Švarcsystém znamená celou řadu sankcí pro zaměstnavatele

Soudy v České republice v poslední době výrazně zpřísnily své postupy při posuzování případů podezření na švarcsystém a věnují mimořádnou pozornost několika klíčovým indikátorům, které mohou odhalit skutečnou povahu vztahu mezi formálně samostatnou osobou a firmou. Jedním z nejdůležitějších kritérií, na které se soudci zaměřují s největší intenzitou, je analýza struktury příjmů dané osoby samostatně výdělečně činné, konkrétně pak podíl příjmů plynoucích z jedné konkrétní firmy na celkových příjmech OSVČ za sledované období. Pokud totiž soudy zjistí, že převážná většina, nebo dokonce naprostá většina veškerých příjmů daného živnostníka pochází právě a pouze od jedné konkrétní společnosti, považují tento fakt za téměř nezpochybnitelný a jednoznačný důkaz existence švarcsystému, protože taková situace zcela zjevně neodpovídá běžné praxi skutečně samostatně podnikající osoby, která by měla mít diverzifikované portfolio klientů. Dalším velmi důležitým aspektem, kterému soudy věnují zvýšenou pozornost, je situace, kdy jedna a tatáž osoba současně pro stejnou firmu pracuje jak v pozici zaměstnance na pracovní smlouvu, tak zároveň jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění, přičemž tuto kombinaci dvou typů spolupráce současně pro jediného zadavatele považují soudy prakticky bez výjimky za vyloučenou a hodnotí takový postup jednoznačně jako flagrantní porušení zákonných ustanovení a nelegální praktiku.

Sankce a důsledky švarcsystému strukturovaně:

1. Vysoké finanční pokuty

Zaměstnavatel, kterému je inspektorátem práce nebo soudem prokázáno provozování švarcsystému, čelí především riziku uložení extrémně vysoké finanční sankce, která může dosáhnout až astronomické výše 10 milionů korun českých. Tato maximální pokuta představuje skutečně likvidační částku zejména pro menší a střední podniky, ale i pro větší společnosti znamená velmi citelnou finanční ztrátu, která může zásadním způsobem ovlivnit jejich ekonomickou stabilitu a provozní cash flow. Výše konkrétní pokuty je stanovována individuálně v každém případě na základě posouzení závažnosti protiprávního jednání, délky trvání nezákonného stavu, počtu postižených osob, výše ušetřených nákladů na straně zaměstnavatele a dalších přitěžujících nebo polehčujících okolností.

2. Zákaz činnosti až na dva roky

Vedle finančních postihů hrozí provinilému zaměstnavateli také uložení zákazu výkonu podnikatelské činnosti na dobu až dvou let, což představuje pro firmu naprosto devastující sankci s potenciálně fatálními důsledky. Tento zákaz činnosti znamená, že společnost po tuto dobu nemůže legálně vykonávat svou podnikatelskou aktivitu, nemůže generovat příjmy, plnit závazky vůči zákazníkům ani udržovat svou pozici na trhu. Dvouletá nucená pauza v podnikání prakticky vždy vede k zániku firmy, ztrátě zákaznické základny, odchodu klíčových zaměstnanců ke konkurenci a nemožnosti obnovit podnikání po skončení zákazu v původním rozsahu, pokud vůbec.

3. Ztráta nároku na státní podpory a dotace

Zaměstnavatel usvědčený z provozování švarcsystému automaticky ztrácí nárok na veškeré formy státních podpor, dotací, grantů a jiných finančních příspěvků poskytovaných z veřejných zdrojů. Tento důsledek postihuje firmu po určitou časovou periodu stanovenou příslušnými právními předpisy a může zahrnovat nemožnost čerpat prostředky z evropských fondů, dotační programy na podporu zaměstnanosti, investiční pobídky, regionální podpory nebo cokoliv dalšího, co by firmě jinak mohlo pomoci v jejím rozvoji nebo překonání obtížného období. Pro mnoho společností, zejména těch, které strategicky počítají s dotačními zdroji jako s důležitou součástí svého financování, představuje tato ztráta zásadní komplikaci a může ohrozit plánované projekty a investice.

4. Zákaz zaměstnávání cizinců

Další velmi citelnou sankcí je ztráta možnosti zaměstnávat cizince ze třetích zemí, což v dnešní době nedostatku pracovních sil na českém trhu práce představuje pro mnoho odvětví a firem kritický problém. Společnosti závislé na zahraničních pracovnících, což se týká zejména stavebnictví, zpracovatelského průmyslu, logistiky nebo pohostinství, se náhle ocitají v situaci, kdy nemohou získávat povolení k zaměstnávání nových zahraničních pracovníků, což může vážně ohrozit jejich provozní kapacitu a schopnost plnit zakázky. Tento zákaz platí po stanovenou dobu a výrazně omezuje personální možnosti a konkurenceschopnost dotčené firmy.

5. Doměření neodvedených odvodů na sociální pojištění

Orgány sociálního zabezpečení po zjištění existence švarcsystému provedou retrospektivní doměření veškerých neuhrazených odvodů na sociální pojištění, které měly být řádně odvedeny, pokud by dotčená osoba pracovala v zaměstnaneckim poměru. Toto doměření zahrnuje jak podíl zaměstnavatele, tak i podíl zaměstnance, přičemž celou tuto částku je nyní povinen uhradit zaměstnavatel. Doměření se typicky vztahuje na celé období, po které švarcsystém probíhal, což při dlouhodobější spolupráci a většim počtu postižených osob může vygenerovat závratně vysokou částku dosahující potenciálně milionů korun, která musí být uhrazena jednorázově nebo podle stanoveného splátkového kalendáře.

