických celků je zákonem výslovně vyžadováno striktní řízení přístupových práv, a to jak z hlediska rozsahu přidělených oprávnění, tak i z hlediska časového omezení a průběžného přezkumu těchto oprávnění.
  • Smlouvy musí stanovovat povinnost dodavatele používat vícefaktorové ověřování při přístupu k systémům, vést záznamy o veškerých přístupech a změnách v systémech a neprodleně informovat odběratele o jakýchkoli bezpečnostních událostech nebo podezřeních na incident.
  • Dále musí tyto smlouvy upravovat podmínky vstupu zaměstnanců dodavatele do fyzických prostor odběratele v případě, kdy tito zaměstnanci přicházejí do kontaktu s prvky kritické infrastruktury nebo citlivými technologiemi.

Další smluvní vztahy s částečným dopadem

  • Povinnosti plynoucí ze zákona o kybernetické bezpečnosti se mohou částečně dotýkat i celé řady dalších smluvních vztahů, které na první pohled nemusí působit jako přímá součást dodavatelského řetězce kybernetické bezpečnosti, avšak svým charakterem mohou mít nezanedbatelný dopad na bezpečnost regulované služby.
  • Každý takovýto smluvní vztah je nutné individuálně posoudit z hlediska jeho konkrétního dopadu na celkovou bezpečnostní architekturu poskytovatele regulované služby, přičemž toto posouzení by mělo být zdokumentováno jako součást systému řízení bezpečnosti informací.
  • Příkladem mohou být smlouvy s poskytovateli telekomunikačních služeb, dodavateli fyzické ostrahy, servisními techniky průmyslových zařízení nebo i smlouvy s poradenskými společnostmi, které mají přístup k citlivým informacím o infrastruktuře odběratele.

Sankce za nedodržení povinností

  • Pokud poskytovatel regulované služby nevybírá své dodavatele v souladu s požadavky vyplývajícími z bezpečnostních opatření stanovených zákonem, dopouští se tím přestupku proti pravidlům zákona o kybernetické bezpečnosti, a to bez ohledu na to, zda v důsledku tohoto pochybení skutečně došlo k bezpečnostnímu incidentu.
  • Stejně tak se přestupku dopouští ten poskytovatel regulované služby, který sice dodavatele formálně vybral správně, avšak požadavky kybernetické bezpečnosti nezahrnul do uzavřené smlouvy, nebo je zahrnul pouze v nedostatečném rozsahu neodpovídajícím zákonným požadavkům.
  • Za takovéto přestupky hrozí pokuta dosahující výše stovek milionů korun, přičemž výše sankce se odvíjí od závažnosti pochybení, velikosti dotčené organizace a míry ohrožení, které nedostatečné zabezpečení dodavatelských vztahů představovalo pro bezpečnost regulované služby a kritické infrastruktury jako celku.

Mohlo by vás také zajímat: Co musí vedení firem povinně zajistiti ohledně kyberbezpečnosti od listopadu 2025? Co znamená režim nižších nebo vyšších povinností kybernetické bezpečnosti firmy?