6. Doměření neodvedených odvodů na zdravotní pojištění

Analogicky k sociálnímu pojištění také zdravotní pojišťovny provedou doměření všech neuhrazených plateb na veřejné zdravotní pojištění za celé období trvání nelegálního pracovního vztahu. Opět jde o doměření jak zaměstnavatelského podílu, tak zaměstnaneckého podílu, přičemž zaměstnavatel musí uhradit celou částku. Toto doměření představuje další významnou finanční zátěž, která se sčítá s výše uvedenými sankcemi a doměřeními a dále prohlubuje ekonomický dopad celého prohřešku na finanční zdraví společnosti.

7. Doměření neuhrazených daní z příjmů

Finanční úřad po zjištění švarcsystému přehodnotí daňové povinnosti a provede doměření daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které měly být řádně sraženy a odvedeny zaměstnavatelem jako plátcem daně v pozici zaměstnavatele. Rozdíl mezi daněmi, které byly skutečně odvedeny (nebo nebyly odvedeny vůbec) při konstrukci samostatné výdělečné činnosti, a daněmi, které by měly být odvedeny při řádném zaměstnaneckém poměru, bude doměřen a zaměstnavatel bude povinen tento rozdíl doplatit. Toto daňové doměření představuje další vrstvu finančních závazků, které se hromadí na provincilém zaměstnavateli.

8. Penalizace a sankční příplatky

K veškerým doměřeným částkám na sociálním pojištění, zdravotním pojištění i daních automaticky přistupují ještě sankční penalizace, které jsou stanoveny příslušnými právními předpisy jako trest za nesplnění povinností včas a řádně. Tyto penále mohou mít podobu procentuálního navýšení dlužné částky a jejich výše se může lišit podle konkrétního typu povinnosti a příslušné právní úpravy, ale v součtu představují další velmi významné finanční zatížení nad rámec základních doměřených částek.

9. Úroky z prodlení

Jako by předchozí sankce nestačily, tak ke všem doměřeným částkám a penalizacím se ještě připočítávají úroky z prodlení za každý jednotlivý den, kdy platba nebyla uhrazena, počínaje dnem, kdy měla být původně zaplacena, až do okamžiku skutečného uhrazení. Tyto úroky z prodlení se počítají podle zákonné sazby nebo sazby stanovené příslušným předpisem a při delším časovém období, které může činit i několik let zpětně, mohou úroky narůst do velmi významné částky, která dále zvyšuje celkovou finanční zátěž zaměstnavatele. Každý den prodlení znamená další narůstající dluh, což vytváří efekt sněhové koule a motivuje k co nejrychlejšímu vypořádání závazků.

10. Povinnost zpětně uzavřít pracovní poměry

V některých případech může být zaměstnavatel soudem nebo inspektorátem práce nucen zpětně uzavřít řádné pracovní smlouvy s osobami, které v minulosti pracovaly pod rouškou OSVČ, a vyrovnat se s nimi ohledně všech nároků, které by jim jako zaměstnancům náležely, včetně dovolené, náhrad mezd, odstupného a dalších zaměstnaneckých benefitů. Tato povinnost může znamenat další značné finanční výdaje a administrativní komplikace.

11. Reputační škody a ztráta důvěryhodnosti

Ačkoliv nejde o formální právní sankci, nelze opomenout závažné reputační dopady a ztrátu důvěryhodnosti na trhu, které provázejí odhalení švarcsystému. Informace o tom, že firma porušuje pracovněprávní předpisy a vykořisťuje pracovníky, se rychle šíří mezi potenciálními zaměstnanci, obchodními partnery i zákazníky, což může vést k obtížím při náboru kvalitních pracovníků, ztrátě důležitých kontraktů, zhoršení pozice při vyjednávání s dodavateli a v konečném důsledku k poklesu tržní hodnoty firmy a její konkurenceschopnosti.

Závěrečné shrnutí komplexních dopadů

Z výše uvedeného rozsáhlého a detailního přehledu je zcela zřejmé, že provozování švarcsystému představuje pro zaměstnavatele extrémně rizikovou strategii s potenciálně katastrofálními důsledky, které daleko přesahují pouhou finanční pokutu. Kumulativní efekt všech sankcí – pokuta až 10 milionů korun, zákaz činnosti, ztráta dotací a možnosti zaměstnávat cizince, plus doměření všech neuhrazených odvodů s penalizacemi a úroky – může snadno dosáhnout desítek milionů korun a vést k úplnému zániku firmy. V kontextu současného trendu zpřísňování kontrolní a sankční činnosti inspektorátů práce a soudů je jasné, že krátkodobá finanční úspora, kterou švarcsystém přináší, se v dlouhodobém horizontu absolutně nevyplatí a představuje existenční hrozbu pro každý podnik, který by tuto cestu zvažoval.

Mohlo by vás také zajímat: Z čeho se stanoví limit pro povinné pojistné odvody u DPČ v roce 2026? Co hrozí za práci bez smlouvy v roce 2025?